O možnosti vybudování parkoviště pod Velkým náměstím uvažuje hradecká radnice od podzimu roku 2019. Záměr však odmítají někteří archeologové či památkáři.
Mezi největší příznivce se řadí primátor Alexandr Hrabálek (ODS), kterému nahrál nedávný výsledek geologického průzkumu. Ten totiž konstatoval, že podzemní parkoviště technicky vybudovat lze.
Partner z menšinové koalice – tedy hnutí ANO – zatím vyčkává na podrobnější informace.
Nesouhlas opozice je až kategoricky odmítavý. Nejčastěji lze slyšet argumenty o příliš vysoké finanční náročnosti, řešení je prý také přežitek z minulého století a může znamenat riziko pro objekty v památkové rezervaci.
Primátor zdůrazňuje, že jde pouze o možnost stavby podzemního parkoviště podle návrhu konstrukčního řešení.
Primátor: Napadáte projekt, o němž není rozhodnuto
„Zatím není o ničem rozhodnuto, ale už nyní je tento projekt napadán ze strany různých sdružení, spolků a občanských aktivistů, ostatně jak je v Hradci Králové zvykem. Bohužel tyto snahy ve svém důsledku komplikují i další záměry nejen města a je to také určitý signál pro jiné investory, kteří u nás chtějí podnikat a vytvářet nová pracovní místa,“ říká Alexandr Hrabálek.
Koaliční partner je spíš neutrální. „Trápí nás, že Velké náměstí se zúžilo jen na problematiku podzemního parkoviště. Ta věc je přitom daleko složitější. Nyní se zjišťují možnosti, zda je ta varianta realizovatelná, nebo naopak. Teprve až zjistíme, za jakých podmínek se to zrealizovat dá, můžeme se pustit do debaty, zda touto cestou jít chceme,“ konstatuje opatrně šéf zastupitelského klubu ANO Pavel Marek.
Opozice mluví o šílenství, sci-fi
Jenže většinová opozice je v otázce díla, kde by náklady na jedno parkovací místo vycházely mezi 1,2 až 1,5 milionu korun, jednotná a jejím přáním je ukončit i pouhé úvahy o podzemním parkovišti.
„Jsem proti realizaci parkoviště, protože je to zcela mimo finanční možnosti města a navíc souhlasím s názorem lidí z památkové a archeologické péče, kteří to považují za brutální zásah do situace na Velkém náměstí,“ upozorňuje nedávný koaliční partner ODS a ANO a stále ještě náměstek primátora pro oblast školství a životního prostředí Martin Hanousek (Změna a Zelení).
„Myšlenku podzemního parkoviště považuji za nerealistickou a marnou a město v této oblasti jen zbytečně utrácí finanční prostředky. To, co chceme hlavně – tedy opravit náměstí, je odsouváno až někam za realizaci nerealistického parkoviště,“ říká Hanousek.
Velmi podobně mluví i předseda zastupitelského klubu Pirátů Aleš Dohnal.
„Myšlenka podzemních garáží není v Hradci automaticky špatně. Špatně je myšlenka pod terasami vyrazit desítky metrů dlouhý tunel a na náměstí vytvořit takřka důlní dílo. Obojí je z říše sci-fi a měli bychom se vrátit na zem. Pan primátor mluví o myšlence vykopat na náměstí díru a schovat do ní auta jako o geniální a nadčasové. Geniální by však bylo, kdybychom v Hradci dokázali snadno, levně a rychle vytvořit podstatně lepší podmínky pro chození pěšky nebo cestování na kole či MHD. Na utrácení stamilionů korun za desítky let starý nápad nic geniálního není,“ říká Dohnal.
V aktuálním vydání zpravodaje Radnice nazvala Pavlína Springerová (HDK) záměr podzemního parkoviště pod Velkým náměstím šíleným dobrodružstvím.
„I v řadě měst Rakouska a Německa, kde v 80. letech k podobným postupům přistoupili, si dnes trhají vlasy, jakou finanční a technologickou blbost udělali. A to nezmiňuji zničené nejcennější terény v centru měst. Studie z roku 2008 analyzující možnosti řešení velkokapacitních garáží v městské památkové rezervaci jasně říká, že lokality Mariánský kostel a Velké náměstí jsou bezesporu velmi rizikovými variantami,“ uvádí Springerová.
Bláha: Není to projekt na dvě volební období
Podle náměstka primátora pro oblast investic Jiřího Bláhy (ODS) je realizace podzemního parkoviště otázka vzdálenější budoucnosti, ale město by se jí nemělo vzdávat dopředu.
„Parkovací dům je pouze jednou z etap modernizace Velkého náměstí. Nyní sbíráme informace o tom, zda je ten projekt vůbec proveditelný, zda ostatní orgány státní správy – tedy archeologové, geologové i další – budou v této věci pozitivně naladěny a zda nám technické podmínky dovolí tuto akci zrealizovat. Záměr to však není na jedno, ani na dvě volební období,“ domnívá se náměstek Bláha.
Na projektu rekonstrukce náměstí včetně pětipodlažního parkoviště s půdorysem asi 35 na 45 metrů a kapacitou kolem 240 míst pracuje tým architektů kolem Jiřího Krejčíka. Cílem je odblokovat modernizaci centra.
Dokumentace však kvůli takzvané systémové podjatosti uvázla na stavebním úřadě v Hořicích. Návrh podzemního parkoviště odsouhlasil Spolek pro kvalitu života, který svými námitkami dokázal zastavit administrativní proces proměny celého náměstí. Důvodem bylo snížení počtu parkovacích míst.
Zapomnělo se na kasárna?
Podle Dohnala existuje i jiná cesta než podpora kontroverzního parkoviště. Město by jí však muselo jít naproti.
„Dokumentace, jak leží na úřadě v Hořicích, je kvůli administrativním šotkům v podstatě neprojednatelná. Měli bychom ji stáhnout a upravit, aby nebyla tak snadno napadnutelná, a žádost projednat znovu na hradeckém magistrátu. Z dlouhodobého hlediska by se pak město mělo snažit získat do majetku bývalá pěchotní kasárna, kde by i za pomocí soukromého sektoru mohly v průběhu pěti deseti let vzniknout byty, hospody nebo obchody a v místě buzerplacu případně parkování určené částečně i pro Velké náměstí. Oživil by se tím teď mrtvý kus centra Hradce, navíc za zlomek ceny podzemního parkingu,“ dodává Dohnal.
O tom, že podzemní varianta je možná, hovoří čerstvý geologický průzkum, respektive tři vrty až do hloubky 25 metrů – u mariánského sloupu, před kostelem Nanebevzetí Panny Marie a v Komenského ulici.
„Vrty potvrdily kulturní vrstvu s možnými archeologickými nálezy, to se však předpokládalo. Důležitým výsledkem ale je to, že průzkum potvrdil vhodnost navrhovaného konstrukčního řešení a jeho realizovatelnost. Toto řešení by mělo být bezpečné a v daných podmínkách historického, hustě zastavěného centra města nejvhodnější z hlediska minimalizace vlivu výstavby na okolí,“ uzavírá náměstek Bláha.
