„Existují určité možnosti a postupy, jak se má člověk zachovat, jak si udržet chladnou hlavu, kdy se schovat a kdy utéci. To jsou základy, o kterých by společnost měla vědět,“ míní Martin Červíček (ODS), který byl policejním prezidentem v letech 2012 až 2014 a později učil také bezpečnostní studia na střední škole ve Dvoře Králové nad Labem.
„Všechno začíná tím, co dětem ve škole říkáme a jak je připravujeme na budoucí život,“ pokračuje hejtman Královéhradeckého kraje.
Není to ještě tak dávno, kdy ve školách probíhaly hodiny branné výchovy, podobný obsah by se podle Martina Červíčka měl do vzdělávání vrátit. Ukazují to zkušenosti ze zahraničí, kde se podobné tragické události, ke kterým došlo před pár dny v Praze, výrazně častější než u nás.
„Jedna věc je připravenost státu a jeho složek, ale připusťme, že jako se už delší dobu připravuje policie, tak i veřejnost se musí víc připravit, že takové události mohou nastat. Já sám jsem několikrát svým studentům při výuce tyto věci vysvětloval a ukazoval jim, co vše se musí nebo nemusí dělat v takovýchto situacích. Nenazval bych to brannou výchovou, ale nějakým (bezpečnostním) vzděláváním,“ říká Červíček.
Podle někdejšího šéfa krajské i celostátní policie se bezpečnostní složky na podobné tragické situace školí už více než deset let. Výsledek podle něj byl vidět i ve čtvrtek před budovou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
„Můj osobní pocit je, že policie zamezila možná daleko větším následkům. Na hodnocení je ovšem brzy, musíme počkat na všechny závěry z vyšetřování nejen této události, ale i případu v Klánovickém lese a dalších souvislostí. Třeba kolik zbraní je na univerzitě, jak se plnila opatření z hlediska prevence, jaké byly k dispozici informace a tak dále,“ odkazuje Červíček na to, že o střelce se v souvislosti s vraždou v Klánovickém lese mohly kromě policie zajímat i zpravodajské služby.
Střelba na filozofické fakultě byla nejtragičtější podobnou událostí v Česku. Nikoliv však jedinou. I proto se bezpečnostní složky už více než 10 let na podobné útoky připravují. Vznikla také obecná strategie na ochranu měkkých cílů, tedy na ochranu lidských životů.
„Policie si mnoho těch událostí vyhodnocovala a přijala celou řadu opatření. Především cvičí a zajišťuje dostatek sil a prostředků, které jsou schopné reagovat, jde hlavně o prvosledové hlídky. Sám jsem měl možnost vidět několik cvičení, do nichž se zapojuje i odborná veřejnost a v některých případech i školy. Takovéto události můžete čelit jen tím, že minimalizujete problémy, ze kterých vznikají, že máte připravené bezpečnostní složky, které umí zasáhnout a samozřejmě, že v povědomí veřejnosti dostatek informací, jak případně reagovat,“ uzavírá Martin Červíček.