Obec Orlické Záhoří může stavět skiareál, lanovku pořídí repasovanou

  9:16
Za hřebenem Orlických hor by mohl vyrůst nový skiareál. Orlické Záhoří pro něj získalo stavební povolení po patnácti letech úředních přestřelek a soudních tahanic. Z budoucí sjezdovky už zmizely stromy, lanovou dráhu obec shání. Stavbu chce stihnout ještě letos.

Obec Orlické Záhoří usiluje vybudovat na severním svahu Orlických hor skiareál s čtyřsedačkovou lanovkou. Přímo v obci by měla vyrůst jedna z nejdelších sjezdovek v pohoří. Měřit má 1 600 metrů a lanovka povede až na červenou hřebenovou cestu.

Fotogalerie

„Máme z toho radost, přinese nám to samozřejmě více zákazníků. Bude to perfektní i pro běžkaře, které lanovka vyveze nahoru,“ raduje se po letech čekání provozovatelka penzionu U Cvrčků Jitka Cvrčková.

Starosta Orlického Záhoří Vojtěch Špinler (nestr.) věří, že se obci podaří skiareál vybudovat do začátku příští zimní sezony.

„Lanová dráha je technologie, kterou sestavíte. Jde vlastně o zabetonování devíti patek pro sloupy, nahoře je to jeden kus, který se přiveze na kamionu,“ říká starosta Špinler.

Jenže stejné ambice měla obec už před šesti lety. V únoru 2014 si Záhoří malovalo, jak přes léto vybuduje areál za 120 milionů korun a v zimě spustí lanovku. Už v té době obec měla za sebou devítiletý spor s místním chalupářem, který stavbu blokoval. Následovaly další tahanice, žaloba ke správnímu soudu i potíže se směnou pozemků.

Rozdíl oproti tehdejší situaci je nyní značný. Zatímco starosta držel v ruce jen územní rozhodnutí, nyní už má pravomocné stavební povolení.

„Právní moci nabylo na konci roku. Nyní řešíme financování a jednáme s dodavateli, kdo nám nabízí jakou lanovku, aby to odpovídalo tomu, co chceme,“ uvádí starosta.

Lanová dráha v Orlickém Záhoří

Má být dlouhá 1 480 metrů a povede od kraje běžkařského okruhu v místní části Jadrná k hřebenové cestě pod vrcholem Koruny, který je druhý nejvyšší v Orlických horách. Horní stanice lanovky má být v nadmořské výšce 1 024 metrů. Kapacita by měla dosahovat zhruba 2400 osob za hodinu, převýšení 282 metrů. Obec se zatím s konkrétním dodavatelem nedohodla, ale mělo by jít o odpojitelnou čtyřsedačku s takzvanou bublinou, jakou znají lyžaři třeba z Deštného.

Jasno s dodavatelem i financováním chce mít do konce března.

„Půjde o repasovanou lanovku, na novou bychom neměli. Když jsme to chtěli stavět před lety, byly na lanovky dotace, ale neměli jsme papíry. Teď máme papíry, ale nejsou dotace. Novou lanovku si tak dnes už nemůžeme dovolit,“ vysvětluje starosta.

Areál v Orlickém Záhoří svou délkou 1,6 kilometru i nadmořskou výškou strčí do kapsy vyhledávané areály v Deštném či Říčkách na opačné straně hor. Delší svahy nabídnou jen na Bukové hoře či v polském Zielenci. V Deštném se však konkurence zatím neobávají, v Záhoří totiž chybí navazující služby.

„Ještě několik let nám konkurovat nebude. Deštné hodně těží z dopravní dostupnosti, lidé tu mají veškeré zázemí. Ale bude tu příležitost pro společnou kyvadlovou dopravu Deštné - Masarykova chata, potažmo Zieleniec a Orlické Záhoří. To by pro návštěvníky mohl být zajímavý produkt,“ uvažoval už dříve v rozhovoru pro MF DNES šéf skicentra v Deštném Petr Prouza.

Sjezdovka už je vykácená, kdysi tam němečtí usedlíci měli pole

Obec už začala s přípravou sjezdové trati, která by měla být vhodná pro rodiny s dětmi, tedy pravděpodobně modré kategorie. Stromy jsou vykácené a až to počasí dovolí, začne frézování pařezů, aby se profil trati srovnal. Žádné větší terénní úpravy podle starosty nejsou potřeba.

„Jde o bývalé louky a pole po Němcích, které byly po odsunu zalesněny. Nejsou tam nerovnosti jako v nějakém původním lese. Právě proto, že to dříve byly louka a pole, problém s úpravou nebude,“ řekl.

Kvůli zpoždění stavby muselo Orlické Záhoří projekt zredukovat. Původně se počítalo s rozpočtem 120 milionů a později částka narostla na necelých 200 milionů, dnes se odhaduje na 80 milionů korun.

Projekt zeštíhlil. Nepočítá s restaurací, parkoviště už vzniklo

Ve skiareálu bude instalován kromě lanovky systém umělého zasněžování s retenční nádrží na vodu a čerpací stanicí. Ve spodní stanici lanovky bude zázemí pro prodej skipasů a toalety, které by měly sloužit i návštěvníkům sousedního běžkařského okruhu.

Z projektu však zmizela původně zamýšlená restaurace s 90 místy. Ani parkoviště obec řešit nemusí, protože využije již existující plochy u běžecké arény.

„Další zázemí se bude řešit postupně, ale neměli bychom to dělat my jako skiareál, ať si to řeší soukromé subjekty. My to chceme hlavně korigovat, abychom tu neměli nějaký disneyland,“ říká Špinler. Areál bude provozovat obecní firma. V minulosti se počítalo, že zaměstná asi 20 lidí.

Kvůli sjezdovce bude muset Záhoří upravit i běžkařský okruh. Koridor sjezdovky ho totiž protíná. Obec proto doplní devět světel, aby dráhu mírně posunula. Díky skiareálu by se však podmínky pro běžkaře měly už příští rok rapidně zlepšit. Po zasněžení sjezdovky se totiž počítá s přesunem sněžných děl na malý okruh poblíž Jadrné.

Letos byla aréna kvůli nedostatku sněhu dlouho mimo provoz. Obec si sice sněžné dělo několikrát vypůjčila, ale vždy jen pro ověření, jak bude systém fungovat.

„Teď řešíme hlavně rozvody energie. Nemáme kde brát vodu, nemáme elektřinu, nemáme trubky. To se vše vybuduje se skiareálem,“ míní starosta.

Čínská investice se nekoná, obec bude o úvěru jednat s bankami

K financování stavby si chce obec vzít úvěr. Menší část zaplatí ze svého. Pro peníze si nejspíš Záhoří dojde do některé z bank, přestože v minulosti byl ve hře i čínský investor. Obec před třemi lety jednala s Bank of China i dalšími zájemci. Číňané dokonce nabízeli výhodné financování s pouhým jednoprocentním úrokem. Kvůli průtahům s povolením stavby však jednání utichla.

„Když se dnes člověk zamyslí, v těchto cenových relacích jsme schopni jednat s našimi bankami. S čínskou raději ne,“ podotýká Vojtěch Špinler.

Obec nejdříve bojovala s ochranáři, kteří si vynutili úpravu trasy, aby sjezdovka nevedla přes mokřad, i změny ve spodní stanici lanovky a v dalších stavbách. „Investor to pokaždé upravil a my neměli důvod s tím nesouhlasit,“ přiznává šéf správy CHKO Orlické hory David Rešl.

Hlavní boj svedlo Záhoří s chalupářem z pobořeného stavení po sudetských Němcích, který argumentoval ochranou přírody i možnými masovými hroby. Vleklý spor však obec vyhrála.

Běžkaři se mohou svézt v Orlickém Záhoří na nejdelším osvětleném okruhu: