V Hradci si děláme hromádku na plyn i elektřinu, říká náměstek hejtmana

  9:46
Mimořádná finanční pomoc pro rodiny a seniory v Jihočeském kraji, kterou oznámil tamní hejtman Martin Kuba, způsobila v ostatních krajích rozruch. Zaujetí nad krokem samosprávy neskrývá náměstek hradeckého hejtmana Rudolf Cogan za STAN, který má na starosti peníze v Královéhradeckém kraji.

Náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje pro oblast financí Rudolf Cogan (STAN) (10.8.2022). | foto: Martin Veselý, MAFRA

V rozhovoru pro MF DNES vysvětluje, proč Hradec Králové nebude následovat jihočeský model a kam se chystá poslat zvýšené příjmy, na kterých by letos díky inflaci mohl kraj vydělat až půl miliardy. „Díky inflaci nám na daňových příjmech přišlo asi o desetinu víc, než jsme počítali,“ přiznává Cogan.

Jak se díváte na oznámení hejtmana Kuby, že Jihočeský kraje finančně pomůže rodinám a seniorům?
Má to několik aspektů: jednak jestli si to mohou dovolit, dále zda to bude mít nějaký reálný efekt, jaký to bude mít politický dopad a za čtvrté, jestli to vůbec mají dělat kraje. Je pravda, že Jihočeský kraj má jedno z nejlepších hospodaření v České republice. Když si porovnávám výsledky krajů, oni nemají žádný dluh, mají levnou dopravu, nedotují nemocnice, docela dost investují. Je to zvláštní anomálie, že mají tolik peněz. Ale jejich výhodou je, že mají jeden z největších podílů z daní na občana.

Hradecký hejtman Martin Červíček za ODS se už nechal slyšet, že pomoc rodinám nemá řešit kraj...
To je otázka... Mně se líbí, že samospráva je pro nás nejvíc. Když chce samospráva řešit takový problém, proč ne? My si to ale dovolit nemůžeme a ani nechceme, protože máme jinak zaměřenou politiku. Když oni se rozhodli jít tímto směrem a vyčlenit na to 250 milionů, proč ne? Ale myslel bych si, že domácnostem dají větší částku, aby to mělo skutečný efekt. Politicky je to strašně šikovné. Osloví voliče, které by jinak neoslovili. Jako to udělal Babiš, když přešel z politiky pravicové do levicové.

Dává to smysl, když to činí politik z vládní strany?
Na jednu stranu je to bodnutí do zad vládě. Stejně to nakonec dopadne tak, že jakmile začne leden nebo únor, změny budou obrovské. Možná budou i demonstrace, protože ceny plynu jsou pětinásobné. Já jako advokát už teď řeším případy, kdy dodavatelé zvyšují cenu plynu na trojnásobek. Spousta lidí se bojí a podepíše to. Oni je straší, že když jim smlouvu vypoví, dostanou pětinásobek. Teď se netopí, je to ještě v klidu, ale jak začne topná sezona, ukáže se to naplno.

Jihočeský kraj má údajně díky inflaci přebytek 700 milionů korun, jak to vypadá v Hradeckém kraji?
Také máme přebytek, ale zaprvé si děláme hromádku na plyn a elektřinu, abychom přečkali zimu, zároveň chceme stavět nemocnici v Rychnově, nemocnici v Náchodě. Máme jiné politické cíle. Stavíme také domovy pro seniory, kam jdou stamiliony korun, navyšujeme platby na dopravu, protože výrazně zdražují pohonné hmoty.

O kolik jsou příjmy kraje díky inflaci vyšší?
Reálně vyšší nejsou, protože na jedné straně nám přijde víc z daní, ale na druhé máme kvůli inflaci vyšší výdaje. V nominálních číslech teď máme příjem vyšší asi o 250 milionů korun. Do konce roku by to mohlo vyskočit na půl miliardy. Tedy asi na desetinu našeho rozpočtu. Ten byl letos přes 5 miliard.

Projevuje se inflace v investicích kraje?
S firmami řešíme zdražování stávajících investic. Chodí za námi, že se zdražily materiály nebo že jsou vícepráce. Třeba v Jičíně se musel předělávat kabel, který nebyl vyprojektovaný. Vedle toho se na nás obracejí, že se zásadně zdražily stavební práce a že nejsou schopni tu zakázku dodělat. My s nimi vyjednáváme. Chtějí víc třeba 20 až 30 procent, ale po jednáních to spadne třeba na jednotky. Díváme se, kde jsou nárůsty opravdu razantní. Už měsíc nebo dva se na tom sedí.

Umožňuje vám nárůst příjmů soutěžit nějaké investice, které jste plánovali až na příští rok?
Teď už je pozdě soutěžit nové věci, už je jaksi po sezoně. Soutěžit se musí v zimě nebo na jaře. Zásobník projektů se však čerpá průběžně – vyprojektuje se, vysoutěží a staví.

Před koncem roku jste říkal, že kraj letos zaplatí za elektřinu asi o 100 milionů korun víc, jaká jsou teď reálná čísla?
V roce 2021 jsme platili dejme tomu 200 milionů, letošek bude o 200 milionů dražší, dostaneme se asi na 380 až 400 milionů. To už je nasmlouvané. Za první pololetí jsme platili asi 192 milionů, takže co jsme vloni zaplatili za celý rok, to jsme teď propálili za polovičku. To je elektřina a plyn dohromady pro kraj a jeho asi 113 organizací. Mimo jsou nemocnice. Rok 2023 by mohl jít ještě nahoru, třeba až na 900 milionů. Kdybychom vzali letošní ceny, mohli bychom ročně být až na miliardě. Teď se to nijak výhodněji nedá nakoupit.

Kupujete energie na rok?
On už je dnes nikdo neprodá na víc než na rok.

Dříve jste tuším kupovali na dvouleté období...
Pro letošek jsme nakoupili vysoké napětí na dva roky, ale plyn a nízké napětí nám na konci roku končí.

Krajské nemocnice oznámily, že loni po letech poprvé hospodařily v zisku, těší vás to jako krajského rozpočtáře?
Alespoň se to trochu srovnalo, i psychologicky. Ale ony letos zase mají podprodukci, což hrozí průšvihem v roce 2023. Nemají tolik výkonů. Aby se jim platby od pojišťoven nekrátily, správně by měly být na 95 procentech předchozího období. Teď jsou na 92 nebo 93 procentech. Uvidíme, co přinese podzim.

Bude se víc operovat?
Třeba bude více covidových výkonů. Je třeba, aby se chovaly ekonomicky. V nějakém odvětví mohou jít i vstříc poptávce, pokud budou mít kapacity.

Při sestavování rozpočtu se hovořilo, že kraj musí na provozu šetřit 10 procent, je na to vůbec prostor?
Prostor je asi vždycky, ale letos stačí udržet nominální čísla a už to je strašná úspora. Není potřeba škrtat, protože inflace tomu napomáhá.

Jak se inflace projevuje na výdajích kraje?
Hlavní složky jsou lidi, energie a investice. My nic extra jiného nekupujeme. Mzdy se nezvyšovaly, u elektriky a plynu je to bez diskuse a stavební práce se zdražují.

Není tu tlak na zvyšování mezd na kraji?
Ani ne, je tady docela dobrá atmosféra. Dýchají tady s námi.

Před lety jste ve volebním programu měli, že získáte do majetku budovu krajského úřadu, jak to s ní vypadá?
Nezískáme. Dostaneme ji až za pět let. Kraj ji teď má na leasing a ročně splácí kolem 50 milionů korun. Byl to tehdy 20letý leasing za 1,5 miliardy.

Chtěli jste ji odkoupit předčasně?
Každých pět let je okamžik, kdy to můžeme doplatit, něco jako fixace u hypoték. My jsme to zvažovali, ale váže se k tomu spousta dalších problémů. Nějaký podíl má v areálu město, pak tu byla hrozba, že bychom při převodu museli odvádět DPH. Nechtěli jsme do toho rizika jít a necháme to doběhnout.

Jaký tam je úrok, vyplatí se vám držet leasing při vysoké inflaci?
Nevyplatí. Úrok je vázaný na Pribor (mezibankovní úroková sazba, pozn. red.), takže je variabilní. Ale bankovní úvěr na náchodskou nemocnici máme pevný a to je paráda.

Jaké je teď zadlužení kraje?
Čerpali jsme 900 milionů na Náchod mínus jedna splátka. To bude kolem 150 milionů. Tam je úrok kolem 1,4 procenta.