Na nový dvacetikilometrový okruh, který patří do vznikající Kladské stezky, jež chce navázat na oblíbenou Labskou cyklostezku, vyrážíme z parkoviště u autokempu, poplatek jde zaplatit hotově v automatu i přes SMS. Jakmile opustíme parkoviště u rušného hlavního tahu na Náchod či Jaroměř, vjíždíme do přírody okolo přehrady.
Cesta po novém asfaltu se poklidně vine. Chvilku jedeme lehce z kopce, jsou tu i malé kopečky, ale cesta převážně vede po rovině. A protože je prosluněné nedělní odpoledne na začátku září, míjíme desítky cyklistů všech generací. Stezka je snadno zvládnutelná pro děti i seniory, ať už na kole klasickém, či elektrokole.
 |
Míjíme odpočinkové místo s opraveným křížem a informační cedulí, která upozorňuje na zaniklou obec Domkov, která se tu podél šonovského potoka rozkládala od středověku. V 15. století tu byla tvrz, která inspirovala Aloise Jiráka k sepsání povídky Maryla. V šedesátých letech minulého století osadu obyvatelé opustili a Domkov musel ustoupit stavbě přehrady Rozkoš.
Po trase je viditelné značení cyklookruhu, cedule udávají směr i vzdálenost do konce. Už jen 16 kilometrů, už jen 15, 14 a jede se dál. Kdo značení sleduje, neměl by zabloudit. Před obecním hostincem v Šonově je spousta kol a na venkovní zahrádce posedávají cyklisté. Můžete si tu dát guláš, holandský řízek, kuřecí směs i pizzu, točí Radegasta a Bernarda.
Kolem Rozkoše vzniká stezka pro cyklisty. Rybáři se bojí, že přijdou o klid |
Ne každé místo po cestě je malebné, ale třeba vrakoviště aut mine cyklista za půl minuty a před ním se znovu otevře příroda. Kolař nemůže očekávat, že pojede stále podél přehrady.
Zejména v první části trasy vede cyklookruh od břehu docela daleko. „A teď kam? Doprava? “ ptá se starší cyklistka zřejmě manžela na cestu. „Já myslím, že doleva,“ odpovídá. Stejně jako autor textu je v této části trasy řada turistů poprvé. Pokračujeme polní cestou, okolo jsou světe div se jenom pole. Nádrž je vidět jen občas někde v dáli mezi stromy.
Turistická část se blíží
Cesta rychle ubíhá. Ve Lhotě na návsi s opravenou budovou infocentra a hasičárny panuje nakažlivý polední klid. Po cestě si lze na jedné ze zahrad povšimnout malého muzea zahradních a zemědělských pracovních strojů a pak už se rychle blížíme znovu k nádrži. V dáli vidíme Krkonoše, zřetelně i nejvyšší českou horu. Na Sněžku mají hezký výhled i řidiči skútrů, kteří se prohánějí po hladině. Babí léto přilákalo paddleboardisty, po východočeském moři plují také plachetnice.
Vodní nádrž Rozkoš a v dáli Krkonoše se Sněžkou
Teď už nová cyklostezka kopíruje břeh a modrá laguna s hrází v pozadí nemá chybu. Na některých místech okruhu se stále pracuje. Proto je zavřena například cyklostezka přes hráz, a tak cyklista musí na chvíli mezi auta.
Vjíždíme do oblasti, kde už jsou autokempy a loděnice a díky tomu i první kiosky a pláže. Je málo vody, hladina ustoupila asi 20 metrů od břehu, a tak pláže nevypadají zrovna vábně.
S kiosky si vyhráli
U prvního kiosku potěší dobíjecí stojan nejen na elektrokola. U další pláže nelze nezastavit. Jeden stánek s občerstvením je přímo u cyklostezky, kiosek za ním vedle kempu s karavany je zase pozoruhodný tím, že se nachází ve žlutém školním autobusu, jaký znáte ze starých amerických filmů. K autobusu s otevřenými okénky přistavěli krytou dřevěnou terasu, takže posezení je tu opravdu stylové.
Dřevěný přístřešek s posezením u kiosku, který vznikl ze starého žlutého autobusu.
Hraje tu muzika, v zářijovém slunci se lidé opalují na lehátkách. V kioscích okolo vody není nijak narváno, ale turistů je tu dost. Někde berou karty, jinde ne, hotovost na tento výlet proto raději s sebou. Čtveřice starších návštěvníků se od redaktora nechává vyfotit. Objednávám hotdog, ale v nabídce tu je toho mnohem víc, třeba hamburgery, kuřecí řízečky a stripsy, k snídani se podává vaječná omeleta či smažená vajíčka. U břehu tu půjčují wakesurf, paddleboardy, vodní skútr i šlapadla.
„Je to pohoda, okruh jsme zvládli za dvě hodiny a teď míříme ještě do Ratibořic,“ připomíná cyklistka Lenka největší turistický tahák regionu, který by si neměl nechat ujít žádný správný turista.
Před závěrečným úsekem, který dovede cyklistu zpátky k parkovišti u známého Autocampu Rozkoš, zastavujeme u kiosku Hroudis coffee, který se rozhodně vyplatí navštívit. Mají tu výbornou kávu a spoustu dobrot, třeba ovocné palačinky. K posezení na lavičkách jen pár metrů od cyklostezky a od břehu nádrže si lze objednat i klobásu z udírny, panini nebo řadu míchaných drinků.
Na závěr Ratibořice?
Tady nejhezčí část okruhu končí, zpátky k parkovišti a autokempu je to spíš už takový dojezd. Komu by však 20 kilometrů nestačilo, rozhodně lze doporučit výlet do Ratibořic se zámkem, Starým bělidlem, Babiččiným údolím či zříceninou hradu Rýzmburk. Zdejším cyklistům tento turistický trhák připomínat netřeba, pro turisty z větších dálek je to vlastně povinnost.
Po cyklostezce se dá dojet až k zámku v Ratibořicích.
Na kole se tam dostanete buď přes centrum České Skalice a dál příjemnou lesní Cestou Boženy Němcové, nebo po cyklostezce kolem úpského přivaděče a pak podél řeky Úpy.
Tato trasa přímo navazuje na okruh okolo Rozkoše. V obou případech je to jen pár kilometrů. Cyklookruh kolem Rozkoše se dá zvládnout na jakémkoliv kole a hlavně pro rodiny s dětmi a starší ročníky je to ideální volba na pohodový výlet, při kterém se příliš nenadřete.
