Vichřice tehdy v podvečer v sobotu 27. května 2000 porazila v Českém ráji stovky stromů. Nejhorší to bylo na Hruboskalsku a v okolí Trosek, zničené byly zejména smrky, ale neodolala ani známá lípa.
„Byl to uragán století. V údolí Libuňky byl zničený každý čtvrtý strom. Vítr se navíc choval divně - lámal stromy v půli. Byla to zvláštní ničivá síla,“ poznamenal tenkrát starosta Troskovic Václav Martínek, podle nějž to byla určitě největší bouře za posledních sto let.
Bouřku provázelo silné krupobití, kroupy ležely v deseticentimetrových závějích. Nejezdily vlaky, někde voda vyplavila sklepy. Smršť zaskočila i návštěvníky a šermíře při vystoupení na hradě Trosky, odkud se lidé mohli rozejít až večer, když hasiči odklidili vyvrácené stromy.
Sice se příliš neblýskalo, ale lidé z Troskovic tvrdili, že viděli obrovský záblesk zřejmě od výboje, který rozetnul Semtinskou lípu. „Je to smutné. Byl na ni krásný pohled,“ litoval tehdejší kastelán hradu Trosky Ladislav Tomáš.
Koruna lípy rostoucí na větrném návrší bývala viditelná až z Krkonoš, Ještědu či Bezdězu. V 18. století lidé vysadili při soše svatého Jana Nepomuckého dvě lípy, jedna z nich však padla už při vichřici v roce 1858.
Druhý strom obdivovaný například básníkem Fráňou Šrámkem dosáhl časem výšky 35 metrů a jeho kmen měřil v obvodu osm metrů. Od sedmdesátých let však už nebyl v dobré kondici, silný vítr v bouři v srpnu 1983 pak navíc vylomil z lípy jednu z hlavních větví.
V roce 1999 do Semtinské lípy, jejíž kmen už byl prohnilý, udeřil blesk. Ochranáři ze Správy Chráněné krajinné oblasti Český ráj nechtěli lípu radikálně seřezat, raději ji zpevnili speciálními lany, jenže o rok později už strom tíhu větví v silné bouři neunesl.
Torzo záhy přitáhlo stovky lidí, kteří si odnášeli úlomky dřeva na památku. Některým řezbářům ještě lipové dřevo posloužilo, vznikla i Semtinská madona. Pozůstatky lípy však nakonec vzaly zasvé, když je zapálil neznámý žhář v roce 2012 před květnovým výročím pádu památného stromu.
Dnes je místo oplocené a z původní lípy vyrůstá nový výmladek, další dva mladé stromky jsou poblíž. Lidé se u nich mohou zastavit, je odtud výhled na Trosky.
Jednu z lip tu zasadili ještě v době, kdy vedle stála Semtinská lípa, jenže mladému stromu to příliš nesvědčilo. Až když padla stará lípa, stromek se vzpamatoval.
„Mám radost, že mladá lipka se má k světu. Zasadili jsme ji 19. listopadu 1983, to byl tehdy Rok českého divadla a výročí rekonstruovaného Národního divadla,“ připomíná kronikářka obce Libošovice Alena Pospíšilová.
„Ani nevím, kdo tu zasadil ještě další lípu. Pak přímo z původního kmene vyrůstá ještě nová,“ popisuje kronikářka. Někteří lidé si přáli doplnit místo, kde stávala Semtinská lípa, ještě o kapličku, z toho však časem sešlo. Přesto kronikářka věří, že návrší s lipkami, pěkným rozhledem a nedalekou Pekařovou lavičkou osloví i mladší generace.
