Je to smysl života, říká skateboardista. V Hradci učí triky i předškoláky

Pro koho jsou vaše lekce určeny?
Naše školička je pro skejťáky i koloběžkáře. Pomáhají mi s tím kamarádi. Do našeho pravidelného sobotního kurzu může přijít kdokoliv nehledě na věk a úroveň ježdění. Děláme to vyloženě pro začátečníky. Není potřeba se registrovat, stačí si najít čas a s dětmi dorazit. Děti klidně mohou přijít si to vyzkoušet jen jednou nebo chodit pravidelně, jak kdo chce. Většinou chodí kluci, ale konečně začínají i holky. Školička je i pro nejmenší.

9 fotografií

Jak takové dopoledne ve skateparku vypadá?
Každého necháme zkoušet, co zrovna umí, a snažíme se mu poradit s úplnými základy. Důležité je, aby se na skejtu povozili, aby je to bavilo. Pomalu se rozjíždíme, zkoušíme malé rampy. Učitelů je tu víc, takže jsme schopni se u dětí vystřídat

Nikdo se nemusí bát, že mu to nepůjde?
Rozhodně ne, nejde o žádné rvaní do hlavy. Hodinku se hýbeme, učíme se otáčet, sjíždíme první kopečky. Na začátku uděláme krátkou rozcvičku, pak hned bereme skejta a jdeme na to. Nejdůležitější je dostat sílu do nohou, a to se stane tak, že budeš na prkně pořád postávat a něco s ním zkoušet. Někdo může zezačátku brečet, protože mu to nejde. Tak ho necháme otrkat, ať si zvykne a přijde na to sám. Nikdo se nemusí bát, zatím se u nás ve školičce nikomu nic vážného nestalo.

Od jakého věku je vhodné začít jezdit?
Co nejdřív, klidně od čtyř nebo pěti let. Někteří rodiče k nám vodí děti, co sotva chodí. Na jednu lekci tu máme tak 15 dětí. Mám i spoustu fotek, všechno si zaznamenávám a některé dávám na Facebook. Našich lekcí se účastní i další známí čeští skateboardisti jako Mára Čejchan nebo snowboardista Martin Černík. Jsou to naši kamarádi.

Co se u vás může malý skateboardista nebo koloběžkař naučit?
Především základy. Dělat těžší triky, kdy už to k něčemu vypadá, to je na spoustu let dřiny. Jenom školička z tebe dobrýho skejťáka neudělá. Kdo chce být skutečně dobrý, měl by trénovat alespoň čtyřikrát týdně, nejlépe každý den. Pár takových už jsme tu vychovali.

Všiml jsem si, že dáváš na Facebook videa svých triků. Co tím sleduješ?
Během roku natáčím krátké záběry a pak z toho udělám na konci roku video. Zkouším, co mě baví, peru se s trikem. Někdy jsem unavený, že mi to nejde, ale dělá mi to radost. Aby ne, vždyť je mi 42 let a jezdím od patnácti.

Rozhovor vzniká ve skateparku a i teď můžeme vidět, že je tu mnohem víc koloběžek než prken. Čím to je?
Je to tak, hlavní výdělky máme z koloběžkařů. Přijde sem třeba 40 lidí, z toho jsou dva bikeři, pár skejťáků a zbytek kluků má koloběžku. Sám nevím, co přesně je na tom láká. Je to dobrý sport, ale já jsem oddaný skateboardista. Není to tak dávno, kdy koloběžky vůbec nebyly. Ale je lehčí se na tom rozjet a začít něco zkoušet.

Důležité je však to, že sem děti chodí, že se hýbou a že sportují. V létě tady kluci na koloběžkách vydrží celý den, sice se to možná nezdá, ale je to náročný pohyb. Koloběžka je taky trochu generační záležitost, všiml jsem si, že když je klukům třeba osmnáct, spoustu z nich to přestane bavit. Řekl bych, že skateboarding se tolik neopouští.

Když budeš hodně trénovat, můžeš se z Hradce vypracovat mezi špičku?
Pár nadějných kluků se tu objeví, jeden se teď účastnil mistrovství České republiky a skončil okolo desátého místa. I on tu začínal ve školičce. Další šikovný kluk k nám dojížděl poctivě z Náchoda, protože tam neměli takové podmínky. Když chceš uspět, musíš pořád jezdit, jezdit, jezdit. A musí tě to bavit. Když je do toho někdo zapálený, už z dálky vidíš, že sem skoro běží, aby mohl jezdit. Když pořádně trénuješ, v jednu chvíli se to zlomí. Začne se ti dařit, povede se ti něco těžšího, třeba trik na railu, zkoušíš další věci, pak to chceš ukázat na závodech, začneš s partou natáčet videa. Pokud má děcko talent, nakonec se to projeví a pak už se učí samo nebo mu poradíme. Dá se to vydřít, ale nakonec jich uspěje jen pár.

Co bych měl jako rodič udělat, když bych chtěl zkusit potomka dát na skateboarding?
Vezmeš syna nebo dceru, přijdete, děcko musí hlavně chtít. Ideálně aby chodil tak dvakrát až třikrát týdně, pokud se chce něco naučit.

Jak správně vybrat prkno?
Určitě nekupovat v Tescu a podobných centrech. Lepší je zajít si do skateshopu nebo vybírat ve specializovaných online obchodech. Pro začátečníky stojí tak dva a půl tisíce, ale ty lepší třeba až pět tisíc. Nejlepší je mít tenisky, třeba vansky nebo další boty určené na skejtování. Hlavně ne pohory.

Čím je pro tebe skateboarding?
Těžká otázka. V podstatě všechno, je to smysl života. Začínal jsem na kolečkových bruslích a jednu neděli jsme vyrazili do města, přijeli na Ulrichovo náměstí, kde jsem poprvé viděl plechovou rampu. Zrovna se tam konaly závody. Bylo to někdy okolo roku 1995. Nadchlo mě to. Pak jsem zkusil skateboard a brusle mě přestaly bavit. Od té doby jezdím. Jezdil jsem závody, můj první byl, myslím, v roce 1996 nebo 1997. Závody, které začínaly na Ulrichově náměstí, se později přesunuly sem do Šimkových sadů. Odmalička jsem hrál fotbal, pak jsem na tréninky začal chodit se skejtem a do dospělých už jsem hrát fotbal nešel. Ježdění na skateboardu, když ti to začne jít, se nedá s ničím srovnat. Skateboarding miluju.