Místo polévky a hlavního jídla bagetu, ohřívaný oběd z domova nebo vůbec nic. Taková je denní realita některých studentů ze tří středních škol na Pospíšilově třídě v Hradci Králové. V lokalitě, kde vedle sebe stojí Gymnázium Boženy Němcové, obchodní akademie a Střední průmyslová škola stavební, zcela chybí školní jídelna až pro 1 200 strávníků.
Přitom kraj ji tam plánoval vybudovat už před osmi lety v někdejším Ústavu hluchoněmých, kam se tehdy po celkové rekonstrukci stěhovala obchodní akademie. Projekt počítal s úpravou přízemí v socialistické panelové budově na dvoře, která nyní slouží jako Evropský dům. Jenže záhy se ukázalo, že část pozemků patří církvi, a téměř hotový projekt, který už má stavební povolení, na pět let zcela zamrzl.
„Vypořádání pozemků s církví hrozilo dokonce soudním sporem. Nakonec jsme se však dokázali dohodnout a církev nároky stáhla. Měli jsme napůl s městem nepotřebnou budovu v Dlouhé ulici naproti církevní základní škole, o kterou mělo zájem biskupské gymnázium. My jsme jim ji převedli a díky tomu se vše odblokovalo,“ vysvětluje náměstek hejtmana pro školství Arnošt Štěpánek (Piráti).
Po dlouhých letech provizoria se problém s chybějící jídelnou konečně vyřeší. Situaci na Pospíšilově třídě navíc v roce 2015 ještě zkomplikovalo, když se tam přesunula z Lipek obchodní akademie. „Tenkrát nám říkali, že se přesuneme do opravené budovy a že záhy začne stavba jídelny. K tomu však dosud nedošlo,“ upozorňuje ředitelka obchodní akademie Jana Vitvarová.
K nám na oběd? Jen pokud je volné místo
Nejbližší stravování je nyní možné v bufetu hradeckého magistrátu, který však finančně neodpovídá možnostem studentů, na nedaleké základní škole v Severní ulici nebo v hotelové škole vedle krajského soudu. „Do naší jídelny chodí i studenti z okolních škol, ale nemáme příliš velkou kapacitu. Studenti se u nás registrují jednotlivě, pokud je zrovna volné místo,“ potvrzuje Hana Hájková z hotelové školy a dodává, že jejich jídelna pojme jen pár zájemců odjinud.
Největší část studentů chodí na obědy do centrální školní jídelny v Hradecké ulici. Jenže i její kapacita je plná. Navíc cesta z Pospíšilovy třídy až na opačný konec centra zabere kolem 25 minut. Třeba obchodní akademie kvůli tomu musela prodloužit obědovou pauzu.
„K běžné hodinové pauze na oběd jsme museli přidat 20minutovou přestávku, což dohromady tvoří 75 minut času, kdy děti dojdou do jídelny a zpět. Kdybychom to neudělali, do Hradecké ulice to nestihnou. Kvůli tomu ovšem chodí i později domů a dojíždějícím ujíždějí autobusy,“ upozorňuje Jana Vitvarová.
„Řada dětí nechodí v podstatě nikam, protože dopravní obslužnost z Pospíšilovy třídy je nemožná. U jídelny chybí zastávka. Studenti by museli jet až k nemocnici a přes Miletu zpátky. Žádali jsme tam dočasnou zastávku, ale město ji odmítlo, že se udělá případně až s Miletou,“ popisuje náměstek Štěpánek.
Pro řadu studentů je cestování přes celé centrum neúnosné a volí raději jiné způsoby, jak se uprostřed dne najíst. Někteří si nosí větší svačinu, bagety nebo zaběhnou do bufetu, který už roky sídlí v přízemí Evropského domu. Tady stojí bageta 55 korun, vaječný řízek 40 a oběd s polévkou kolem 150 korun.
„V prváku jsme chodili na Severní, ale teď na obědy nechodím a většinou si něco kupuju. Někdo chodí k univerzitě, ale to je docela daleko a já navíc dojíždím, takže raději spěchám na nádraží,“ říká Nikol Andrlíková ze stavební školy.
Mikrovlnky jedou naplno
„Já si buď koupím něco tady v bistru, anebo jdu domů, protože bydlím blízko. Kdyby tady byla jídelna, tak bych tam chodila, ale jídelny okolo jsou většinou stejně plné,“ popisuje Sára Valášková z obchodní akademie.
Obchodka pro své studenty nakoupila tři mikrovlnky a velkou lednici. Studenti si do ní ráno dají krabičky s jídlem a o polední pauze si je ohřejí. Často je to jediná možnost, jak se v klidu a dobře naobědvat. Pro některé rodiny jde navíc i o výraznou finanční úsporu oproti kupovanému jídlu.
„Když se ráno přijdete podívat, lednice je plná. Ohřívání obědů jede v turnusech, všude to tu voní po všech možných krabičkách, u mikrovlnek stojí fronty. Víc toho pro ně neumím udělat,“ lituje ředitelka. Provizorium by podle kraje mělo trvat ještě dva roky. Projekt sice už dostal zelenou, avšak nyní musí projektanti zrevidovat osm let starou dokumentaci. Záměr byl kvůli sporu u ledu od roku 2018.
„Povolení máme, ale musíme zjistit, jestli je vše stále aktuální, jestli se nezměnily normy a jestli zamýšlené technologie jsou dnes v pořádku. Počítáme, že revize bude trvat do září, na konci roku vypíšeme výběrové řízení a od dubna příštího roku bychom mohli začít stavět,“ plánuje Arnošt Štěpánek.
Projekt počítá s vybudováním jídelny v přízemí současného Evropského domu a s přestavbou tepelného výměníku v těsném sousedství, kde vznikne moderní kuchyně s kapacitou kolem 1 200 obědů denně. Hotovo má být v lednu 2025. Náklady se původně plánovaly na 120 milionů korun, nyní se hovoří o 150 až 190 milionech.
