Varhany v kostele svaté Marie Magdaleny v Deštném v Orlických horách jsou po těch v Husově sboru v Dobrušce a v kostele svatého Prokopa v Přepychách třetím nástrojem, jemuž k záchraně pomohl spolek Provarhany. Slavnostně se rozezněly v sobotu při tradičním Tavení skla dřevem. Památkově chráněný varhanní pozitiv, postavený v roce 1878 Franzem Fingerem z nedaleké Kunčiny Vsi, zrestauroval jeden z nejlepších českých varhanářů Dalibor Michek z Vysočiny.
„Po 150 letech měl polámané píšťaly a vůbec nehrál. Je ovšem v původním stavu, nemá ani elektrický motor. Varhaník proto při hře musí nohou šlapat měchy,“ popisuje historický nástroj předseda spolku Provarhany Pavel Svoboda.
Podle čeho vybíráte kostely, jimž pomůžete s opravou varhan?
Obvykle je to souhra náhod a okolností. Když jsme „našli“ rozbité varhany v Husově sboru v Dobrušce, nepřipadalo v úvahu nechat to být. Jednou jsem byl na koncertě v kostele v Deštném a viděl jsem nefunkční varhany a polámané píšťaly. Promluvil jsem s paní starostkou a panem farářem, zjistilo se, že jsou památkově chráněné a vše se dalo do pohybu. V Přepychách byla hybatelem také paní starostka, která velmi pomohla.
V čem jsou vybrané varhany výjimečné?
Každé jsou originál, obvykle nenajdete druhé stejné. Byly šity na míru velikosti prostoru, akustice, stylu architektury. Je potřeba zdůraznit, že varhany nejsou jen památkou výtvarnou a technickou, jsou také památkou zvukovou. Pokud nebyly zásadně přestavěny, jsou mimořádným svědkem své doby.
Jak vypadají varhany v kostelech na Rychnovsku?
Různě. Obvykle jsou tu barokní mechanické nástroje i 300 let staré, často také různé přestavby nebo novostavby z období romantismu, zejména z 19. století. Většina varhan je na svém původním místě, uvnitř jsou různé vzkazy, na skříně často amatérsky navrtaná elektřina. Občas se ale jedná o přesuny varhan mezi kostely. Někdy kvůli novému nástroji, jindy kostel spadl a varhany stihli zachránit.
Lidí v kostelech ubývá, má tedy cenu investovat čas a energii do obnovy varhan?
Když se kouknete na webové stránky kterékoli obce, drtivá většina z nich má kostel na titulní straně. Nemluvím o víře, náboženství ani o církvi - můj postoj je v mnoha ohledech kritický. Ale kostely společně s varhanami jsou často nejstarším a nejdochovanějším dílem našich předků. Něco, co má opravdovou hodnotu, něco nevyčíslitelného.
Žijeme v digitální době, proč bychom tedy měli zachraňovat staré varhany, když je lze nahradit třeba elektronickými?
Jistě existují nekvalitní nástroje, kde se pro účely doprovodu mše nevyplatí investovat do oprav. Na druhé straně zde existuje řada exkluzivních nástrojů, něco staršího než celé USA. Nejstarší varhany v Číně mají pouhých 30 let a jsou tam na to neuvěřitelně hrdí. My tu máme varhany staré často 200 nebo 300 let a necháme je zničit? Musíme to vidět v souvislostech a v dlouhodobém horizontu.
Jak to bylo s obnovou deštenských varhan?
Varhanní pozitiv (nástroj s jednou klaviaturou, pozn. red.) v Deštném je jediným dochovaným nástrojem stavitele Fingera. Po 150 letech měl polámané píšťaly a vůbec nehrál. Je teď v původním stavu, nemá ani elektrický motor, varhaník proto při hře musí nohou šlapat měchy. Špičkový restaurátor historických varhan Dalibor Michek si je odvezl do dílny u Jihlavy, očistil je, zrestauroval, doplnil chybějící píšťaly a po návratu do Deštné je znovu intonoval.
Těšil jste se, až si na opravený nástroj zahrajete?
Určitě, a nejen já. Kromě oslav Tavení skla dřevem zazní varhany v Deštném v Orlických horách také při Mezinárodním hudebním festivalu F. L. Věka, kde v září s varhaníkem Jaroslavem Tůmou vystoupí i herec Josef Somr.
Co pro vás varhany znamenají?
Mnoho, vlastně to asi neumím formulovat – snad jedinečný prostředek k vyjádření geniální hudby. Znáte ten pocit, kdy vás mrazí v zádech a ježí se chlupy na rukou? Tak to je ono.
Kde získáváte na opravu varhan peníze?
Každé varhany mají svého majitele, obvykle farnost nebo obec. Jejich představitelé mají samozřejmě spousty jiných starostí. My vidíme smysl upozornit na cenné nástroje, pomoci majitelům s odbornými posudky, doporučit kvalitní varhanářské firmy, pomoci s žádostmi o dotace a se spolufinancováním. To má různé podoby, někde probíhají benefiční koncerty místních či slavných hudebníků, sbírky, jinde adopce píšťal.
Už víte, které další varhany budete chtít opravit?
Zasloužilo by si jich to mnoho. Nyní se rozjíždí projekt na podporu obnovy barokních varhan v klášterním kostele v Opočně. Ale vzhledem k tomu, že spolek Provarhany je tvořen dobrovolníky, kteří tomu dávají svůj volný čas, asi zatím nebudeme spěchat na další. Chtěl bych moc poděkovat všem, kteří jakkoli pomáhají.