Pracovníci Muzea východních Čech v Hradci Králové ve středu převzali a přepravili poklad z pražského Puncovního úřadu do jednoho ze svých depozitářů. Soubor cenných předmětů, který dvojice nálezců objevila loni v únoru při vycházce a předala muzeu, testovali experti kvůli stanovení ryzosti a ceny drahého kovu.
Provedená analýza potvrdila ryzost zlata u téměř šesti stovek mincí. Ryzost zlata už dříve po převzetí nálezu deklaroval kurátor numismatické sbírky Muzea východních Čech v Hradci Králové Vojtěch Brádle.
 |
Nejistota ovšem dosud panovala u 34 nemincovních předmětů. „Nedestruktivní metody odborného testování potvrdily, že zlaté jsou bezezbytku všechny. Jedná se o více kusů rozdílných cigaretových pouzder, dámské šperky, dále například o dvojdílný kapesní hřeben, pudřenku či dámskou plesovou taštičku,“ uvedla mluvčí hradeckého muzea Lucie Peterková.
„Z analýzy Puncovního úřadu vyplynulo, že celková hmotnost ryzího zlata v nálezu je 5 230,56 gramů, cena drahého kovu vztahující se ke dni nálezu činila 2 237,50 Kč za gram zlata,“ poznamenala Peterková.
Blanka Štajerová z Puncovního úřadu, která na analýze pracovala, pro Novinky.cz řekla, že jde převážně o čtrnáctikarátové zlato.
Hodnota nalezeného zlata je podle ČTK přes 11 milionů korun. O nálezném rozhodne krajský úřad. Odměna pro nálezce vychází ze zákona o státní památkové péči. „V případě drahých kovů se výše nálezného vypočítává podle ceny drahého kovu v době nálezu. O nálezném se teprve rozhodne,“ řekl mluvčí Královéhradeckého kraje Dan Lechmann.
„Rád bych v prvé řadě ještě jednou poděkoval nálezcům depotu, že jej odevzdali do našich rukou. Teď je naší ambicí zjistit více o jeho původu a rádi bychom ještě letos uspořádali výstavu,“ prohlásil ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové Petr Grulich.
Jak a kdy se poklad ocitl v kamenném valu na úbočí kopce Zvičina je nejasné. Znám není ani původní vlastník sbírky.
Turisté našli unikátní poklad. Sedm kilo mincí a šperků mohlo souviset s odsunem |
„Navzdory řadě schůzek s mnoha lidmi a hodinám věnovaným zkoumání se zatím žádnou z hypotéz nepodařilo spolehlivě potvrdit ani vyvrátit. Nějaké indicie existují, ale není to nic hmatatelného. Majitelem mohl být člověk ohrožený nacistickým režimem, stejně jako osoba německého původu, která byla po válce deportována. Možná šlo i o něco úplně jiného,“ uvedl kurátor Vojtěch Brádle.
Zásah konzervátorů, poté výstava
S jistotou mohou říct vědci pouze to, že poklad byl zakopán po roce 1921. Posun by mohlo přinést další zkoumání mincí se zahraničními badateli, kteří projevili zájem o studium pokladu kvůli ražbám, které lze spojovat s prostorem někdejší Jugoslávie.
Podle náměstka hejtmana Královéhradeckého kraje Jiřího Štěpána je nález mimořádnou událostí, která nemá v novodobé historii regionu obdoby: „Z hlediska odhadované hodnoty se jedná o největší nález tohoto druhu v dějinách kraje a zároveň je to významný příspěvek k poznání našeho kulturního a historického dědictví.“
Soubor cenných předmětů po odborné analýze zkontrolovali muzejní pracovníci a nyní je v depozitárním trezoru. „Nemincovní artefakty čeká ještě nezbytný zásah konzervátorů a restaurátorů z oddělení ochrany sbírky MVČ, aby mohl být celý nález co nejdříve představen veřejnosti,“ doplnila Peterková.