Ikonického motýla, který z České republiky vymizel před 40 lety, vysadí ochranáři příští rok a budou to několikrát opakovat, aby se na horách vytvořila životaschopná populace.
Projekt LifeApollo2020 na jeho navrácení do Krkonoš je společnou snahou organizací z Česka, Polska a Rakouska. Potrvá šest let a náklady se vyšplhají k několika milionům korun.
Hlavním hybatelem je mezinárodní ochranářská skupina JARO Jaroměř. Její pracovníci na jaře přivezli z Polska vajíčka jasoně, ze kterých se vylíhly housenky a z nich motýli, kteří nakladli další vajíčka. Teď ochranáři začali pracovat v terénu, vyřezávání náletových dřevin potrvá několik měsíců.
„Nemá smysl jasoně někde jen tak vypustit, protože to nebude fungovat. Kvůli tomu je potřeba upravit prostředí, odstranit náletové dřeviny, čímž se podpoří živné rostliny – rozchodníky, které housenky potřebují. Dospělí jedinci zase vyžadují kvetoucí louky,“ říká předseda jaroměřských ochranářů David Číp.
Jasoň potřebuje desítky hektarů
Rozchodníkům se daří v lokalitách chudých na živiny, rostou na vápencových skalách a v silně dužnatých listech zadržují vodu. Ve vybraných lokalitách ve východních Krkonoších je těchto rostlin s načervenalými stonky zatím málo, ochranáři je proto budou množit a vysazovat.
Jasoň červenookýLatinsky parnassius apollo. Získal jméno jako odkaz na řeckého boha Apollóna, který má v mytologii moc nad světlem, sluncem, uzdravením, proroctvím a nad pastevectvím. Motýl totiž potřebuje mnoho světla a vyhovuje mu, když se v lokalitách výskytu pasou zvířata. Motýlím králem je nazýván pro nápadnou velikost, atraktivitu a pro barvu královského hermelínu. |
Náletové dřeviny lesní dělníci vyřežou na ploše několika hektarů, práce potrvají až do zimy. Jasoň, kterému se podle latinského názvu přezdívá motýlí král Apollo, potřebuje k životu až desítky hektarů.
Ochranáři plánují první várku motýlů vypustit na přelomu května a června, půjde o stovky jedinců. Výsadek budou dělat opakovaně několik let.
„Šance, že by se tady jasoň mohl uchytit, je velká. Proto jsme do tohoto projektu také šli. Navíc kolegové na polské straně Krkonoš dělají to samé, takže by tu mělo být několik populací, které mezi sebou budou komunikovat,“ uvádí David Číp.
Podle něj ale není příliš pravděpodobné, že návštěvníci ikonického motýla na horách běžně uvidí už příští rok. Šance bude větší, až se vytvoří silná populace, což může trvat několik let.
Ochranáři pro návrat jasoně vybrali lokalitu ve východních Krkonoších v nadmořské výšce zhruba 600 metrů. Její přesnou polohu nechtějí zveřejnit, i z toho důvodu, že jasoně pro jeho vzácnost vyhledávají sběratelé.
„Jasoň červenooký je horský motýl a i vlivem oteplování pravděpodobně nedokáže žít v nadmořské výšce pod 500 metrů,“ upozorňuje David Číp na podmínky, které vzácný motýl kromě rozchodníků potřebuje.
Přibude hmyzu, rostlin i savců
Projekt má pomoci nejen jasoňovi, ale celým biotopům, kde ikonický motýl funguje jako takzvaný deštníkový druh. Péče o něj tedy pomůže ochránit i další citlivé druhy a jejich domovy. Z motýlů to je třeba modrásek nejmenší a soumračník čárkovaný, z rostlin vzácné druhy orchidejí.
„Tím, že zlepšíme kvalitu stanovišť na dotčených lokalitách, bude kaskádovitě přibývat nejen hmyzu, ale i rostlin, ptáků a savců. Kvalitnější prostředí s sebou nese i vyšší biodiverzitu,“ tvrdí chovatel motýlů Miloš Andres ze skupiny JARO Jaroměř.
I to je důvod, proč projekt podporuje Správa Krkonošského národního parku. „Jedním z našich cílů je zvyšování biodiverzity, návrat v Krkonoších původního druhu je zcela logickým krokem. Do přírody patří rozmanitost,“ říká mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Skalnatá místa zarůstají
Jeden z největších motýlů u nás vyhynul v 80. letech minulého století a mizí z celé Evropy.
„Hlavním důvodem je zarůstání skalnatých míst, která bezpodmínečně potřebuje k životu,“ vysvětluje Andres.
Podle krajinné ekoložky Gity Matláškové se v minulosti přírodní procesy v divoké přírodě děly mnohem dynamičtěji než dnes.
„Dřeviny, trávu i byliny spásaly různé druhy kopytníků a čas od času některá plocha vyhořela. Přirozené bezlesí udržovaly i rozvodňující se řeky, větrné polomy a kůrovcové kalamity. Dnes je navíc vlivem znečištění v prostředí mnohem více živin, které fungují jako hnojivo, a to pomáhá dřevinám šířit se na místech, kde v minulosti přežít nedokázaly,“ vykládá krajinná ekoložka. Z těchto důvodů dnes zarůstají i skály, které byly od pravěku holé.
Negativní vliv na výskyt jasoně červenookého má také nepromyšlené zalesňování krajiny, moderní zemědělské postupy a používání chemických látek, významnou roli podle všeho sehrává rovněž klimatická změna.
Majestátný motýl se dříve vyskytoval ostrůvkovitě na mnoha místech v Česku, především v horských lokalitách. Kvůli rapidnímu úbytku ho entomologové prohlásili za funkčně vyhynulého, a to přesto, že jej v 80. letech úspěšně navrátili do okolí Štramberka, kam převezli část populace ze Slovenska.