Výtěžek z re-use bazarů se rozděluje mezi městské lesy a technické služby na výsadbu zeleně, loni to bylo 775 tisíc korun. Jde tam celá částka, nebo je snížena o náklady?
Není, město se snaží projekt podporovat, abychom předcházeli vzniku odpadu. Objevují se samozřejmě dotazy, proč město nedá organizacím peníze rovnou, ale na to máme odpověď, že projekt plní více funkcí. Nejen tím předcházíme vzniku odpadu, ale navíc vytváříme pracovní místa a kultivujeme veřejný prostor. Vždyť nebytové prostory, které patří městu, už dříve živnostníci opustili a byly prázdné. Je tedy dobře, že se využijí a uživí.
Radnice na provoz bazarů loni dala 525 tisíc, to není málo...
Součástí těchto nákladů jsou mzdy, energie, ale také nájemné, které my prostřednictvím Správy nemovitostí zase platíme městu. Z té sumy se tedy část vrací radnici. A to je možná i odpověď, proč není otevřeno každý den. Mzdové náklady tvoří podstatnou část. My máme otevřeno čtyřikrát týdně v různých časech, aby to vyhovovalo všem.
Dá se vyčíslit, jak re-use pointy přispívají ke snížení odpadu?
To se velmi obtížně kvantifikuje, protože předměty nosí občané do sedmi míst a ani není možné, abychom je nějakým způsobem vážili nebo počítali, kolik hrnečků nebo triček si někdo koupil.
Ptám se kvůli tomu, že vedle výnosů z prodeje je tu ještě částka, která se ušetří za skládkování...
To vyčíslit úplně nejde, protože nemůžeme říct, že všechny předměty, které přinesou do re-use, by v opačném případě skončily v kontejneru. Třeba by je prodali na bazaru nebo si je nechali ve sklepě.
Kdy se začalo zvažovat zřízení pobočky na Gočárově třídě?
První obchod v centru v Kotěrově ulici jsme otevírali v říjnu 2023, pak loni začátkem listopadu jsme spustili Divišovu a okamžitě po otevření jsme začali řešit pobočku další.
Není tamější prostor příliš velký?
Chceme tu mít edukační osvětové místo pro děti a studenty z hradeckých škol, kde jim předáme informace o odpovědném nakládání s odpady či cirkularitě. V podstatě to samé, co dnes děláme ve školách nebo Hradeckých službách. Teď mohou přicházet sem.
První dva obchody se specializují na nábytek a domácí spotřebiče?
Původní myšlenka byla, že tam budeme přepravovat předměty ze sběrných dvorů, kterých se Hradečtí chtějí zbavit. Dnes je to spíš naopak: z dobročinných obchodů v centru vozíme věci do re-use pointů na sběrných dvorech. Lidé, kteří bydlí v centru, si zvykli nosit je přímo sem. Máme samozřejmě omezené kapacity, a tak co se nám nevejde, vozíme na pointy. V dobročinných obchodech si necháme to nejlepší.
Opravovat i tvořit. Někdejší školní dílny v Hradci slouží recyklátorům |
Nakoupit si je možno i ve sběrných dvorech?
Samozřejmě. Ve všech čtyřech máme lodní kontejnery a v nich regály. Gočárova je samozřejmě jiná úroveň, hlavně pohodlnější. Ve sběrných dvorech a stávajících obchodech máme zejména různé vybavení domácností, ať je to nádobí, nářadí, sportovní potřeby, nebo vybavení pro děti, knihy či drobný nábytek. Otevřením třetího dobročinného obchodu jsme reagovali na to, že občané nosili i spoustu textilu, ale my jsme na to už neměli kapacitu.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Na Gočárově třídě tedy bude především textil?
Ano, chceme se tu specializovat na textil, ale lidé sem nosí i různé nádobí. Je tu spousta potřeb pro děti, kočárky, autosedačky. To jsou věci, které jsou určitě potřeba v každé rodině, a zároveň rychle zastarávají, protože dítě rychle roste. V podstatě tím reagujeme i na situaci, která je teď na trhu s textilem, od letošního ledna mají všechny obce povinnost zajistit občanům možnost ukládat ho odděleně.
To je samozřejmě dobře, ale na druhou stranu je kvůli tomu velký přetlak textilu na trhu. Zpracovatelé, kteří jej přebírají a třídí, mají naplněné kapacity. Za rok se v Hradci Králové vyprodukuje na 350 tun oděvů ze sítě bílých a modrých kontejnerů, které jsou na území města. Kontejnerů je 120. Tímto projektem chceme systému trochu ulehčit a část oblečení přesunout sem. Pointa je v tom, že Hradečáci pomáhají Hradečákům, že věci nejedou někam na třídicí linku u Liberce nebo do Polska.
Oprava cesty k sběrnému dvoru v Hradci vázne, firma ji vyspravila za své |
Zmínili jsme nábytek, plánuje se další místo, kde byste mohli nabízet i ten? Nebo stále končí v kontejnerech na dřevo?
Snažíme se, aby tam nekončil, ale jde o místo. Objemnější nábytek je náročný na prostor, je těžký, špatně se s ním manipuluje. Ve stávajících re-usech máme jen drobný – řekněme stoly, židle, může tam být postel či skříň. Nábytek uvidíte zejména ve sběrném dvoře Temešvár, kde je větší kapacita, ale máme jej i na dalších sběrných dvorech v lodních kontejnerech. Teď sháníme pro jednu rodinu přes sociální odbor města vybavení pro dětský pokoj.
To jsou věci, na které třeba zrovna nemáme místo v re-use, ale když víme, že je někdo do sběrného dvora právě přivezl, jsme schopni pomoci. Abychom měli prostor, kde by mohl být nábytek ve větším množství, z něhož by si člověk mohl vybrat, aby to byla jakási nábytková banka, to je další krok, jak projekt rozvíjet dál. Intenzivně pracujeme už několik let na otevření pátého sběrného dvora v Hradci Králové, takže doufejme, že jsme na dobré cestě. Máme vypracovanou studii, měla by následovat projektová dokumentace.