Petici, jejíž elektronická verze má tři tisíce podpisů, aktivisté předali trutnovské radnici už v červnu. Chtěli ji projednat také na zastupitelstvu, ale před letními prázdninami nedostali prostor. Žádný ze zastupitelů téma neotevřel, proto nedošlo na diskuzi a nemohla v ní vystoupit ani veřejnost.
„Občan by neměl být občanem jen jednou za čtyři roky, kdy jsou volby, ale měl by mít příležitost se k různým záležitostem vyjádřit i na jednání zastupitelstva,“ kritizoval opoziční zastupitel Petr Sobotka (Zelení, Žít v Trutnově).
Tentokrát město zařadilo petici do programu jako samostatný bod. „Za dobu mého úřadování jsme se nezabývali peticí s takovým počtem podpisů, proto jsem ji chtěl projednat na zastupitelstvu, i když rada města na petici už odpověděla,“ řekl starosta Trutnova Michal Rosa (ODS).
Opuštěný lom v Libči, kde se od 50. do 80. let minulého století těžila vyvřelá hornina paleobazalt, chtěla radnice zčásti zasypat materiálem z nedaleké stavby dálnice D11. Záměr na vytvoření přírodního parku s koupacím jezírkem počítal se zmenšením vodní plochy.
Šlo spíš o bezpečí, připustil starosta
Po kritice veřejnosti od toho město ustoupilo, podle místních i odborníků by došlo ke zničení cenného kusu přírody. Určité pochybení s odstupem přiznal také starosta.
„Připouštím, že projekt byl zaměřen spíš na bezpečí a komfort obyvatel než na ochranu životního prostředí,“ uvedl na zastupitelstvu.
Město lom pouze zabezpečilo, instalovalo oplocenky a zákazové cedule. Lom je stále důlním dílem, zákaz vstupu však respektuje málokdo. Místní sem chodí na procházky a v létě se koupat.
8. března 2025 |
Zakladatelé iniciativy Stop likvidaci lomu Libeč v březnu podali na krajský úřad návrh prohlásit lom přírodní památkou. Rozhodnutí zatím nepadlo. Na zastupitele v pondělí apelovali, aby jejich krok podpořili.
„Chceme, aby zastupitelstvo dalo jasné stanovisko, jestli podporuje proces vyhlášení lokality přírodní památkou. Jako vlastník lomu má město obrovskou možnost ovlivnit podmínky, za kterých bude území chráněno,“ vysvětlil krajinný ekolog Martin Hanousek.
„Nemáme podklady“
Zastupitelé o tom ani nehlasovali, proti zařazení bodu do programu byla i opozice. Argumentovali tím, že pro tak důležité rozhodnutí nemají dostatek informací.
„Stále nemáme podklady k tomu, abychom dokázali kvalifikovaně posoudit, zda je podpora oprávněná, nebo ne. Zaznívaly tu rozdílné názory, je potřeba si to pořádně promyslet,“ řekl Pavel Wagenknecht z hnutí ANO.
Město se k této otázce podle starosty chce vrátit na některé z příštích schůzí zastupitelstva.
Trutnov před časem oslovila jaroměřská ochranářská skupina JARO. Nabídla, že lom převezme a navrhla nejnutnější stabilizační zásahy kamenů, které hrozí zřícením. Nadále počítá s rekreačním užitím lokality včetně koupání. O uzavření spolupráce město zatím nerozhodlo, čeká na rozhodnutí krajského úřadu.
Ochranáři by v lomu u Trutnova podpořili koupání, ve hře je i vyhlášení památky |
„Vyhlášení lomu přírodní památkou je variantou, kterou bychom všichni uvítali. Pokud k tomu nedojde, JARO Jaroměř je pro nás přirozeným partnerem, se kterým budeme spolupracovat,“ naznačil Michal Rosa.
Libečský lom je pozoruhodný geologií, faunou i flórou. Poskytuje domov řadě chráněných živočichů. „Žijí zde ropuchy, ještěrky, čolci a velké spektrum netopýrů. Díky své rozmanitosti je lom skutečným útočištěm biodiverzity,“ poznamenala zooložka Blanka Mikátová.
Případné vyhlášení přírodní památkou neznamená znamenat zákaz vycházek a koupání.
Veřejnosti nedali slovo, po stížnosti mění jednací řádTrutnovská radnice upraví jednací řád městského zastupitelstva podle doporučení ministerstva vnitra. ČTK to sdělil starosta Michal Rosa (ODS). Ministerstvo podpořilo zástupce petice za záchranu lomu Libeč, kteří poukazovali na možné porušení zákona o obcích, když na červnovém zastupitelstvu nedostali slovo. Porušení zákona starosta popírá. Podle starosty důvodem k úpravě jednacího řádu jsou jen jeho dílčí nedostatky. „Podle názoru ministerstva mají převážně jen formální charakter a vytýkané pasáže se tak jako tak reálně neuplatňují, respektive neaplikují protiprávním způsobem. Jde spíše o přenášené dědictví z předchozích období, jehož aplikace v praxi nezpůsobuje krácení práv oprávněných osob,“ uvedl Rosa. Odmítl tvrzení stěžovatelů, že byl porušen zákon o obcích, když na červnovém zastupitelstvu neumožnil některým občanům vystoupit k tématu petice. Domnívá se, že to nevyplývá ani ze stanovisek ministerstva vnitra. Stávající jednací řád byl podle něj ministerstvem před lety schválen. Nové úpravy posoudí jednotlivé kluby, pak ministerstvo, schvalovat ho budou zastupitelé v prosinci. Podnět k prošetření podali krajinný ekolog a člen petičního výboru Martin Hanousek, mluvčí petičního výboru a bývalý zastupitel Petr Luhan a současný zastupitel Václav Javůrek (Žít v Trutnově). „Je bizarní, že se i práva vystoupit (na zastupitelstvu) musíme domáhat u ministerstva vnitra. S podobným chováním jsem se u politiků dlouho nesetkal,“ uvedl Hanousek (Zelení), který na porušení zákona upozorňoval přímo na jednání červnového zastupitelstva. |
