Hrozilo zřícení, záchrana kasáren v pevnosti Josefov konečně začala

  10:00,  aktualizováno  10:00
Práce na záchraně začaly, Královéhradecký kraj však musel přehodnotit plány. Asi tři roky hejtmanství rozvíjelo myšlenku na zřízení centrálního muzejního depozitáře v chátrajících čtvercových kasárnách v josefovském pevnostním městě. Velkorysé plány však teď vzaly za své. Projekt za více než miliardu korun musel kraj škrtnout.

Přestože projekt na muzejní depozitáře šel kvůli drahotě k ledu, naštěstí se nezastavily nutné opravy pevnosti, která by podle odhadů potřebovala investici kolem sedmi miliard korun. Dotace ministerstva pro místní rozvoj Josefovu sice přinese jen 600 milionů rozložených do deseti let, ale nejdůležitější je, že záchrana unikátního města konečně začala.

Čtvercová kasárna jsou obří komplex sama o sobě. Třípodlažní objekt o 16 tisících metrech čtverečních pocházející z roku 1788 je opuštěný a naděje Jaroměře se nyní upínají k výběrovému řízení na architektonickou studii i expertizu na konkrétní budoucí proměnu a nové využití.

Do soutěže se přihlásilo několik zájemců a na nově zřízeném oddělení pro záchranu Josefova na jaroměřské radnici už byly pohovory.

„Zřícení jsme nemohli dopustit“

Kraj mezi zájemci o využití kasáren nebude. Vize na centrální depozitář musel přehodnotit.

„Kraj není vlastníkem žádné budovy a myšlenka využití čtvercových kasáren, kterou rozvíjelo minulé vedení kraje, v tuto chvíli není aktuální. Je to především z finančních důvodů, protože opravy a využití na centrální depozitáře se odhadovaly na sumu více než jedné miliardy korun. Otázka co s kasárnami dál je tu stále, nicméně depozitáře musíme řešit poněkud úsporněji,“ řekl náměstek hejtmana pro oblast regionálního rozvoje, kultury a cestovního ruchu Jiří Štěpán (HLAS Samospráv).

Chátrající pevnost potřebuje přes sedm miliard. Josefov má novou naději

Na druhou stranu se po letech planých slibů otevřely finanční kohouty a pracuje se na záchraně. Ta pro bývalou vojenskou nemocnici přišla na poslední chvíli.

„Stihli jsme to. V jedné části objektu jsme dokonce očekávali, že by se krovy do jednoho až dvou let mohly zřítit. To jsme nemohli dopustit. Zbytek krovů se sanoval proti dřevokaznému hmyzu, houbám a plísním,“ popsala Eva Libichová z městské komise pro záchranu Josefova. Právě vznik tohoto zvláštního odboru si v dotačních podmínkách vymínil stát.

Bývalou nemocnici opustila sovětská armáda už před 34 lety, od té doby zmizely nejen téměř veškeré rozvody, ale i futra nebo radiátory. Zdevastovaný areál by se mohl proměnit v sociálně-zdravotnické zařízení, například na domov pro seniory. Podle města by tu mohlo být nejen kolem 150 lůžek, ale i takzvané byty zvláštního určení.

Jaroměř však musela ustoupit od nápadu, že by se budoucí soukromý provozovatel zapojil již do samotných oprav. „Původně jsme se domnívali, že bychom soukromého partnera vtáhli už od počátku a pomáhal by i projektovat i financovat. Ale i ti nejsilnější evropští hráči se s námi byli ochotni bavit jen o provozování. Kdyby u nás mohli postavit toto zařízení na zelené louce, udělají to okamžitě. Ale v budově památkově chráněné nikoli,“ zmínil úskalí pevnostní rezervace starosta Jaroměře Jan Borůvka (ANO).

Kde nakoupit bobrovky?

Někdejší vojenská nemocnice má se čtvercovými kasárnami společnou další etapu oprav. Chystá se nevídaně rozsáhlá výměna střešní krytiny, která má i v evropském měřítku zcela zvláštní postavení. Vyžilé plechy musí nahradit klasické pálené střešní tašky – bobrovky.

Na tom by ještě nebylo nic mimořádného, kdyby v Josefově nebylo potřeba vyměnit 2,2 hektaru střech, tedy zhruba tři velká fotbalová hřiště.

Pevnost Josefov vyhlíží stovky milionů na největší zchátralá kasárna

„Popravdě z toho máme trochu obavy, protože kdo ví, jestli tolik bobrovek seženeme vůbec v celé Evropě. Dnes se ve velkém vyrábějí například betonové nebo plastové krytiny, ale bobrovky produkuje jen několik málo firem. My sázíme na klasiku, ostatně nic jiného nám památkáři nepovolili,“ pokračoval starosta.

„Válčíme s papíry a snažíme se připravit realizaci střech od jara,“ doplnila Eva Libichová.

Vábení armády

A pak jsou tu ještě obří kasárny. Stále je platná darovací smlouva ve prospěch kraje, ale protože hejtmanství již nepočítá s vybudováním centrálního depozitáře, město bude muset rozhodit sítě jinde. Už se těší na studii využitelnosti včetně ekonomické náročnosti, současně začalo připravovat půdu pro vstup partnera, se kterým má Josefov největší zkušenosti.

Armáda ještě neřekla ani ano, ani ne, i když možnosti již nedávno sondovala. Poblíž památkově chráněné barokní pevnosti má navíc do roku 2032 postavit multifunkční halu za více než miliardu korun pro opravy těžké armádní techniky. Slibné jsou tak nejen šance na práci pro mnoho desítek lidí i na obchvat Josefova, ale i na dobrou budoucnost čtvercových kasáren.

„Zatím je to spíš jen myšlenka, ale návrat armády by se mi líbil. Chce tu investovat poměrně zásadní sumu do opraven, nějaké objekty tu stále má a mohla by si vzít zpět i kasárny. Teď jen čekám na to, až se ustaví nová vláda a na ministerstvu budu mít nějakého partnera, se kterým budu moct mluvit,“ upozornil Jan Borůvka.

Ten byl u toho, když se v Josefově byla před časem podívat asi dvacetičlenná delegace z generálního štábu: „Objekt kasáren se jim líbil, jen tu jsou omezené přístupové možnosti, protože tehdejší fortny jsou nižší než dnešní technika. Ale vše má své technické řešení, určitě bychom našli i možnost, jak techniku dostat do čtvercových kasáren a zase navázat na spolupráci s armádou.“