Na výstavě Cesta do pravěku Náchodska jsou k vidění předměty nalezené na třech přeložkách silnice I/33 v sedmi katastrech.

Záchranný archeologický výzkum byl prováděn už v letech 2003 a 2004 na budoucím obchvatu České Skalice, avšak jádrem kolekce jsou zejména nálezy z let 2021 až 2023 z okolí Jaroměře.

35 fotografií

„U obchvatu Jaroměře navazujícím na dálnici bylo od počátku jasné, že narazíme na velké množství archeologických lokalit. Čím blíže k Jaroměři, tím jich přibývá. Páteřní cesta, která protíná část okresu Náchod k hranicím, je nejen skutečná, ale je to i cesta do pravěku. O některých lokalitách jsme nic netušili, tak rozsáhlé výzkumy se provádějí málokdy,“ říká kurátor výstavy Jan Tůma.

Ve vitrínách je předmětů jen minimum. Jde o šperky, korálky, keramiku a další artefakty. Z desetitisíců položek je vybrali odborníci, kteří měli jednotlivé úseky silnice na starosti.

Nálezů jsou statisíce

Archeologové z hradecké univerzity už odevzdali nálezovou zprávu z obchvatu Jaroměře, před sebou mají i zpracování nedávno skončeného výzkumu obchvatu Náchoda. Velkoplošných výzkumů mají za poslední roky řadu.

„Když pominu tiskové zprávy a krátké články od expertů, toto je jedna z prvních příležitostí, jak můžeme výsledky naší práce představit veřejnosti. Nálezů jsou už statisíce, na ucelenější výstavu bude třeba si počkat,“ tvrdí archeolog z hradecké univerzity Ladislav Rytíř.

Exponáty sahají od pravěku po středověk. Ty nejstarší pocházejí z osady prvních zemědělců u Hořenic z doby 5 600 až 5 000 př. n. l., která patřila ke kultuře s lineární keramikou šířící se od východního Rumunska do východní Belgie. Osada ležela na pravobřežní říční terase Labe. Archeologové tam dokumentovali 39 sídlištních objektů, dva dlouhé kůlové domy a jeden hrob.

Ukládali urny na říční valouny

Pozoruhodné nálezy jsou také ze Svinišťan, kde se našla dvě žárová pohřebiště z mladší doby bronzové, to menší za zemědělským statkem mělo osm žárových hrobů.

Ve Svinišťanech se našly i žárové hroby z počátku pozdní doby bronzové. Druhý nejbohatší hrob z celé nekropole obsahoval šestnáct nádob, jednu z nich vystavují.

Na terase od Svinišťan na Velký Třebešov se našlo i rozsáhlé pohřebiště lidu lužických popelnicových polí s 35 žárovými hroby z mladší doby bronzové, některé jsou chudší, jiné bohaté.

Tehdejší lidé vyložili dna některých jam říčními valouny, na nich byla urna s popelem. Jednu z amfor, která sloužila jako popelnice v hrobu lužické kultury, tu vystavují v nálezové podobě, jak byla vyzvednuta ze země, i s ponechanými kusy hlíny.

Zajímavostí z Hořenic je bohatý hrob keltské ženy z doby 375 až 260 př. n. l. V oválné jámě byla unikátní kolekce laténských bronzových šperků: nákrčník s pečetítkovými konci, spona, tři náramky, dva prsteny a dva nápažníky. Ostatky tam však nebyly, podle odborníků mohlo jít o symbolický hrob významné ženy.

V Čáslavkách zase vykopali hrnčířskou pec z mladší doby laténské, tedy 250 až 130 let př. n. l. Ve východních Čechách i celé republice je to ojedinělý nález.

„Jde o pec se středovým pilířem, který nesl rošt, na němž byly keramické nádoby vypalovány,“ uvádí v katalogu archeoložka Sylva Tichá Bambasová. Nález podle ní ukazuje na kontakty s jihovýchodní Evropou, na analýzy vzorků odebraných v okolí se dosud čeká.

Menhir z Říkova

Jedinečný nález se povedl také v Říkově. Archeologové kopali v roce 2003 na budoucím obchvatu České Skalice, rok nato však v sousedství neohlášeně začala stavět jedna firma.

Záchranný výzkum tam narazil v místě laténské a římské osady i na patrně kultovní objekt. Šlo o kruhovou jámu s podlouhlým vstupem se schůdky a oválnou nikou v ose východ-západ. Před nikou se našel povalený trojúhelníkovitý kámen z jemnozrnného pískovce. Archeologové odhadují, že mohlo jít o menhir, který stál původně ve výklenku na východní straně objektu. Že šlo o svatyni, odvozují z mladších analogií.

Ve vesnici se nenašly žádné kovové předměty, proto se předpokládá, že obyvatelé odešli a vše cenné si vzali s sebou, kámen pietně povalili a zasypali jámu pískem.

Zájemci se na výstavě více dozvědí také o nových metodách, které samotnému výzkumu předcházejí, například o detektorových nebo geofyzikálních průzkumech.

Odborníci ukazují, co se dá vyčíst z odebraných vzorků pylů, zrn, dřevin či kostí. Z analýzy semen a pylů například vyplynulo, že první zemědělci v neolitu u Hořenic pěstovali pšenici dvouzrnku a jednozrnku a nalezeno bylo i zrnko hrachu. Na halštatských sídlištích ze starší doby železné už byl výběr obilí pestřejší.

Ilustrace všednodenního života

Součástí výstavy je i ukázka konzervátorské dílny a také několik předmětů, které konzervátoři zrekonstruovali z nalezených keramických zlomků.

Experimentální archeologii představují muzejníci na modelu neolitického domu u Hořenic, z nějž se v terénu našly jen kůlové jámy.

Tvář výstavě dala výtvarnice Kateřina Šichanová, expozice vyhlíží jako od zavedené velké instituce. Vitríny jsou zakryté a vystupuje z nich jen pár nasvícených předmětů s úspornými popisky. Vše dotvářejí nákresy archeologických situací i ilustrace tehdejšího všednodenního života.