Žádost o odlov vlků neuspěla. Obce nedodaly, které chtějí odstranit a proč

  16:28
Čtyři obce na Broumovsku, které na podzim požádaly stát o odlov problematických vlků, s žádostí neuspěly. Správa Chráněné krajinné oblasti Broumovsko po nich chtěla, ať své žádosti do konce roku ještě dodatečně odůvodní, to se však nestalo.

Vlk z fotopasti od Horního Adršpachu na Broumovsku z března 2017 | foto: archiv Hnutí Duha

Starostové Šonova, Heřmánkovic, Božanova a Martínkovic k svým žádostem další argumenty nepřidali.

„Tato správní řízení jsme ukončili zkraje roku. Nerozhodli jsme o meritu věci, ale zastavili jsme řízení z procesních důvodů. Lhůty, které obce měly na to, aby doplnily své argumenty, marně uplynuly,“ uvedla vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko Hana Heinzelová.

Obce se svými žádostmi snažily zastat místních pastevců, aby s podnikáním v zemědělství neskončili. Starostové chtěli, aby bylo možné odstranit z přírody problémové jedince vlka nebo křížence.

„Správa CHKO k tomu přistoupila zvláštně. Chtěli po nás, ať doložíme, který konkrétní jedinec vlka roztrhal ovce, ale to je nesmysl, abychom ho dokázali označit. Proto jsme už nic dál nedokládali, jen jsme z Googlu stáhli fotku vlka a poslali ji agentuře,“ říká starosta Božanova Karel Rejchrt (nez.).

Podle zákona by stát mohl udělit výjimku na odlov kriticky ohroženého druhu pouze tehdy, když už neexistuje jiné uspokojivé řešení. Posuzuje se také, zda převažuje jiný veřejný zájem nad zájmem ochrany přírody. Tyto podmínky však splněny nebyly.

Zákon ani nepočítá s kříženci, ti chráněni nejsou. O údajném podivném chování hybridů psů a vlků, uprchlých třeba ze soukromých chovů, se však opakovaně zmiňují někteří myslivci. 

Podle Hany Heinzelové se však dosud nepodařilo doložit, že by se některý vlk na Broumovsku choval zvláštně, nestandardně. Kdyby jevil nezdravý zájem o lidi či psy, měl známky nemoci a podobně, podle zákona by ho bylo možné odstranit už nyní. V dlouhých lánových vsích na Broumovsku se stává, že vlci proběhnou mezi domy přes obec, což nahrává zvěstem, že nejsou plaší.

„Například v Hynčicích nám nedávno ohlásili jedno setkání s vlkem nablízko. Vlk přišel k domu na okraji sídla, rozsvítil fotobuňku, zastavil se tam, pak odběhl. Stalo se to v biokoridoru, v okolí byli už dříve strženi mufloni, takže tento případ se nedá pokládat za nějaké zvláštní chování,“ říká Hana Heinzelová.

Zřejmě tu vlk bude. Farmy se starají o krajinu

Starosta Rejchrt vkládá naději do jednání komise při radě Královéhradeckého kraje, v níž se sejdou zástupci státních institucí a obcí, myslivci, chovatelé, akademici či neziskové Hnutí Duha. Doufá, že komise bude postupovat rozumně a zklidní atmosféru.

„Uvidíme, kam se to posune. Většina společnosti asi chce, aby tu vlk zůstal. Zřejmě tu bude napořád, ale měl by být regulován, nemůžeme jen chránit dravce. Teď je u nás už nějakou dobu klid, více případů je hlavně v době, kdy vlci učí lovit mladé. Mnohdy tady lidé mají ovečky jako členy rodiny. Kdyby zmizel chov ovcí, bylo by to neudržitelné, o krajinu by se nikdo nestaral,“ tvrdí starosta.

Ochranáři odhadují, že se na Broumovsku v česko-polském příhraničí pohybuje už asi 25 vlků ze tří smeček. První šelmu tu zaznamenali v roce 2015 po 250 letech, v dalším roce vlci přivedli na svět mladé. Od loňska se vlci usídlili i v Orlických horách.

V republikovém měřítku šelmy na Broumovsku působí na hospodářských zvířatech největší škody, i když jídelníček vlků podle výzkumů sestává hlavně z divoce žijících zvířat. Agentura ochrany přírody a krajiny zaznamenala v Královéhradeckém kraji za loňský rok celkem 196 usmrcených či zraněných hospodářských zvířat, hlavně ovcí a telat. Královéhradecký kraj loni vyplatil chovatelům za škody na 183 uhynulých zvířatech 1,6 milionu korun, o rok dříve to bylo dokonce 2,4 milionu, nejvíc za pět let.

Třetina útoků v ohradách bez elektřiny

Aktivista Jiří Malík od loňska upozorňuje, že vysoké škody na farmách na Broumovsku souvisí často s nezabezpečenými ohradami. V ohradnících není proud, v plotech jsou celé týdny díry.

Nedokonalé zabezpečení pastvin ukazují i republiková data zveřejněná Agenturou ochrany přírody a krajiny od září do prosince loňského roku, kdy vlci útočili na 79 místech. Jen u jednoho stáda byl hlídač, pes žádný, víc než třetina útoků se stala v ohradách bez elektrického ohradníku. Naproti tomu však asi pětině útoků nezabránil ani plot vyšší než doporučovaných 120 centimetrů.

Podle farmáře a starosty Vernéřovic Tomáše Havrlanta, který se jako jeden z pěti chovatelů dosud soudí se státem o možnost odstřelu vlků, se většina zemědělců nepouští do stavby ohrad dotovaných plně státem, protože je odrazuje složitá administrativa.

Náhrady pro zemědělce za škody po vlcích nyní ještě vzrostou. Od dubna platí vyhláška, podle níž farmáři získají náhradu za léčbu zraněných zvířat či psa i za odvezení uhynulých kusů do kafilerie.