Zvlášť po loňském ročníku, kdy Obscene Extreme oslavou 25 let přilákal na Bojiště rekordní množství návštěvníků, se zdálo, že pro vyhlášený festival nejtvrdší hudby lepší místo neexistuje. Letos se však musí vypořádat s omezeními.

Městská vyhláška zkrátila produkci každý den o hodinu a kvůli stavbě restaurace organizátoři přišli o místo, kde se prodávala trička a parkovaly karavany.

„Dělat festival na Bojišti mě pořád strašně baví, vždycky jsem říkal, že Trutnov je náš domov a festival tam jednoznačně patří, ale už se budu poohlížet jinde,“ přiznává šéf festivalu Miloslav „Čurby“ Urbanec.

10 fotografií

Podle nové městské vyhlášky musí produkce skončit místo ve tři už ve dvě ráno. Je to velký problém?
Celou dobu, co se festival koná, se mohlo hrát do tří. Je to komplikace, hodina chybí, musíme kapely rozprostřít do dnů, proto už ve středu začínáme od 13. hodiny a je to plnohodnotný festivalový den. Když skončily koncerty, návštěvníci zůstávali v areálu. Jak to bude teď, nevím. Třeba se vydají do města.

Stěžoval si někdo na hluk?
Na městě nám vždycky řekli, že si každý rok stěžují dva lidi. Mě osobně kvůli tomu nikdo nekontaktoval. K omezování festivalů dochází na západě a teď se to dostává k nám. Na Bojišti je akcí za rok docela hodně. Když tam byl za celé léto jeden nebo dva festivaly, nikdo to neřešil. Místním nevadí jednodenní akce, ale vícedenní už jsou problém. Nikdo ale nemluví o tom, jak velký ekonomický přínos má Obscene Extreme pro celé město.

Jaký?
Jsou plné hotely, penziony, restaurace a obchody. Do Trutnova přijedou lidi, kteří by ho jinak nenavštívili. Každá akce má své plusy a minusy. V Čechách se, bohužel, věčně přemýšlí negativně. Myslím si, že v našem případě plusy výrazně převažují. Obscene Extreme je světový festival, pomohl Trutnov zviditelnit. Takováhle propagace města se dá jen těžko vyčíslit. Za 25 let jsme přitom město nepožádali o žádnou dotaci a ani ji nechceme.

Železobetonový „skleník“ u hlavního vstupu, kde jste prodávali merch, už nestojí. Na jeho místě vzniká nová restaurace. Jak se s tím vypořádáte?
Je to obrovský problém. Spolupráce s majitelem byla vždycky bezvadná, snažili se nám vyjít vstříc. Je možné, že až to dostavějí, bude spolupráce pokračovat. Kvůli stavbě jsme přišli o docela velké území, kde parkovaly karavany a auta, která jezdí pro kapely. Trička budeme prodávat v pivních stanech.

Narozeninová party se nám protáhla na 25 let, říká šéf nejtvrdšího festivalu

Má Bojiště dál festivalovou budoucnost?
Mrzí mě, že město si nejspíš neuvědomuje, co festivaly na Bojišti Trutnovu přinesly. Je škoda, že se vzdalo tak velkého území (Trutnov v roce 2023 prodal „skleník“ pivovaru Trautenberk za 3,2 milionu korun, pozn. red.). Sice tam bude moderní restaurace, ale taky tam mohl být klub nebo zázemí pro pořadatele festivalů. Je to promarněná šance udělat na Bojišti něco opravdu významného. I když nám všichni říkají, jak je to skvělé, že tam festival děláme, poslední kroky naznačují, že festivalovou budoucnost Bojiště moc nemá. Smyčka se utahuje, osekávání je jasné. Uvidíme, jak to bude dál.

Dá se festival vzít a přestěhovat, nebo je spojitost s konkrétním místem hodně důležitá?
Festival se dá přestěhovat, dělal jsem to v roce 2013, kdy jsme s Obscene Extreme vyrazili na turné do Ameriky, Asie a Austrálie. Festival může být v Trutnově a stejně tak v Jakartě, ale nikdy to nebude úplně stejné. Nejdůležitější jsou loajální fanoušci, kteří nás dlouhé roky podporují a bez nichž by festival nemohl existovat. Moc rád bych na Bojišti zůstal, ale jakmile se postaví dálnice, louky, které si pronajímáme pro kemp, developeři zastaví. Festival plánujeme rok od roku.

Bojiště je díky členitému terénu a amfiteátru přeci jen specifické...
Amfiteátrů máme v České republice spoustu, problém je v tom, že nejsou zrekonstruované a funkční.

Návštěva loňského ročníku byla rekordní, Bojiště praskalo ve švech. Nepřestává už přeci jen být pro Obscene Extreme trochu malé?
Když jsme slavili 25 let, byl to výjimečný rok. Nemyslím si, že se nám podaří takovou návštěvnost jen tak zopakovat. Je ale pravda, že jsme narazili na strop. Tím, že se teď areál stavbou restaurace zmenšil, bude to akorát. Na Bojišti se i těžko hledají místa pro stánky, protože skoro nikde není rovina. Velice rychle se to obsadí, pak musíme řešit, kde budou kapely prodávat trička a merch. Další věc je, že na Bojišti nemáme žádné sklady.

Velkou událostí je nová kniha o historii Obscene Extreme. Jak dlouho jste na ní pracovali?
Osm let. Původně jsme ji chtěli vydat k 20. výročí. Máme zkušenosti s vydáváním časopisů a fanzinů, ale ukázalo se, že rozsah bude proti tomu obrovský. Je zázrak, že se nám to po těch letech podařilo dát dohromady. Na knížce spolupracovalo asi deset lidí, jsou za tím tisíce hodin práce. Má čtyři svazky a skoro 800 stran. Vychází ve dvoutisícovém nákladu, z toho 1300 kusů je v angličtině, zbytek v češtině. Jsou v ní stovky fotek z celé historie Obscene Extreme, každý ročník je podrobně zmapovaný. Víc než sto ohlasů muzikantů, o festivalu mluví největší osobnosti naší scény. Čtyřicet rozhovorů s lidmi, kteří festival dělají, ať už je to zvukař, uvaděč, nebo člověk, který vaří pro kapely. Poprvé bude k mání teď na festivalu.

Na Obscene Extreme koncertoval už ledaskdo, ale kapela z Botswany... Mám na mysli skupinu Overthrust.
Už jsme tu měli kapely z Tuniska nebo Jihoafrické republiky, ale Botswana má premiéru. Narazil jsem na metalový festival, který se koná v Botswaně a pořádají ho právě kluci z Overthrust. Přišlo mi to jako skvělá kombinace. Řekli jsme si, že je pozveme, zaplatíme jim všechny náklady, protože jinak by si nemohli dovolit přijet, a všechny nás to obohatí. Třeba pak v Africe budou díky tomu dělat větší a lepší festival. To je jedna z hlavních myšlenek Obscene Extreme. Nikdy jsem nechtěl dělat festival lokálně, protože si myslím, že hudba nemá hranice.

Několik kapel přijede z Brazílie…
Před rokem jsem v Brazílii byl na turné se švédskou kapelou Birdflesh. Zůstal jsem tam o týden déle, navštívil několik koncertů a metalový festival. Většina skupin, které jsem viděl naživo, letos opravdu přiletí. Na Obscene Extreme hrajou kapely, které by jinak v Evropě nekoncertovaly. I v tom je unikátní.

Pořád se mluví o tom, jaká je obrovská konkurence, ale nezdá se mi, že by apetit lidí na letní metalové festivaly klesal. Vždyť Wacken, Summer Breeze a další velké evropské akce jsou vyprodané měsíce dopředu...
Fanoušci jsou do tvrdé muziky strašně zažraní, protože jim dává víc než cokoli jiného. Přesně vědí, proč to dělají a proč festivaly podporují. Chtějí, aby ta akce byla za rok nebo za pět let znova, aby tam mohli jít i se svými dětmi. Má to pro ně hodnotu. Když je někdo fanoušek téhle hudby, musel si ji najít. Může ho ovlivnit kámoš, ale nikdy se nestane, že by ji slyšel v rádiu nebo v obchoďáku.

Je tvrdá hudba v kurzu, nebo to je součást celkového trendu, kdy se z muziky jako takové stává čím dál větší fenomén?
Jako společnost jsme hodně zbohatli a můžeme si dovolit chodit na festivaly. Lístky sice stojí tisíce korun, ale hodnota, kterou za to divák dostane, je neoddiskutovatelná. Další věc je, že všechny velké festivaly v Čechách jsou udělány profesionálně a drží si laťku hodně vysoko. Za posledních deset let se to neskutečně zvedlo.

Bičíky a nudapláž. Nejtvrdší festival začal zmalovanými zadky i skluzavkou

Když jsme dělali rozhovor před rokem, hovořil jste o prudce zdražujících nákladech a říkal, že určitě bude 25. a 26. ročník a pak se uvidí. Bude Obscene Extreme i v roce 2026?
Už mám datum i spoustu domluvených kapel. Příští ročník stoprocentně bude a věřím, že na Bojišti. Za 25 let jsme nedostali ani korunu dotace. Nikdy jsme nežádali, nemáme ani sponzory. Rostoucí náklady musíme promítat do cen vstupenek. O tom, jestli festival bude nebo ne, rozhodují jen fanoušci.

Co je špatného na tom, že město, kraj nebo stát dávají veřejné peníze na festivaly a kulturní akce?
Myslím, že by se kultura dotovat neměla. Proč by v situaci, kdy je válka 500 kilometrů od našich hranic, měl stát dávat peníze organizátorům festival? Nejvíc mě na tom štve, že je to netransparentní. Pořadatelé si na plakát dají větu, že akci podporuje ministerstvo kultury, ale my už nevíme, jestli dostali pět, šest nebo osm milionů. Spousta lidí to neřeší, ale já si myslím, že by se to řešit mělo a hlavně by se o tom mělo diskutovat. Nechápu, proč organizátoři festivalů za covidu dostali desítky milionů. Za co?

Jaký je váš přístup?
Já jsem šel, koupil si za svoje peníze tiskárnu a začal tisknout trička, abych uživil rodinu. Přijde mi, že se náš stát vrátil do socialismu. Na všechno jsou dotace. Pak se taky může stát, že když stát přestane dotovat kulturu, přijdou umělci a řeknou, že přestanou dělat umění. Umění se přece dělá z vnitřní potřeby, ne proto, že dostanu peníze a za ně složím písničku. Navíc si myslím, že umění, které se dělá za peníze, většinou za moc nestojí. Hodně mě trápí české školství a přál bych si, aby do něj šlo víc peněz a zlepšovalo se. Když vidím, že se to od doby, kdy jsem chodil do školy, a to je mi přes padesát, nikam neposunulo, strašně mi to vadí. Bez vzdělaných lidí skončíme jako rozvojová země.