Ochranná pásma letiště v Hradci jsou větší než u Ruzyně. Brzdí rozmach města

  16:50
Ochranná pásma malého letiště v Hradci Králové jsou velkorysá jako pro mezinárodní přepravu. Kvůli narýsovaným pásmům teď musí více než půlkilometrový úsek severní tangenty pod zem. Tunel projekt prodraží o stovky milionů. Změna ochranných pásem letiště zase může ohrozit územní plán.

Boeing 737 na letišti v Hradci Králové | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Když byly před deseti lety hotovy obrysy územního plánu Hradce Králové, vize se soustředily i na letiště. Architekti představili studii, v níž se počítalo s až milionem odbavených cestujících ročně a s živým bulvárem v duchu Gočára včetně tramvajových kolejí až před brány.

Časem město budoucnost letiště přehodnotilo. Jenže zřejmě při tom zapomnělo na ochranná pásma. Od doby, kdy v říjnu 2010 dráhu otestoval obrovský dopravní Boeing 737, tu sice podobného giganta nepřijali, ale ochranná pásma zůstala velkorysá jako pro mezinárodní přepravu. 

A protože teď koridor omezuje hradecký rozvoj, město se zajímá o možnost jejich zmenšení. Kvůli narýsovaným pásmům totiž musí více než půlkilometrový úsek severní tangenty pod zem. Tunel projekt prodraží o stovky milionů. K tomu zóna brzdí rozvoj severní části Hradce, samotné letiště zasahuje do katastru Piletic, Pouchova a Věkoš a ochranná pásma ještě dál.

Změna může ohrozit územní plán

Na hradeckém zastupitelstvu se téma stalo předmětem ostré diskuse, při níž padala obvinění i žádosti o omluvu. Někteří zastupitelé by rádi ochranná pásma co nejrychleji zrušili, jiní v této iniciativě vidí bezprostřední ohrožení pro vznik územního plánu, hru o vlastní zájmy či pokus o znehodnocení městského majetku. Vedení města oslovilo Úřad pro civilní letectví (ÚCL), aby se o letištní zóně dozvědělo podrobnosti. 

„Máte představu o tom, jaká ta současná pásma jsou a jakým způsobem zasahují do života, výstavby a do všech záležitostí, které jsou s městem spojené? Nakolik omezují některou výstavbu, podlažnost a další věci? Cílem dotazů k UCL, který je jediný odpovědný, bylo získat odpověď, jaká pásma letiště má. Nikdo je nechtěl zužovat ani rozšiřovat a měnit parametry letiště,“ upozornil náměstek primátora Jiří Bláha (ODS) senátora a současně zastupitele Jana Holáska (nestr. za HDK), který poukázal na souvislost problému s tvorbou územního plánu.

„Jsem přesvědčen, že otevírání otázek ochranných pásem je nešťastné, řekl bych, že pro přijetí územního plánu dokonce devastační. Asi se shodneme, že územní plán potřebujeme co možná nejdříve. Jeho zadání vychází ze současných parametrů letiště a ochranných pásem. Zpracovatelé mají povinnost letecké koridory a pásma respektovat. Pokud bychom to měli měnit, proces územního plánu ohrozíme. Kdyby došlo ke změně, je tu obrovské riziko, že se změní podmínky pro přípravu územního plánu a vrátíme se o mnoho let nazpět. Je potřeba, abychom proces územního plánu neohrožovali, ochranná pásma nechali, jak jsou, a řešili je až územní plán bude přijat,“ apeloval Holásek.

Pásma větší než u Ruzyně

Podle zastupitele Jiřího Langera (ANO) jsou ochranná pásma ještě rozsáhlejší, než má pražská Ruzyně, a zásadně narušují rozvoj města. Upozornil na nebezpečí pro okolní obce, které údajně uvažují o vystoupení z města v případě, když pásma zůstanou stejná.

„I v novém územním plánu neustále letiště vidíme jako vojenské s obrovskými pásmy. Přitom děláme v územním plánu rozvojové plochy přímo uvnitř zóny. Měli bychom proto udělat rešerši a domluvit se na zúžení ochranných pásem. Jsem přesvědčen, že pásma z roku 1998 znemožňují rozvoj města. Nakonec i tunel pod severní tangentou je úplný nesmysl a vůbec by tu být nemusel. Stát kvůli němu úplně zbytečně vyhodí miliardu,“ konstatoval Langer.

Připomněl i podobný příklad v Malšově Lhotě, kde se vlastníci pozemků vhodných k zástavbě potýkají se dvěma podobnými problémy - s ochranným hlukovým pásmem kvůli armádní střelnici a s bezpečnostním koridorem souvisejícím s předpokládanou stavbou plynovodu: „Také v Malšově Lhotě jsme bez uzardění povolovali celkem rozsáhlou výstavbu i přes ochranná pásma, která stále platí.“

Úřad je proti zužování

Na stranu Jana Holáska se přidal i Martin Hanousek (Změna a Zelení), podle něj by před jakoukoli iniciativou kolem ochranného pásma měla předcházet debata: „Je to věc strategická, kterou jednou přijmeme a už ji třeba nikdy nenapravíme. Neměňme věci, které nejsou otevřeně prodiskutovány. Jakékoli změny v ochranných pásmech vidím jako nebezpečné.“ 

„Diskutujeme o něčem, co by mohlo letiště úplně zlikvidovat, pokud by se to vymklo kontrole. Řada z nás o tom nemá žádné informace. Chci mít jasno, zda schválíme něco, co všichni chceme,“ přidal se Martin Soukup (ODS).

Zasahovaní do ochranného pásma se nelíbí ani ÚCL. „Zmenšování ochranných pásem není v souladu s postojem resortu,“ citoval z odpovědi úřadu Bláha.