Přestože první návrh stavby pochází už z roku 2001, příběh plný vášně začal až o 13 let později, kdy se vítězem architektonické soutěže stál návrh Libora Kábrta. Ten se však mohl radovat jen asi jeden měsíc, než rada města jeho projekt vyloučila kvůli podezření, že člen hradecké poroty Lukáš Vráblík byl zároveň spoluautorem vítězného díla. Nicméně Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) úsudek města zrušil a nakonec se skutečně začala stavět lávka z dílny Kábrta.
Tehdejší cenový strop města činil 40 milionů korun. Stavební povolení zvedlo odhad na 48 milionů. Jediná nabídka v pořadí už druhého tendru byla 122 milionů, třetí soutěž už 142 milionů a čtvrtá 133,7 milionu bez DPH, tedy 161,7 milionu s daní.
„Rozpočtová cena byla 48 milionů a najednou uletěla vyloženě do horoucích pekel. Tento projekt od začátku považuji za avantgardní, příliš unikátní, obtížně realizovatelný i udržovatelný a utvrzují mne v tom i reakce případných dodavatelů,“ řekl po posledním tendru tehdejší náměstek primátora Jiří Bláha (ODS).
Jenže když pekelnou cenu přikryla dotace 102,7 milionu, z obtížně realizovatelné se podle Bláhových slov stala „nadčasová stavba, která zdařile doplní už tak kvalitní městskou architekturu“.
Lávka jako začátek rozvoje
Symbolicky na kolech přijeli otevřít stavbu primátorka Pavlína Springerová (HDK) i její náměstek pro investice Lukáš Řádek (TOP 09). Podle obou u projektu za 175 milionů převažují plusy.
„Je to projekt, který je potřebný pro rozvoj této části Hradce, vždyť budou navazovat další projekty do Škroupovy ulice. Lávka také byla podmínkou velké investice ČSOB, která přinesla stovky nových pracovních míst právě do Hradce Králové. Kdyby tady lávka nebyla, investice by pravděpodobně šla do jiného města, nejspíš do Pardubic,“ upozornila Springerová.
Podle Lukáše Řádka je lávka pouhým začátkem rozvoje zóny kolem ČSOB i Škroupovy ulice, kterou hyzdí zanedbané průmyslové stavby.
„Tu ulici chceme proměnit,“ řekl náměstek primátorky, jenž cenu lávky považuje na jednu stranu za velmi vysokou, ale na tu druhou za obhajitelnou.
„Dochází ke spoustě mýtů a hospodských klišé, že došlo ke zdražení ze 40 na konečných 175 milionů korun. Lávka je to nesmírně kvalitní. Nechci se pouštět do spekulací, jak bychom dnes naložili s tím, kdybychom měli potenciální investici za 175 milionů korun. My se k tomu museli postavit čelem, je to věc, která se povedla a cena je vysoká, protože je to unikátní lávka. Navíc byla podmínkou realizace sídla ČSOB a na větší část lávky byla schválená dotace. Nemyslím si, že je možné, aby dotace verifikovala něco špatného. Naopak, to, že byla uvolněna, obhajuje a objektivizuje, že cíl lávky je správný,“ uvedl Řádek.
K nové lávce se vyjádřili i někteří občanští demokraté, kteří coby vedoucí představitelé města přihlíželi dramatickému nárůstu cen při vyhlašování dalších kol veřejných soutěží.
„Je s podivem, že tato stavba vyvolala tolik rozporuplných a negativních reakcí. Je drahá, a proto bychom ji měli zatratit? Ale je skutečně tak drahá? Znamená skutečně velký zásah do městského rozpočtu?“ ptají se ve společném prohlášení exprimátoři Alexandr Hrabálek a Oldřich Vlasák, kteří odmítají teze, že se bývalé vedení nechalo strhnout.
„Naše město má další nádhernou stavbu, nechovali jsme se nehospodárně. Město s takovou architektonickou minulostí jako Hradec Králové zkrátka musí mít takové stavby, které jsou moderní, krásné a nadčasové. I to je zodpovědností těch, kteří stojí v jeho čele. A věříme tomu, že my jsme tuto svou povinnost v případě lávky přes Labe splnili.“
Proč město neduplo na brzdu?
Úplně opačný názor má například Hrabálkův exnáměstek Martin Hanousek (Změna a Zelení), který lávku označil jako památník bývalého vedení města, připomínku exemplární nehospodárnosti i příklad podrazů.
„Lávka je příkladem čistého podvodu: nejen na zakázce, nejen na veřejných financích, ale i na ostatních architektech, kteří své návrhy poctivě směřovali k ceně 40 milionů korun,“ vrátil se Hanousek k soutěži.
Otevření lávky se záměrně neúčastnil ani současný náměstek primátorky Adam Záruba (Změna a Zelení).
„Mé výhrady k celému projektu trvají, proto jsem se rozhodl, že na otevření lávky nepůjdu. Jsem například zvědav, kolik nás bude stát její údržba. Snad už se teď budeme zabývat jinými projekty, které nebudou tak drahé a přitom smysluplnější,“ zdůraznil Záruba, podle kterého mělo bývalé vedení zopakovat architektonickou soutěž anebo projekt zaříznout po třetím výběrovém řízení.
Velmi podobně o lávce smýšlejí i Piráti, kteří se z opozičních kritiků proměnili v koaliční radní i náměstky primátorky.
„V minulém volebním období jsme proti stavbě lávky protestovali, bohužel jsme však byli v menšině. Nicméně chyby minulosti už nenapravíme. Na naši nové koalici je, aby lávka byla napojená na opravené a dobře promyšlené cyklostezky a aby rozvoj lokality Aldis neskončil u stavby centrály ČSOB. Pak bude aspoň dávat větší smysl,“ konstatoval radní Aleš Dohnal, jenž se vrátil i k cenovce 175 milionů korun:
„Cena je skutečně astronomická. Neobstojí ani argument s inflací. Ve studii architekt odhadoval cenu asi na 40 milionů korun, ale při sestavování podrobného položkového rozpočtu vyšlo najevo, že odhad ze studie je výrazně podhodnocen. To vše se stalo ještě před rychlým růstem cen stavebních prací. Jinými slovy byla prvotní studie chybná. Bohužel politici nešlápli včas na brzdu.“
