Soud v Náchodě rehabilitoval Pavla Wonku za to, že nedocházel na VB

  15:46
Okresní soud v Náchodě otevřel po 31 letech případ politického vězně komunistického režimu Pavla Wonky. V dubnu 1988 dostal pětiměsíční trest za maření výkonu úředního rozhodnutí, odvolal se, nato však zemřel ve vazbě za nejasných okolností. Soudkyně ho nyní rehabilitovala i za dvaadvacet dnů vazby.

O rehabilitaci požádal za zemřelého jeho bratr, devětašedesátiletý Jiří Wonka.  Žádal, ať soud určí, že jeho bratr Pavel je „účasten soudní rehabilitace v souvislosti s omezením jeho osobní svobody od 5. 4. 1988 do 26. 4. 1988“, tedy od nástupu do vazby až po den smrti.

Původně oslovil trutnovský soud. Jenže jedna trutnovská soudkyně se z řízení vyloučila, další žádala u Vrchního soudu, aby se případ přesunul jinam, což odmítl. Poté se ona a dvě další trutnovské soudkyně, mezi nimi i Marcela Horváthová, která v roce 1988 Wonku odsoudila, vyloučily z řízení. Věc byla nakonec přidělena do Náchoda.

Soudkyně Jana Geislerová nechala přednést návrh Jiřího Wonky a četla z listin. Svědky nepředvolala a řízení ukončila po 38 minutách.

„Omezení osobní svobody, ke kterému došlo pobytem Pavla Wonky ve vazbě v době od 5. dubna do 26. dubna 1988 souvisí s trestnou činností, která měla souvislost s dalšími trestnými činy a odsouzením ve věci Městského soudu v Praze, kde byl pan Pavel Wonka rehabilitován. S ohledem na tyto okolnosti i v této věci byly splněny podmínky pro jeho rehabilitaci,“ zdůvodnila usnesení předsedkyně senátu Jana Geislerová.

Obě strany výrok přijaly, nikdo si proti němu nebude stěžovat.

„Já jsem to takto čekal. Když už byl Pavel dříve rehabilitován a toto chybělo, soudci už nemůžou jinak. Teď každého zpochybňují, je za tím závist, hrob poničili, nemáte zdání. Já jsem starý bojovník, teď zase dostanou ránu ´váleční štváči´,“ hodnotil soudní verdikt Jiří Wonka, jenž byl také vězněný za minulého režimu. Pro bratra bude žádat soudy ještě o narovnání v případu z roku 1981.

„Nehlásil se denně na služebně, neprokazoval zdroje obživy“

Nynější jednání se dotýkalo ještě Wonkova odsouzení z roku 1986, jejž přitom soudy rehabilitovaly už v letech 1990 a 1991.

Podle ochranného dohledu se Pavel Wonka měl denně hlásit na služebně Veřejné bezpečnosti, ale od svého propuštění z věznice koncem února 1988 až do svého vzetí do vazby to nedělal.

„Celkem ve 38 případech se nehlásil na obvodním oddělení Veřejné bezpečnosti, neprokazoval zde zdroje své obživy a ani v jednom případě neumožnil orgánu Veřejné bezpečnosti vstup do svého obydlí, ačkoli toto vše byl povinen činit v rámci ochranného dohledu, který mu byl uložen Městským soudem v Praze rozsudkem z 26. května 1987 na dobu tří let,“ citovala soudkyně z dobového materiálu.

Stát Wonku loni uznal jako účastníka odboje a odporu

Obhájce Lubomír Müller prohlásil, že Wonkova smrt vzbuzuje emoce i po jednatřiceti letech.

„Po smrti se Pavlu Wonkovi dostalo řady poct, ať už jde o jeho zcela mimořádný pohřeb, jehož záznam je dostupný na internetu, nebo o různá ocenění, která dostal, včetně ocenění prezidenta republiky Miloše Zemana, který ho vyznamenal medailí Za zásluhy. Dostal také ocenění účastníka odboje a odporu proti komunismu a na několika místech v republice jsou po něm pojmenovány ulice. Ovšem zásadní právní otázka, zda Pavel Wonka byl v dubnu 1988 vzat do vazby a odsouzen oprávněně, či nikoli, tím se nikdo nezabýval,“ vyložil obhájce, proč bratr zemřelého žádá o rozhodnutí podle zákona o soudních rehabilitacích.

Rozsudek za maření výkonu úředního rozhodnutí pro Pavla Wonku nikdy nenabyl právní moci. Jeho trestní stíhání pak bylo ukončeno kvůli jeho smrti.

Pavel Wonka byl třikrát uvězněn, mimo jiné právě i za to, že v roce 1986 chtěl kandidovat do Federálního shromáždění jako nezávislý kandidát. Dohromady si odseděl téměř 3,5 roku. 

Počtvrté se ocitl ve vězení, když ho vzali 5. dubna 1988 do vazby pro podezření z přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí. Odmítal se podrobit podmínkám ochranného dohledu po propuštění z předešlého trestu v minkovické věznici a po nucené hospitalizaci v bohnické psychiatrické léčebně. K nepodmíněnému pětiměsíčnímu trestu ve II. nápravně výchovné skupině jej odsoudila trutnovská soudkyně Marcela Horváthová  20. dubna 1988.

Proti rozsudku se tehdy odvolal, ale verdiktu se nedočkal. Zemřel jako pětatřicetiletý 26. dubna 1988 ve věznici v Hradci Králové. Okolnosti jeho smrti nejsou dodnes úplně vyjasněny. Zčásti za to podle všeho mohla jeho protestní hladovka, zčásti lékaři, kteří ignorovali vážný zdravotní stav.

Jiří Wonka bránil čest zesnulého bratra i u pražských soudů (březen 2017):

Autor: