Trutnovská radnice se budoucí spolupráci s jaroměřským spolkem nebrání.
Návrh na prohlášení přírodní památky podali na kraj už začátkem března zakladatelé iniciativy Stop likvidaci lomu Libeč. Aktivisté bojují proti plánu zavést lom kamenivem z D11 a zorganizovali také petici. Pokud by lom získal status přírodní památky, zavážka by nepřicházela v úvahu.
Do hry vstoupila ochranářská skupina JARO. V Jaroměři provozuje záchrannou stanici pro zraněné volně žijící živočichy a s vlastníky pečuje o více než 300 přírodních lokalit po celé republice. Trutnovu nabídla, že libečský lom převezme. Navrhuje stržení vrchní hrany lomu až na skálu nebo stržení nestabilních balvanů v západní části stěny.
„Odborně se musí zabezpečit kameny, které hrozí zřícením. Buď se řízeně shodí, nebo zajistí jiným způsobem. Zároveň je potřeba zajistit pravidelnou údržbu, aby lokalita nezarůstala,“ sdělil předseda organizace David Číp.
Náklady na nezbytné stabilizační a pěstební zásahy spolek vyčíslil na dva miliony korun. Nadále počítá s rekreačním využitím včetně koupání, v bezlesé části by mohlo být ohniště nebo posezení. „To, že se v lomu lidé koupou, ochraně rostlin a živočichů nijak nevadí,“ míní Číp. JARO Jaroměř pečuje o opuštěné kamenolomy i v Polsku a Rakousku.
Město se spolupráci s jaroměřskou skupinou nebrání, ale nejprve chce vyčkat na rozhodnutí krajského úřadu.
„Už je jasné, že ať bude další kroky činit kraj, nebo město, zásahy do lomu budou v minimální nutné míře a bez jakéhokoli dovezeného materiálu,“ potvrdil trutnovský starosta Michal Rosa (ODS), že plánované zavezení lomu už nehrozí.
Zákaz koupání?
V přírodních památkách je zakázán vstup a vjezd mimo vyznačené trasy a komunikace, sběr živočichů a rostlin včetně hub nebo rozdělávání ohňů a táboření mimo vyhrazená místa.
Lom v LibčiTěžba vyvřelé horniny paleobazaltu začala v 50. letech a skončila v roce 1982. Paleobazalt se používá jako drcené kamenivo při silničních stavbách i jako posyp při zimní údržbě komunikací nebo chodníků. V místě lomu kdysi stával středověký hrádek Bolkov. Město Trutnov se vlastníkem lomu stalo v roce 1991, k oficiální likvidaci důlního díla nikdy nedošlo. Přestože platí zákaz vstupu, lidé tam běžně chodí na procházky. Zákazové značky časem zmizely. Vinou eroze odpadávají ze stěn kameny a hrozí nebezpečí. Lokalita je útočištěm chráněných živočichů a rostlin, žijí v ní obojživelníci a netopýři. Jde i o významnou geologickou lokalitu, lom je součástí Geoparku Broumovsko a důležitý je také pro zadržování vody v krajině. |
„Pravidla stanoví krajský plán péče. Protože přírodní památka je v podstatě malé CHKO, lze předpokládat, že součástí bude i zákaz pohybu mimo vyznačené trasy a zákaz koupání. Nevím, jestli to je to, co někteří petenti očekávali,“ řekl starosta.
Kdy by se lom mohl stát přírodní památkou ani jaká pravidla budou platit, zatím není jasné.
„Krajský úřad shromažďuje podklady pro případné vyhlášení území, zejména vyjádření vlastníků pozemků, požádal také o vyjádření příslušných obcí,“ sdělil mluvčí Královéhradeckého kraje Dan Lechmann na dotaz iDNES.cz, aniž by uvedl termín a případná budoucí omezení pro návštěvníky.
Zakladatel iniciativy za záchranu lomu Martin Hanousek nemá obavy z omezení rekreačních funkcí, jako by mohl být zákaz koupání:
„Uvádí to pan starosta ve svých vyjádřeních, ale nic takového v návrhu bližších ochranných podmínek není. Přírodní památka je v tomto ohledu benevolentní.“ Jako příklad uvádí hradeckou památku Na Plachtě 3.
Přestože zatím kraj nerozhodl, krajinný ekolog je optimistický. Libečský lom podle něj splňuje zákonné podmínky pro získání statusu přírodní památky.
„Návrh je opřený o dva fenomény: o výskyt zvláště chráněných druhů, kterých je více než třicet, a o velmi cennou geologií. Z odborného pohledu má lokalita jednoznačně parametry, aby se stala přírodní památkou,“ komentoval Martin Hanousek.
Podle něj by i svěření lokality ochráncům přírody ze skupiny JARO Jaroměř bylo rozumným řešením: „Podobné příklady v České republice jsou a funguje to dobře.“
8. března 2025 |
Dnes je lom důlním dílem, takže tam platí zákaz vstupu, což však respektuje málokdo. „Případné vyhlášení lomu přírodní památkou by mělo následovat až po úředním ukončení režimu hornické činnosti,“ poznamenala mluvčí trutnovské radnice Michaela Dědková.
Petice na zastupitelstvu
Ekologičtí aktivisté na konci června předali trutnovské radnici petici za zachování lomu jako cenné přírodní a rekreační lokality. Archy podepsalo 351 signatářů, z toho 235 obyvatel Trutnova, elektronickou verzi petice podpořilo více než 2 200 lidí.
Zakladatelé iniciativy chtěli petici projednat na červnové schůzi zastupitelů, nedostali však příležitost. Město informovalo, že petici zařadí až na program zářijové schůze.
Desítky let opuštěný lom v Libči je součástí Geoparku Broumovsko. Město ho chtělo zasypat kamenivem a zeminou ze stavby části dálnice D11, která povede mezi Trutnovem a Královcem. Nedaleko lomu vznikne půlkilometrový dálniční tunel.
Město zvažovalo přírodní park s koupacím jezírkem, vodní plocha se měla zmenšit. Postupující eroze způsobuje masivní odtrhávání kamene, v poslední době se situace zhoršuje a návštěvníkům hrozí nebezpečí.
Trutnov lom v Libči kamením z D11 nezaveze, firmy o rekultivaci nestojí |
Proti záměru radnice se na jaře postavili místní i ochránci přírody. Argumentovali, že zavezením lomu dojde ke zničení jedinečného kusu přírody.
Trutnov po kritice oznámil, že lom zasypávat nebude, ale pouze ho zabezpečí. Firmy, které staví dálnici, měly zájem jen o dovezení výkopku, nikoli o zajištění nákladné rekultivace. Pokud by si ji město mělo zajistit samo, stálo by ho to desítky milionů korun. Pro Trutnov to podle dřívějších vyjádření radnice není investiční priorita.
Město už u vstupu do lomu umístilo zákazovou tabuli, za porušení hrozí pokuta až deset tisíc korun. Po dokončení a schválení plánu zajištění lomu radnice provede další opatření. „Mají zamezit pád do prohlubně nebo sjíždění svahů cyklisty a motorkáři,“ naznačila Michaela Dědková.
