Na Mapě republiky naměřili devět metrů sněhu, odtaje asi v červnu

  17:16
Pracovníci Správy Krkonošského národního parku změřili, že ve sněhovém poli zvaném Mapa republiky leží dosud vrstva mocná 9,6 metrů. Rekord měření pochází z roku 2000, kdy na úbočí Studniční hory byla uložena vrstva 15,7 metrů sněhu.

Měření sněhové vrstvy v Mapě republiky v Krkonoších (26. 4. 2021) | foto: Správa KRNAP, Kamila Antošová

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) se na jižní svah pod hřebenem vydali v pondělí. Měření provádějí pomocí GPS a v posledních třech letech také dronu, mocnost sněhové pokrývky určují přesným zaměřením terénu bez sněhu a se sněhem.

Na takzvané Mapě republiky se držívá sníh na české straně Krkonoš nejdéle.

„Kolegové naměřili v pondělí vrstvu 9,6 metru, což je lehce pod průměrem, protože víme, že na tomto místě to může být i přes 15 metrů silná sněhová vrstva. Z toho se dá odvodit, že sněhové pole roztaje v závislosti na počasí zhruba v polovině června. Přílišné teplo nebo dešťové srážky však tání mohou urychlit,“ řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Cílem výzkumu je podle botanika Josefa Harčarika pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory.

Loňská zima příliš sněhu do Krkonoš nepřinesla, loni 8. dubna ukázalo měření maximální mocnost sněhové vrstvy 9,5 metru, což byl také mírný podprůměr. „Mapa“ nad Modrým dolem, připomínající tvarem první republiku, se tehdy vyrýsovala začátkem června a roztála 6. července.

Poslední zima potěšila mnohé lyžaře, byť ji provázela protiepidemická opatření a uzavírky skiareálů.

Zima přála lyžařům, ale zůstává pod průměrem

To, že však zima v Krkonoších zůstala za průměry jiných let, ukazují i údaje z každoročního měření výšky sněhu a vodní hodnoty sněhu v Krkonoších a Jizerských horách. Pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) obešli 23. a 24. března celkem 39 sněhoměrných profilů od Nové Louky po Žacléř.

„Přestože se letošní zima řadila k těm sněhově povedenějším a na horách bylo sněhu po celou zimu poměrně dost, tak výsledná zásoba vody ve sněhu dosahuje na většině měřících lokalit jen cca 80 procent obvyklých hodnot naměřených v období posledních 23 let mezi roky 1999 a 2021,“ uzavřel Tomáš Fryč z pražského oddělení hydrologie ČHMÚ.

„V Krkonoších začalo sněžit v této zimě relativně pozdě až v lednu. Situace byla lepší než v posledních několika zimách, ale srážkami zůstala pod dlouhodobým průměrem,“ poznamenala hydroložka Správy KRNAP Anna Josefovičová.

Hlavně loňský listopad a prosinec přinesl do Česka jen podnormální srážky. V Královéhradeckém kraji se srážky dostaly na normální hodnoty let 1981 až 2010 terpve v lednu, únoru a březnu.

Zpočátku ledna leželo na Krkonoších jen 20 až 60 centimetrů sněhu, po výrazném sněžení, ale i oblevách už bylo koncem měsíce na hřebenech od 90 do 145 centimetrů sněhu. Teď ještě na hřebenech leží 80 až 120 centimetrů sněhu.