Čtyři měsíce po průkopnickém odběru vajíček a vytvoření prvních embryí se mezinárodnímu tým vědců a ochránců přírody povedl zopakovat stejný kousek v prosinci. V tekutém dusíku jsou uloženy už tři zárodky.
Zvýšila se tak šance na záchranu tohoto druhu a zároveň se potvrdilo, že celá procedura je bezpečná a odborníci ji budou moci zopakovat.
Ještě letos plánují vložit zárodky do těl náhradních matek. Ve středu o tom informoval safari park Dvůr Králové nad Labem, který v záchraně nosorožců hraje klíčovou úlohu.
V roce 2009 do keňské rezervace převezl čtyři zvířata, dnes žijí už pouze samice Nájin a Fatu.
Experti z jejich vaječníků v prosinci ultrazvukovou sondou při celkové anestezii odebrali devět vajíček. Okamžitě je převezli do laboratoře Avantea v Itálii, kde po inkubaci a zrání pět vajíček oplodnili spermatem uhynulého samce Suniho. Jedno z nich se nakonec pomocí speciálního stolního inkubátoru vyvinulo v životaschopné embryo. Vědci je uložili do tekutého dusíku.
„Udělali jsme další krůček k záchraně nosorožců bílých severních. Stále před sebou máme velký kus cesty a úspěch není zaručen,“ uvedl ředitel rezervace Ol Pejeta Richard Vigne.
Všechna vajíčka, z nichž se podařilo embrya vytvořit, pocházejí ze samice Fatu. Experti se pokusí stejného výsledku dosáhnout také u třicetileté Najin.
„Skutečnost, že jsme znovu vytvořili další embryo z Fatu a žádné z Najin, ukazuje, že nemůžeme ztrácet čas. Stárnutí zvířat hraje proti nám,“ upozornil ředitel společnosti Avantea Cesare Galli.
Každé vajíčko je důležité. Neví se, kolik jich bude třeba
Odborníci budou nadále odebírat vajíčka z posledních dvou samic v Keni. Čím více embryí se jim v laboratoři povede vytvořit, tím je šance na záchranu druhu vyšší. Mají naplánováno několik odběrů ročně.
„Nevíme, kolik embryí budeme potřebovat k úspěšnému narození nového severního bílého nosorožce. Proto je každé embryo tak důležité a proto je velmi důležitá dlouhodobá spolupráce mezi vědci, odborníky v zoologických zahradách a ochránci přírody v terénu. Jedině tak můžeme dát naději druhu, který by jinak do několika let zanikl,“ sdělil ředitel dvorského safari parku Přemysl Rabas.
Mezinárodní tým vědců současně připravuje další krok - vložení embryí do těl náhradních matek jižních bílých nosorožců, kterých ve volné přírodě žije kolem dvaceti tisíc. Vyberou skupinu nosorožců v rezervaci Ol Pejeta, z nichž by některá samice mohla být náhradní matkou.
„Jsme pevně odhodláni uskutečnit náš plán vložení embrya do náhradní matky ještě v roce 2020,“ potvrdil Cesare Galli. Tato metoda už je vyzkoušená na jižních bílých nosorožcích žijících v evropských zoo, u severního poddruhu se nikdo o něco podobného ještě nepokusil.
První pokus bude s embryem z jižního nosorožce
Přenos zárodku je podle vedoucího mezinárodních projektů dvorské zoo Jana Stejskala potřeba perfektně načasovat. „Ještě předtím, než do těla náhradní matky vložíme embryo nosorožce severního bílého, chceme totéž udělat s embryem vytvořeným z vajíčka samice nosorožce jižního. Naším cílem je metodu přenosu optimalizovat,“ řekl MF DNES Stejskal.
V zoologických zahradách by náhradní matky před vložením zárodku několikrát za sebou dostaly při anestezii speciální látku a proces „synchronizace“ by zabral zhruba dva měsíce. Taková příprava ale v poměrně rozlehlé africké rezervaci není možná.
„Musíme proto vymyslet způsob, jak přesně zjistit, kdy má samice ovulaci. Podle toho pak budeme moci přijet a vložit do ní embryo. Transfer je možné uskutečnit pouze v určité části ovulačního cyklu,“ upřesnil Jan Stejskal.
Napoprvé se úspěch nedá čekat, odhadují ve dvorské zoo
V Ol Pejetě žije několik jižních bílých nosorožců. Pět samic, které by se mohly stát náhradními matkami, ochranáři chovají odděleně.
Šance, že hned napoprvé bude přenos embrya úspěšný a samice porodí mládě severního bílého nosorožce, není podle Jana Stejskala příliš velká.
„Tato metoda se používá u lidí, skotu i koní a na začátku jsou obvykle neúspěšné pokusy. Realisticky nemůžeme příliš počítat s tím, že bychom hned napoprvé uspěli. Proto je potřeba mít embryí co nejvíce,“ dodal.
Na záchraně nosorožců spolupracuje několik organizací. Kromě dvorského safari parku, rezervace Ol Pejeta a společnosti Avantea také berlínský Leibnizův institut pro výzkum zvířat ze zoologických zahrad a divokých zvířat a vládní organizace Kenya Wildlife Service.
Nosorožci severní bílí se na pokraj vyhynutí dostali kvůli nelegálnímu lovu a poptávce po rohovině. Ještě v roce 1960 jich podle Světového fondu na ochranu přírody zbývalo na planetě dva tisíce, o dvacet let později jich bylo už jen patnáct.
Umělá reprodukce je poslední šancí na záchranu druhu. Dvorská zoo poslala v roce 2009 čtveřici nosorožců do Afriky s nadějí, že se jim v přirozeném prostředí povede zplodit mláďata. Navzdory opakovanému páření však samice nikdy nezabřezly.
Poslední samec tohoto druhu Sudán uhynul v Ol Pejetě na jaře 2018, kvůli zhoršenému zdravotním stavu veterináři 45 let staré zvíře utratili. Odborníci v prosinci přepravili jeho sperma z Keni do Německa a chtějí ho také použít k vytvoření dalších embryí. V době, kdy ho samci odebrali, mu bylo už přes čtyřicet let. Nejprve proto sperma budou testovat, aby zjistili, zda vůbec je pro tyto účely použitelné.
Odběr nosorožších vajíček v srpnu 2019 vědci označili za průlom:
23. srpna 2019 |