Na sociálních sítích vzbudila pozornost žena z Náchoda, která po dřívějších zkušenostech s Idou zkusila dcerce uvařit ovocný čaj z vody prýštící na nové kolonádě. Namísto červené barvy však nálev nevábně zčernal.

Další lidé se pak zcela vážně svěřovali se svým rozčarováním, že i káva z téhle minerálky je příliš slaná a na sklenicích zůstávají nánosy vodního kamene. Někomu dokonce nechutnala ani studená minerálka. Proto leckteří začali pátrat po složení a objevili se i další experimentátoři.

32 fotografií

Vaření z minerálky jsme vyzkoušeli také. A co na to říct? Stručně, nedělejte to. Ovocný čaj okamžitě temně zmodral a zčernal, na povrchu se utvořily bělavé mapy. Káva z minerálky by se dala pít jen v nouzi, dost zaváněla a podivně chutnala.

Může za to právě vysoký obsah minerálů v kyselce Jan, která se v Náchodě dala čerpat ze zimního pítka až do poloviny března, kdy jej město zavřelo jako opatření proti koronaviru. Podobné to bude i u vody jménem Běla na kolonádě, až ji město slavnostně otevře, což plánovalo původně na květen. Obě vody z nových vrtů mají podobné složení.

„Záhada běloveské minerálky vyřešena. Závěr: nic na tom není, nové prameny jsou O. K. Testy na blízkých nepotvrdily závadnost, černá barva je způsobena zvýrazněním barvy ovocného čaje. Chuť je normální lehce po minerálech. Stejně nechápu, proč by někdo dělal čaj z minerálky, ale od čeho je svoboda,“ glosovala ironicky ve facebookové skupině Náchodské dění bez cenzury Kateřina Štěpařová.

Hydrogeolog Libor Oliviano Michele, který městu dopomohl k nalezení vod, nepokládá vaření z minerálek za vhodné.

„Není na vaření. Je to vidět i na hodnotách konduktivity, kdy čím více solí, tím je vyšší vodivost v roztoku. Zatímco mezní hodnota pro vodivost pitné vody je 125 miliSiemens na metr (tedy asi 1 g/l rozpuštěných látek), u nynějších náchodských minerálek je to 360 mS/m u vody Běla a 404 mS/m u vody z vrtu Jan. Je to tedy velice tvrdá voda a ta se na vaření nehodí,“ říká hydrogeolog Michele.

Ať si lidé vaří z pitné vody, která jim teče doma, říká internista

Vařit z minerálky, jak bylo ve zvyku, nedoporučuje ani primář interny v Oblastní nemocnici v Náchodě Jaromír Drašnar: „Pokud minerálka má nějakou chuť a mění kvalitu potravin, proč ji používat k vaření? Když si udělám z této minerálky čaj, je to, jako bych si klasický čaj osolil a přidal do něj minerály. Každý má přece doma vodovod.“

Chuť nové vody mezi sebou donedávna často řešili lidé, kteří si pro ni chodili do Malých lázní za Kauflandem. Občas se tam u zimního pítka tvořila fronta, kdekdo si nesl domů tašku s naplněnými PET lahvemi nebo dokonce kanystry. Zatímco někteří místní ohrnovali nos nad slanější příchutí, lákala voda hodně přespolních.

„Přijeli jsme si už podruhé, minerálka nám zachutnala. Dáváme ji do sklepa, v zavřených lahvích vydrží i bublinky,“ chválili si Chmelařovi z Dobrušky.

Aleš Pozdník, který žije až u Poděbrad, se v Náchodě zastavil při cestě z Polska. „Zajímalo mě, jak tu Malé lázně budují, když ty původní po revoluci dopadly tak nešťastně. Voda nám chutná, porovnáváme to s Poděbradkou,“ popisoval. Z poděbradské minerálky také kdysi zkoušeli vařit, ale nedopadlo to prý valně (minerální voda volně přístupná na pítkách v Poděbradech má totiž konduktivitu jen trošku menší, kolem 380 mS/m, pozn. red.).

Také vedení města potvrzuje velký zájem o prameník. „Je historicky dáno, že lidé tu byli zvyklí na nižší mineralizaci u Idy. Teď voda chutná jinak, protože je v ní méně látek, které ovlivňují chuťové vlastnosti. Ale když mluvím s lidmi z Broumova nebo Rychnova, kteří si pro ni jezdí, říkají, že jim ohromně chutná a je příjemná. Nemusí chutnat každému, ale mám dobré ohlasy i od řady Náchoďáků. Je kouzlo minerálních vod, že každá léčí něco jiného a jinak chutná,“ míní místostarosta Jan Čtvrtečka (ČSSD).

Měnit chuť nových minerálek, například zředěním, podle něj nepřichází v úvahu. Vody totiž získaly osvědčení od státu jako přírodní léčivé zdroje a jejich parametry se podle zákona musí zachovat, povoleno je jen odstranění arzenu a železa.

Silně mineralizované vody se má pít jen 0,3 litru denně

Odborníci minerálky oceňují, nedoporučují je však na běžné pití. Záleží na fyzické zátěži i konkrétním složení. U minerálních vod z léčivých zdrojů v tuzemských lázních je dobré poradit se s lékařem. Středně a silně mineralizované vody se nehodí jako hlavní podíl pitného režimu. Vyhnout by se jim měli kardiaci, hypertonici i pacienti s ledvinovými a žlučovými kameny.

„Množství středně mineralizovaných vod by mělo být maximálně 0,5 litru denně a silně mineralizovaných 0,3 litru, protože hrozí vzhledem k vysokému příjmu sodíku vznik hypertenze a poruchy acidobazické rovnováhy,“ upozorňuje vedoucí Oddělení léčebné výživy ve Fakultní nemocnici v Brně Kateřina Ondrušová. Vody z vrtu Běla i Jan patří svou mineralizací 3,7 a 4,4 g/l k silně mineralizovaným.

K zdrženlivému popíjení se přiklání i primář Drašnar. „Zdravý organismus dokáže soli vyloučit. Minerálky však nelze zaměňovat za pitnou vodu. Obecně může být nebezpečné dlouhodobé pití minerálek u pacientů s nemocemi ledvin, ale oni toto vědí už z nefrologické poradny nebo od praktického lékaře. Pokud jde o léčivé účinky, to už je otázka na balneologa,“ podotýká internista.

Město i vlastník lázní chtějí rozšířit indikační seznam

K čemu přesně se nové minerálky upotřebí, záleží na tom, jaký vývoj lázeňství v Náchodě nabere. Původní už zanedbané lázně totiž zavřely v roce 1996, pak se dvakrát vystřídali vlastníci. Ruiny s parkem a vrty loni na podzim odkoupily Priessnitzovy léčebné lázně z Jeseníku, které už v únoru stihly provést částečnou demolici.

Město se domlouvá s čerstvým vlastníkem, že firma zkusí vyjednat se státem rozšíření seznamu indikací, tedy pro jaké nemoci lze použít jak Idu, tak i městské zdroje Jana a Bělu.

„V minulosti se Ida nepoužívala pro vnitřní léčbu, protože se neodarzenovávala, tedy sloužila jen pro balneoprovoz, pro přípravu uhličitých vanových koupelí. Tradičně se užívala pro nemoci oběhového ústrojí. Běla a Jan jsou však už osvědčeny jako přírodní léčivý zdroj i pro vnitřní léčbu. Indikační seznam by se dal tedy rozšířit o nemoci trávicího ústrojí. Noví majitelé usilují o co nejširší seznam, aby lázně byly rentabilní,“ vysvětlil místostarosta.

Karlovarská balneoložka primářka Milada Sárová před třemi lety doporučila, že minerálka Běla by se dala použít pro vodní uhličité koupele, suché uhličité koupele i plynové injekce pro indikační skupinu oběhového ústrojí, tedy pro pacienty po infarktu, s hypertenzí, po transplantaci srdce. Indikační seznam by se dal rozšířit o zažívací, metabolické a urologické nemoci, na něž by lékař předepisoval pitnou kúru. Také u balneologického užití vody by se uvažovalo o rozšíření.

Radnice nyní pro lázeňské území v Bělovsi zpracovává územní studii, kde by mohly být nové balneoprovozy. Protože ministerstvo zdravotnictví trvá na tom, že nejde jen provozovat kolonádu, ale celé lázně s lékařskou péčí, město uvažuje o vlastním ambulantním pavilonu.

„To záleží i na Priessnitzových léčebných lázních, abychom si nekonkurovali. Zatím si necháváme rezervu, ale pokud by se provoz rozvíjel ve starých lázních, asi není důvod, aby město pokračovalo s budováním pavilonu,“ řekl místostarosta. Kdyby se bývalé lázně oživily, město by vrty dalo k dispozici.

Arzen ve vodě je třeba zkoumat. V polských lázních voda léčí

U náchodské minerálky v předešlých letech vznikla téměř panika kvůli množství neodstraňovaného arzenu, protože voda vytékající z prameníku u Jakuba mezi lety 2011 až 2015 postrádala potřebnou technologii. U nových zdrojů v Malých lázních to už nehrozí, obsah arzenu se snížil pod limit určený pro pitnou vodu.

Na ovocném čaji z minerálky se tvořil bílý povlak, chuťově se ale čaj dal vypít.

Podle balneoložky Sárové nové zdroje potřebují další balneologické zkoumání, a to i z hlediska účinků arzenu. Jen o pár kilometrů od Náchoda v Polsku totiž podobná voda léčí a mívají tam plné lázně pacientů.

„Naše zem je ohromně bohatá na přírodní léčivé zdroje. Je potřeba, abychom se tomu věnovali, vážili si jich a vybrali vždy to, k čemu má konkrétní minerálka sloužit. Je potřeba se věnovat především ekologii, aby politická reprezentace nastolila úplně jinou diplomacii ohledně vody v republice. Neuvěřitelně jí ubývá, sucha jsou příšerná. Pokud potrvají, vyvolají hladomory. Stále vodou plýtváme. Je to otázka pro mnohé odborníky a také politiky, na co dají peníze,“ vybídla balneoložka.

Otevření Malých lázní v prosinci 2019: