Je půl sedmé ráno, na obloze teprve vychází slunce a před archeoparkem ve Všestarech na Hradecku už je připravený tahač s valníkem i těžký nakladač. Ve světle pouličních lamp a silných reflektorů nakladač opatrně zajíždí pod repliku pravěkého člunu a po důkladném přikurtování zvedá 11,5 metru dlouhý dubový kmen do vzduchu.
„Kolik váží?“ prohodí jeden z pracovníků Eurovie, která coby sponzor expedice archeologům obstarává převoz ze Všestar k vodní nádrži Rozkoš a zpět.
„Odhadujeme to na 3,5 tuny, ale vědět do budeme až na Rozkoši, kde ho zváží jeřáb,“ odpovídá mu šéf archeoparku, pedagog a archeolog Radomír Tichý, který stojí za třemi dosavadními expedicemi Monoxylon. Ta současná bude čtvrtá v pořadí.
Nakladač se s obří kládou otáčí a řidič pečlivě manévruje s kamionem, aby položení člunu bylo co nejsnazší. Když dosedne na připravené podkladní klády, všichni si oddychnou. Ještě loď srovnat, přivázat a může se vyrazit. Samotný transport není nic neobvyklého.
„Valník má 8,5 metru a můžeme ho o pět metrů prodloužit. Vozíme s ním betonové překlady, roury do propustků nebo naše stavební stroje. Uveze až 24 tun, ale tohle je takové zpestření. Musíme na to dát trochu pozor, protože ti chlapi na tom určitě nechali kus práce,“ říká řidič kamionu Jaroslav Hynek.
Mochovský král
Dubový kmen byl ve Všestarech od dubna. Archeologové ho získali od opočenských lesníků Colloredo-Mansfeldů. Asi 400 let starý strom padl v Mochově u Českého Meziříčí kvůli vichřici, jmenoval se Mochovský král a stejný název ponese i loď, kterou z něj nadšenci vydlabali.
„Na výrobě člunu jsme strávili rámcově tisíc pracovních hodin. Kmen vážil 17,5 tuny, teď jsme na 3 tunách, takže jsme odebrali 14,5 tuny materiálu krásného dubu. Asi na třech metrech jsme používali kamenné nástroje jako v pravěku, vyzkoušeli jsme i práci s dřevěnými klíny, takže se nám dařilo oddělovat větší kusy. Zbytek jsme udělali současnými nástroji,“ popisuje už u Rozkoše vznik lodi Jiří Miler, který absolvoval všechny tři předchozí expedice.
Třítunový člun je opět ve vzduchu, tentokrát ho zvedl jeřáb, který kmen pomalu přesouvá do vody. Jde o vůbec první ponor. Teprve teď nadšenci uvidí, zda do lodi neteče. Na zádi už jsou patrná místa, kde museli tmelit dřevo, které při sušení popraskalo.
„Používáme na to pryskyřici a vosk,“ komentuje Miler. Člun si sedá na hladinu a první pádlaři se brodí ledovou vodou, místy až po kolena. Ranní vítr vytváří na hladině Rozkoše vlny podobné klidnému moři. Jeden z účastníků na kameni uklouzne a čeká ho neplánovaná koupel.
Po chvíli je však už uvnitř dostatek pádlařů, aby mohli loď odrazit od břehu. Prvních několik záběrů a monoxylon poprvé pluje. Zatím jen pár otoček, aby si kormidelník osahal ovládání. Pak loď směřuje k molu, kde ho čeká oficiální křest.
Obětní sošky i šamanka
“Ovladatelnost se zatím zdá být dobrá, ponor je skvělý, takže jsme nadšení. První pocity jsou fantastické, loď je voňavá, jako když si koupíte nové auto. Teprve si ji osaháváme,“ popisuje první minuty na palubě Radek Bureš, který se účastnil i předchozí expedice.
Než loď vypluje k prvnímu pořádnému výcviku posádky, scházejí se archeologové a nadšenci na mole, aby pokřtili člun i publikaci, která mapuje předchozí expedici z roku 2019. Za zvuku kostěných nástrojů jí žehná šamanka z všestarského archeoparku, následuje vhození keramické loďky do vody i rozbití obětních sošek.
„Abychom nemuseli zabíjet skutečná zvířata, máme tu zástupné oběti, ty na přídi lodi rozbijeme kamennými nástroji, z nichž jeden jsme používali i při dlabání lodi,“ popisuje Radomír Tichý.
Pak už posádka vyplouvá na první plavbu. Na nový člun si musí nejprve zvyknout. Ten předchozí měl „jen“ 9 metrů.
2. června 2019 |
„Tento kmen z Českého Meziříčí pro nás byl velice důležitý, protože jsme poprvé dokázali napodobit předlohu monoxylonu z italského jezera Bracciano. Teď jsme teprve v jeho parametrech a můžeme říkat, že by to mohla být replika,“ vysvětluje Tichý.
Dříve archeologové vyráběli menší čluny, aby je k moři dostali na vozíku za autem. Cílem další expedice bude opět překonat napříč Egejské moře. Přesná trasa se bude teprve domlouvat. Ideální plán počítá s cestou z tureckého k řeckému pobřeží. Do člunu se vejde až 20 pádlařů.
„My se snažíme zjistit, jakou kapacitu a nosnost člun má, kolik je potřeba pádlařů a jaký zbývá prostor k tomu, aby přeprava byla účinná. Tentokrát už s autentickou lodí. Její vlastnosti zatím neznáme,“ upozorňuje. Nadšenci budou člun testovat celý víkend, v pondělí ho odvezou zpět do Všestar k dalším úpravám. Na jaře je pak čeká několik dalších cvičení. Samotná expedice se má uskutečnit příští rok v červnu.