Malý bagr s vidlemi místo lžíce chytá kmen jabloně a prudkým pohybem ji vytrhává ze země i s kořeny. Jde mu to dobře. Stromky nasázené jeden vedle druhého do dlouhých řad mají jen malý kořenový bal. Vřetena odhazuje na hromady, z nichž je nabere malá vyvážečka a směřuje s nimi k obrovské hromadě u polní cesty, kde už stojí velký velký traktor se štěpkovačem a obří drtič dřeva.
V minulém týdnu stačil na likvidaci mladších kmenů štěpkovač, teď už došlo na mnohem výkonnější drtič.
„Když jsou mrazy, je to pro nás lepší. Půda je ztvrdlá a stroje se neboří v blátě, suché jsou i kořeny. Minulý týden se mi štěpkovač za den dvakrát úplně zalepil blátem a to jsem musel vyďoubávat klackama,“ říká traktorista. Jeho hlas vzápětí přeruší rachot silného motoru. Mohutnými drapáky vkládá i silné kmeny do drtiče. V něm je i s větvemi ozubená kola roztrhají na menší kusy, které by se vešly i do krbových kamen.
„Za dvě hodiny udělám 90 kubíků, to je jeden kamion,“ dodává muž, než zaklapne vyhřívanou kabinu. Dřevní drť putuje ze sadů do tepláren. Ovocnáři díky tomu za likvidaci stromů ušetří.
Padne skoro polovina sadu
Těžaři pracují v sadech v Synkově na Rychnovsku už několik týdnů. Zatímco dříve stávala jedna řada jabloní vedle druhé, teď to tu připomíná spíše měsíční krajinu. Asi o dvě stě metrů dál lze zpozorovat další partu dělníků, kteří právě demontují podpůrné konstrukce, tedy bambusové tyče, řadové sloupky a kilometry drátů. To vše musí zmizet, než se těžaři do těchto míst dostanou.
„Likvidovat se to bude až nahoru k plotu. Támhle za silnicí je zbytek starší výsadby, ta padne taky. A potom ještě velký sad vzadu,“ ukazuje Josef Šíla, který má v Ovocných sadech Synkov na starosti ovocnářskou výrobu.
Před pár lety zdejší rozlehlé sady táhnoucí se od Častolovic až k Rychnovu nad Kněžnou měly výměru 180 hektarů a patřily k největším v Královéhradeckém kraji. Už několik let však dochází k jejich redukci. Ještě nedávno byly na 125 hektarech.
„Vloni po sklizni šlo dolů 12 hektarů a teď zjara padne dalších 40. Zůstane nám kolem 70 hektarů a ani to nemusí být konečné číslo. Likvidujeme výsadby staré kolem 15 let, některé i mladší. Klidně by mohly ještě pět let plodit,“ říká Šíla, když se procházíme mezi stromy, které zatím v sadech zůstanou. K zemi jdou nyní výhradně jabloně. Těch měli ovocnáři vloni 90 hektarů, zůstane jich 50.
Na každém kilu prodělávají
Důvod redukce sadů je prostý: ovocnářům se pěstování nevyplatí. Může za to levná produkce z Polska, která se už před lety nahrnula do Evropy, když svá jablka Poláci nesměli dovážet do Ruska. Vloni dostalo stop i Bělorusko.
„Naši ovocnáři bohužel levným polským jablkům nedokážou cenově konkurovat. Přitom stejně jako jinde i u nás výrazně stouply náklady. Ale v obchodech se to neprojevilo, naopak jablka jsou podle statistik jednou z mála komodit, které meziročně dokonce zlevnily,“ upozorňuje předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. On sám má sady na Hořicku a k redukci plochy letos přistoupil také.
Kácení ovocných stromů v Synkově u Rychnova nad Kněžnou.
„Bohužel náklady stouply mnohonásobně především na hnojiva, ale také na přípravky k ochraně rostlin. Roste cena lidské práce i energií. Když ovoce sklidíme, musíme ho dlouhodobě skladovat a chlazení je energeticky náročné,“ vysvětluje Josef Šíla, když ukazuje na velké haly hned vedle sadů.
Olej do ohně přilila i loňská vyšší úroda, kvůli níž ceny padaly ještě níž. Ovocnáři prodělali i 4 koruny na kile. Horší jablka na moštování udali jen za 2,20. Snaží se proto co nejvíce úrody prodat už na podzim, aby snížili alespoň náklady na skladování.
Zatímco v Synkově vloni očesali všechna jablka, jinde sklidili jen to, co se podařilo hned prodat. Proto i teď třeba řidiči, kteří jedou kolem sadů Josefa Lexmana v Žernově na Náchodsku, uvidí obsypané stromy.
„Sklízeli jsme jen odrůdy, které se dobře prodávají. Zbytek by se nevyplatil. Letos to ještě necháme, ale příští rok vytrháme asi polovinu sedmihektarového sadu,“ podotýká.
Stromy vyženou nahoru
Výrazná redukce sadů by však neměla znamenat zásadní snížení produkce jablek. Menší plochu chtějí v Synkově nahradit vyššími porosty. Díky tomu by měla produkce až o 30 procent stoupnout. Nyní sklidí z hektaru kolem 40 tun jablek, díky vyšším vřetenům chtějí dosáhnout výnosu až 60 tun.
Kácení ovocných stromů v Synkově u Rychnova nad Kněžnou.
„Vytáhneme je na vysokých konstrukcích, které mají nahoře sítě proti kroupám. Zatím je máme ve třech sadech. Pořídili jsme sklízecí plošiny, které za sebou táhne traktor. Lidé stojí na stupíncích a pracují po patrech až k vrchu. Takto se stromky ošetřují i sklízí,“ přibližuje novou technologii Šíla.
Uvolněná krajina po sadech zůstane firmě, převezme ji agronom, který má na starosti rostlinnou výrobu. Ten určí, co na nich bude růst. Ve hře je řepka nebo obilí.
Zemědělské plodiny nahradí část sadů také v Dolanech na Náchodsku, které patří k největším pěstitelům jablek v kraji. Letos se chystají zlikvidovat 11 z 200 hektarů.
„Výkupní cena je tak nízká, že se jablka nevyplatí pěstovat, a nezáleží moc ani na odrůdě. Lepší cenu sice získáme při prodeji ze dvora, kde je to oproti marketům výhodnější i pro zákazníky, ale to je u nás zanedbatelné procento,“ říká Kristýna Michálková ze ZD Dolany.
