Severní terasy zůstanou hradeckou ostudou i v dalších letech. Končí plány, které měly počátek v roce 2011, kdy radnice vypsala soutěž na revitalizaci a o rok později představila obrovský projekt na naprostou proměnu nejen severních teras, ale i navazujících Žižkových sadů.
Když před více než pěti lety Hradec získal územní rozhodnutí, tehdejší vedení města slavilo. Jenže předčasně, při posledním pokusu o výběr projektanta město zvolilo jednací řízení bez uveřejnění se dvěma předběžnými zájemci. Vzápětí skutečně přišla i nabídka, avšak byla vysoká natolik, že ji město nemohlo přijmout.
Kromě kyselosti, že dlouholetý sen skončil černou můrou, jsou slyšet i názory, že revitalizační projekt byl zastaralý. Šlo spíše o drancování zeleně, nový začátek se zdá být šancí na citlivou rekonstrukci.
V první řadě město musí udělat hydrogeologický průzkum lokality, poslední je starý 14 let a už tehdy jeho autoři varovali před několika přinejmenším rizikovými místy, kde by při souhře okolností mohlo dojít k sesuvu. Ve hře je také širší a ještě důkladnější zabezpečení teras, které statici už v roce 2011 alespoň symbolicky oplotili.
„Udělali jsme maximum“
Město ubezpečuje, že pro výběr projektanta udělalo maximum a zrušení zadávacího řízení bylo jedinou správnou možností.
„Udělali jsme pro to naprosto všechno, co nám zákon umožňuje. Ukázalo se, že projekt, který jsme zdědili, nebyl životaschopný. Když už jsme byli na půl cesty k cíli, pokusili jsme se o jeho pokračování. Nepodařilo se však vybrat zpracovatele projektové dokumentace,“ řekl Lukáš Řádek (TOP 09), náměstek primátorky pro oblast rozvoje města a investic.
Podle Řádka ke ztroskotání „přispěla i zpackaná digitalizace stavebního řízení“ i nechuť projektantů navazovat na práci někoho jiného. Řešením by prý mohla být soutěž jako jeden velký balík – počínaje architektonickou soutěží až po prováděcí dokumentaci:
„Nyní bude na odboru hlavního architekta, aby se zamyslel, jak dál pokračovat. Terasy by se každopádně mohly oddělit od Žižkových sadů, protože ty mohou v současném stavu sloužit delší dobu než severní terasy, jež jsou v havarijním stavu. Řešení, které v minulosti představila architektonická studie, je zastaralé a překonané.“
Riziko sesuvu
Už před lety geologové potvrdili, že nejhorší je situace na asi 150metrovém pásu mezi restaurací Šatlava a hotelem U Královny Elišky. Našli tam hned 15 rizikových míst, z nich nejméně polovinu považují za akutní hrozbu, a tak důrazně varují před sesuvem, při němž by se vyvalily desítky kubíků zeminy.
Od té doby se stav teras rozhodně nezlepšil. Nejspíš budou muset zasáhnout technické služby, ale půjde pouze o sanaci nejrizikovějších svahů a o zabezpečení kvalitnější, než představují nynější provizorní drátěné ploty.
Riziko sesuvu zvyšuje neznalost chování vody. „To nám může říct až podrobný hydrogeologický průzkum. Potřebujeme znát, jakým způsobem jsou odvodněny některé stavby, jestli se voda zasakuje nebo je vedena do nějaké kanalizace. Nevíme, jestli jsou tam staré kanalizační stoky ani jaké jsou zasakovací poměry pod terasami,“ uvedl náměstek primátorky pro oblast životního prostředí Adam Záruba (Změna).
Úpravu sadů nejspíš oddělí
Cena revitalizace severních teras nebyla známa, město počítalo s výdaji kolem 200 milionů korun. Náklady zvyšovala proměna Žižkových sadů, která se měla přibližovat koncepci parku z roku 1905 od architekta Františka Thomayera s francouzskou ozdobnou zahradou.
Nezbytností na terasách byly opravy inženýrských sítí i stavba nového schodiště na Kavčí plácek, spíš navíc a na efekt byl systém bezbariérových cest až k historickému centru či schody s fontánkami a nočním nasvícením.
„Musíme racionálně zvážit co dál. Severní terasy nyní pravděpodobně oddělíme od Žižkových sadů a ty projekty začneme řešit separé. Bude to efektivnější i rychlejší. Teď skutečně nebyla jiná cesta,“ vrátila se primátorka Pavlína Springerová (HDK) k neúspěšné snaze o nalezení projektanta.
Nový návrh chtějí šetrnější
„Nový návrh by určitě měl charakter místa spíš ctít než jej zásadním způsobem přetvářet. V podstatě by to znamenalo zplanýrovat území, vykácet v obrovském rozsahu dřeviny a začít stavět. Od roku 2012, kdy byl architektonický návrh vytvořen, se také značně posunul vývoj a nahlížení na důležitost zeleně ve městě. Vždyť zeleň na severních terasách je velmi důležitá i pro mikroklima historického centra,“ vyjádřil se k dalšímu postupu Adam Záruba.
„Nový návrh by tedy měl být co nejvíce šetrný. Začít musíme důležitými průzkumy vody, podzemních prostor se starými kanalizačními stokami a hodnotou dřevin. Je určitě lepší mít nejdříve k dispozici všechna data než udělat velkolepý návrh, který postupně naráží na různé problémy,“ řekl Záruba.
Na místo se také chystali archeologové. Vznik severních teras kopíruje zánik hradeb na přelomu 19. a 20. století, očekávají bohaté nálezy, stejně jako před revitalizací jižních teras na opačné straně návrší historického centra.
„Prokázali jsme, že pod současnými terasami jsou nálezy už z pravěku. Narazili jsme třeba na dřevohliněné hradby z doby tisíc let před naším letopočtem i na středověké opevnění,“ sdělil archeolog Radek Bláha z hradeckého Muzea východních Čech.