iDNES.cz

Dvanáctileté vedení radnice v Rychnově se pokusí nabourat Piráti

  9:56
Jako na setrvačník jede radnice v Rychnově nad Kněžnou. Staré pořádky chtějí po volbách změnit Piráti. Město trápí vysoká tranzitní doprava a nedostatek dostupného bydlení, který se prohloubil zejména po masivním rozšíření automobilky v Kvasinách.

Staré náměstí v Rychnově nad Kněžnou | foto: Martin Veselý, MAFRA

Dvanáct let šlape rychnovská radnice pod taktovkou současného starosty Jana Skořepy (nez.), který původně kandidoval za ODS a po poklesu jejích preferencí šel do následujících voleb s vlastní kandidátkou Nezávislí za Rychnov.

Někdejší šéf několika stavebních firem naordinoval předluženému městu přísnou investiční dietu, většinu úvěrů se mu podařilo umazat a vytvořit si finanční polštář ve výši zhruba 100 milionů korun.

Přestože z něj má v letošním a příštím roce ukrojit 80 procent přestavba již zastaralé čistírny odpadních vod, stále ještě zbývá Rychnovu dost peněz na to, aby zvládl alespoň nástup energetické krize a souvisejících zvýšených provozních nákladů.

Problém, který většina měst v letošních komunálních volbách vyzdvihuje, se tak v Rychnově nad Kněžnou jeví alespoň opticky o něco menší. Město má však jiné potíže. Dlouhodobě ho trápí vysoká tranzitní doprava a nedostatek dostupného bydlení, který se prohloubil zejména po masivním rozšíření automobilky v Kvasinách. Řadu bytů v Rychnově obývají pracovníci továrny, často ze zahraničí. Volných bytů je proto málo a ceny stoupají.

Problémy s odpadem

Radnice proto staví už druhý městský bytový dům za Billou. Pro město se tím však vytvořil jiný problém – nájemníci nejsou v bytě hlášení a neodvádějí radnici poplatky za odpady. Těch přitom přibývá a stoupají i náklady na svoz a likvidaci.

Rychnov už loni zvedl poplatky za svoz z 500 na 650 korun, letos o další stokorunu a dalšímu nárůstu se zřejmě nevyhne, zejména kvůli stále přísnějšímu zákonu o odpadech.

„V roce 2030 by mohl dosáhnout poplatek za odpad až 1 850 korun. Tomu můžeme zabránit pouze prevencí toho, aby skládkovaný odpad vůbec vznikal. Jako první krok chceme zřídit Re–use centra, kde budeme skladovat dále použitelné věci, které by se jinak vyhodily. Nábytek, funkční spotřební elektroniku a podobně. Dalším krokem je správně zmonitorovat ubytovací zařízení a nastavit majitelům adekvátní poplatky. Pokud by město investovalo do technologie, mohlo by odpad i samo zpracovávat,“ uvažuje lídryně koalice Piráti, ČSSD a Nezávislí Věra Králová (Piráti).

„Na odpad lze pohlížet i jako na zdroj surovin a energie. Stálo by za to uvažovat o využití komunálního odpadu pro výrobu bioplynu. Všechny krize mohou být zároveň také výzvou, pokud se správně uchopí,“ upozorňuje lídr koalice KDU-ČSL, Nestraníků a TOP 09 Jan Horníček (KDU-ČSL).

Ve městě totiž od 80. let funguje teplárna, která spaluje hnědouhelný prach, tedy jedno z nejlevnějších paliv současnosti. Česko přitom plánuje ukončit spalování uhlí v teplárnách nejpozději v roce 2038. Radnici tak čeká rozhodování, čím uhlí nahradit.

Peníze zmražené v ruské bance

Pro město je však aktuální hlavně přestavba čistírny. Zda bude mít finance i na další projekty, je nejisté. Kromě inflace má totiž po ruské agresi na Ukrajině ještě jeden problém. Na účtech ruské Sberbank mělo uložených 81,5 milionu korun. Po začátku války se radnice snažila peníze vybrat, ale stihla převést jen 60 milionů, pak se banka dostala do platební neschopnosti. S dalšími téměř 21 miliony je tak město odkázáno na likvidátora. Přesto radnice věří, že peníze vymůže.

„Předpokládám, že tam dál budou chodit splátky úvěrů, a když se nahromadí nějaká částka, tak ji likvidátor bude poměrným dílem rozdělovat vkladatelům. Čili je jen otázka času, kdy, a otázka procentního podílu, do jaké míry i město Rychnov dostane část těch peněz zpátky,“ řekl už dříve starosta Jan Skořepa.

„Považuji to za velké selhání finančního výboru i celého zastupitelstva. Dobrý hospodář nedá prostě všechny své úspory na jednu kartu,“ míní Králová.

Čekání na obchvat

Největší potíží Rychnova je však bezesporu doprava. Město už roky netrpělivě čeká, kdy stát postaví obchvat. Ten by se podle posledních predikcí silničářů měl soutěžit příští rok a stavět v letech 2024 a 2025. Aktuálně se připravuje první část od výpadovky na Solnici ke křižovatce pod Budínem.

Silničáři však loni přišli s tím, že jsou připraveni stavět i dál na Vamberk. Druhá etapa by měla časově navázat na první, jenže územní plán s ní dosud nepočítal. Radnice si v něm ponechala jen územní rezervu, plnohodnotný koridor by měla schvalovat v září.

„Rozsah stavby byl pevně daný a prodloužení stavby, tedy druhá etapa, nebyla předmětem vládního usnesení. Věnovali jsme hodně času při našich společných jednáních přípravě stavby. První etapa řeší nejkritičtější dopravní problém průtahu městem,“ vysvětluje dřívější radní a nyní lídryně Volby pro město Ivana Skřítecká (nestr.).

Starostou počtvrté?

Překvapením je kandidatura Skořepy do čela města. Starosta opakovaně ohlašoval, že se k obhajobě nechystá, posléze připouštěl účast v dolních patrech kandidátky. Nakonec je však aspirantem na obhajobu postu.

Jeho dvanáctileté působení v čele rychnovské radnice mají letos ambici nabourat Piráti. Nováček rychnovské politiky chce do vedení, ale zajímavá může být jeho role i v případné opozici. Ta totiž dosud Rychnovu prakticky chybí. Zastupitelé jednají, jako by byli v jedné velké koalici, byť v radě nesedí lidovci ani Volba pro město.

„Problém města je v tom, že nemá plán. Je potřeba si nastavit cíle a těch postupně dosahovat. My plán máme a nebojíme se ho použít. Plán na energetickou soběstačnost, pro zvládnutí klimatické krize, pro digitalizaci obce i kulturní vyžití,“ říká Věra Králová.

Prioritou Pirátů je zejména dostupné bydlení. Prosazují také více zeleně pro největší rychnovské sídliště Mírová. K tomu už má město připravenou studii. „Věřím, že se na toto ještě více zaměříme a studii budeme také brzy realizovat,“ sdílí téma Ivana Skřítecká.

„Na druhou stranu lidé z Mírové mají mnohem blíže do přírody, než lidé z centra města. Aby se tam lépe dostali, plánujeme obnovovat zaniklé polní cesty s výsadbou alejí. Za sebe mohu všem občanům Rychnova slíbit, že budeme v příštích letech mnohem více stromů sázet než kácet,“ přidává se k zelené politice Jan Horníček.

Redakce MF DNES s otázkami oslovila také starostu Jan Skořepu a místostarostku Janu Drejslovou (nestr.), která je lídryní ODS. Odpovědi však do uzávěrky nezaslali.

zpět na článek