Města sázejí na fotovoltaiku, drahé energie zkrátily návratnost investic

  9:00
Solární panely, tepelná čerpadla a další úsporné zdroje energie se stávají běžnou součástí městských budov. Samosprávy ušetří stovky tisíc korun ročně, investice do drahých technologií se při extrémních cenách energií městům vrátí už za pár let.

Dvůr Králové plánuje fotovoltaickou elektrárnu na několik objektů včetně školní jídelny, ve Vrchlabí bude vyrábět elektřinu pro krytý bazén, v Žernově na Náchodsku solární panely od září napájejí veřejné osvětlení.

Krytý bazén ve Vrchlabí za 200 milionů korun se ještě ani neotevřel a radnice už přemýšlí, jak snížit energetickou náročnost novostavby. Projektanti pro ni, ještě dávno před drastickým zdražením energií, navrhli plynové kotle a kogenerační jednotku. Dopady Green Dealu a utažení ruských kohoutků s plynem úmysly změnily. Akvacentrum s bazény, toboganem, skluzavkou a divokou řekou se má otevřít v závěru prosince, příští rok chce město na střechu umístit solární panely.

Úspora půl milionu ročně

Fotovoltaická elektrárna zabere polovinu střechy. „Uzpůsobili jsme ji, aby šlo instalovat solární panely. Na provozních nákladech bazénu bychom díky tomu měli ročně ušetřit až 500 tisíc korun,“ řekl vrchlabský místostarosta Alfred Plašil (nestraník, Volba pro Město).

Radnice původně počítala, že na provoz akvacentra bude ročně doplácet 1,5 až 2,5 milionu korun. Po zdražení elektřiny a plynu to však bude výrazně víc. „Jak velký nárůst to bude, ověří až provoz,“ podotkl místostarosta.

Za fotovoltaiku Vrchlabí zaplatí na tři miliony korun, při současných cenách energií se investice vrátí do několika let. Přitom města mohou na obnovitelné zdroje energie čerpat dotace.

Bazén bude první městskou budovou ve dvanáctitisícovém Vrchlabí vybavenou solárními panely. Menší fotovoltaickou elektrárnu chce město instalovat také na objekt radnice v Krkonošské ulici v centru.

Ve Dvoře plánují fotovoltaiky

Hned na několik budov hodlá fotovoltaické panely rozmístit Dvůr Králové nad Labem. Jako první přijde na řadu jídelna Základní školy Schulzovy sady. Její rekonstrukce za víc než 15 milionů korun začala na podzim a hotova bude do konce příštího léta. Jídelna bude prvním městským objektem s touto technologií. Radnice solární elektrárnu připravovala bez ohledu na energetickou krizi.

„Fotovoltaika byla už součástí projektu. Na střechu umístíme maximum panelů, které se tam vejdou. Jídelně celou spotřebu elektřiny nepokryjí, ale úspora bude velmi výrazná, až stovky tisíc korun,“ informoval dvorský místostarosta Jan Helbich (ANO).

Město s fotovoltaikou počítá i na dalších budovách. „Chceme vstoupit do diskuse s památkáři, zda by bylo možné fotovoltaické panely použít také při připravované rekonstrukci budovy B ZŠ Schulzovy sady nebo třeba i při probíhající rekonstrukci budovy bývalé Základní školy Komenského,“ sdělil Helbich. V bývalé škole budou kanceláře pro městské úředníky.

Návratnost za pět až sedm let

Dalšími vytipovanými objekty jsou budovy technických služeb nebo zimní stadion. Stejnou cestou se chtějí vydat Městské vodovody a kanalizace, které s fotovoltaikou počítají v areálu čistírny odpadních vod, kam se mají přestěhovat.

V Žernově na Náchodsku fotovoltaická elektrárna na střeše obecní sokolovny energií vyrobenou ze slunce od září zásobuje veřejné osvětlení. Pro obec nad Babiččiným údolím s třemi stovkami obyvatel náklady na svícení představovaly v obecním rozpočtu významnou položku.

„Využili jsme vhodného natočení velké střechy sokolovny. Původně měla fotovoltaika šetřit asi 27 tisíc ročně. Za současné krize to bude samozřejmě mnohem více,“ uvedl zastupitel Ctibor Hůlka, který v loňském roce zpracoval případovou studii.

Podle loňských propočtů měla být návratnost téměř 16 let, ale vzhledem k vyšponovaným cenám energií se zkrátí na pět až sedm.

„Myslím si, že je to taková první vlaštovka, která může naznačovat budoucí komunitní řešení užívání energetických zdrojů na venkově. Doufám, že se brzo dočkáme toho, že si budeme energii na venkově předávat mezi sebou, prodávat či půjčovat. I mezi obyvateli, úřady, firmami,“ míní starosta Žernova Libor Mojžíš.

Projekt fotovoltaické elektrárny na sokolovně získal cenu veřejnosti v soutěži Buďte inspirací Centra investic, rozvoje a inovací Královéhradeckého kraje. Žernov se úspornými řešeními v energetice zabývá dlouhodobě. Už před třemi lety akumulační kamna v obecním úřadě nahradilo tepelné čerpadlo.