Už v roce 2007 nechali manželé Tomáškovi u Erlebachovy boudy nad Špindlerovým Mlýnem postavit kapličku sv. Františka. Teď ji v nadmořské výšce 1 140 metrů doplnila socha Královna hor, která se stane ochránkyní pocestných, turistů, horalů, přírody i jejích tvorů.
Sousoší v pondělí na sloup zaražený do žulového kamene umístila hydraulická ruka. Ještě předtím manželé Tomáškovi, kteří vlastní horský Resort sv. František s Erlebachovou a Josefovou boudou, vložili do nerezové schránky poselství příštím generacím.
Kromě modliteb, vzkazů autora sochy Otmara Olivy, manželů Tomáškových a jejich přátel, letáku se jmény těch, kdo se na vzniku díla podíleli, je uvnitř projektová dokumentace sloupu, sada poštovních známek s Královnou hor, evangelia nebo kniha Příběh Erlebachovy boudy od historika Miloslava Bartoše.
„Do schránky jsme vložili také knihy, které vydáváme ve spolupráci s různými odborníky a 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy, aby tam také bylo svědectví toho, co se na tomto místě do roku 2025 dělo,“ prozradil Jiří Tomášek.
Koncepci mariánského sloupu, inspirovanou knihou Úvod do křesťanství od Josepha Ratzingera, začal připravovat před deseti lety.
„Vybírali jsme z několika návrhů sochy, museli jsme zařídit povolení od Správy Krkonošského národního parku a jen výroba sochy trvala dva roky. Původně jsme také měli vybrané jiné místo. Postupně to zrálo a zrálo,“ řekl podnikatel. Cesty ze žulových kamenů vedoucí k soše začaly vznikat už před třemi lety.
Hřeb zatlučený do Krista
Celé místo je prodchnuté duchovními odkazy a náboženskými symboly, každá část má svůj význam. Ústředním tématem skulptury je dítě Kristus s ranou v boku, s rozepjatýma rukama, jež symbolizují kříž. Matka Boží v sousoší reprezentuje církev. Bronzová socha měří 178 centimetrů a váží kolem 300 kilogramů, koruna Panny Marie a říšské jablko jsou z nerezové oceli.
Jeden žulový chodník vede po obvodu kopce, druhý přímo k soše. Obrácený žulový jehlan symbolizuje oltář, kamenná dlažba před ním představuje místo, kde byl odsouzen Kristus.
„Postupuje se dál na horu Sion, která vrcholí Golgotou. Sloup je hřebem zatlučeným do Krista, který vyrůstá ve Strom života. Koruna představuje nebeský Jeruzalém. Celé to symbolizuje rozhovor Boha s člověkem,“ vysvětlil Tomášek.
Modlitba ve 24 jazycích
Na čtyřmetrovém sloupu je ve 24 jazycích napsaná modlitba Nebojte se, nemějte strach z Krista. „Jazyky obepínají celý svět, je mezi nimi například japonština, hebrejština, arabština, ruština, ale také romština nebo aramejština,“ sdělil Jiří Tomášek. Jen dát dohromady překlady podle něj zabralo rok a půl.
Kolem sloupu jsou čtyři základní kameny nasměrované na čtyři světové strany. Socha je ke koruně připevněná chemickou kotvou. Základy sloupu se nacházejí v třímetrové hloubce. Žulový balvan, ze kterého sloup vyrůstá, Tomáškovi našli nedaleko odsud po loňské povodni.
Vzniknou celkem čtyři obdobné sochy. Druhá zamíří v září do Nazaretu v Izraeli, další do slovinského Mariboru, poslední socha pravděpodobně pojede do Sýrie.
„Jako by tu socha byla odjakživa“
Manželé Tomáškovi se obklopili špičkovými umělci. Autorem sousoší je akademický sochař Otmar Oliva, muzikant Jiří Pavlica pro slavnostní mši a odhalení sochy složil ústřední píseň, režisér Filip Renč o mariánském sloupu natáčí dokument.
Otmar Oliva nejprve vytvořil několik menších modelů, hliněnou sochu ve skutečné velikosti, na základě které vznikl bronzový odlitek, vypracoval v loňském roce. Gesto sochy konzultoval se znalci přes ikonografii, s teology a s dalšími odborníky.
„Socha v tomto místě je krajinotvorným prvkem, což vyžaduje specifický přístup. Lokalita je geniálně vybraná, socha zde působí velmi intimně. Každý, kdo sem přijede, si bude myslet, že tu byla odjakživa,“ uvedl akademický sochař Otmar Oliva. Je také autorem nerezové hlavice s dvanácti žebry, na které je sousoší usazené.
Filip Renč natočil první záběry před rokem. Dokument popisuje jako svědectví o vzniku díla a příběh lidí, kteří na něm spolupracovali. Natáčel u Tomáškových na Erlebachově boudě, v ateliéru sochaře Olivy i v umělecké slévárně.
„Snažil jsem se zachytit cestu za mariánským sloupem od nápadu až po realizaci. Točím to reportážní metodou bez pevného scénáře. Zajímavý je kontrast technologií. Socha byla odlita prastarým způsobem, který se používá tisíce let, nápisy na sloupu vyřezával laser. Dokument bude také o lidech, kteří na tom s láskou pracovali, protože měli pocit, že dělají něco, co tady zůstane napořád,“ sdělil Filip Renč.
Mariánský sloup se podle něj stane perlou Krkonoš. S manželi Tomáškovými se seznámil před lety, jejich dcera je kmotrou režisérovy dcery. Na podzim plánuje začít film stříhat, v závěru roku by měl být dokument hotový. Režisér ho plánuje nabídnout České televizi.
Překladiště materiálu a skládka hnoje
Pahorek vedle Josefovy boudy, na němž mariánský sloup stojí, před lety sloužil při rekonstrukci Erlebachovy boudy jako překladiště hlíny a vytěžených kamenů. Z nich jsou dnes žulové chodníčky.
„Každé jaro tady byla velká hromada koňského hnoje, který jsme pak odváželi. Na boudě máme koně, v zimě nebyl hnůj kam vozit. To už se teď určitě dělat nebude,“ poznamenal s úsměvem syn Jiřího Tomáška David, jenž v rodinném horském resortu pracuje.
Speciálně pro páteční slavnostní odhalení složil Jiří Pavlica skladbu Ave Maria, Královno hor. Provede ji sopranistka Justýna Čadanová se smíšeným pěveckým sborem Cantores Gradecenses pod vedením sbormistra Josefa Zadiny za doprovodu varhan a kvarteta lesních rohů. Slavnost začne v 17:00 mší svatou celebrovanou královéhradeckým biskupem Janem Vokálem, pod jehož záštitou dílo vznikalo.
Sousoší stojí nedaleko kamenné kaple sv. Františka, kterou rodina Tomáškových nechala v roce 2007 postavit na místě kamenného betléma. V bočních stěnách jsou dvě vitrážová okna, přední strana věžičky se zvonem je prosklená, nad vchodem ční socha sv. Františka od Mariana Grolmuse. V říjnu 2007 kapli vysvětil biskup Josef Kajnek.