Do skal s rezervovanou vstupenkou. Obec Adršpach míří k regulaci turistů

  6:38
Adršpach chce zavést rezervační systém pro vstup do oblíbeného skalního města. Doufá, že si tím pomůže od ucpaných silnic a davů uvnitř skal. Možná se přidají i sousední Teplice nad Metují.

Do skalních měst v Adršpachu a Teplicích nad Metují přijely tisíce návštěvníků (3. 5. 2018). | foto: Martin Veselý, MAFRA

Atraktivní Adršpašsko-teplické skály jsou pro turisty čím dál silnějším magnetem. Byť letošní sezonu přibrzdila koronavirová pandemie, množství návštěvníků rok od roku roste. Loni si přijelo prohlédnout Adršpašsko-teplické skály podle jejich správců už víc než 530 tisíc návštěvníků.

„Krásná perla na české straně. Zajímavá stezka, sice je třeba překonat nějaká stoupání, ale zvládne to každý. Z vyhlídek se tají dech a i přes velké množství turistů se tu dá odpočinout,“ pochvaluje si na facebookovém profilu skal červencovou návštěvu i pohostinnost Čechů polský turista Marcin Rezek, „všude se tu platí, ale nízké ceny, stojí za to tady utratit pár zlotých.“

Kvůli koronaviru sice zjara provozovatelé skal zažili propad, když jim utekly tradičně silné květnové polské svátky, avšak o prázdninách se turisté vrátili ve velkém. Na stezkách chodili opět v davu, překáželi si při fotografování, museli strpět fronty u lodiček.

Příliv turistů pociťují místní, letos i kvůli opravované silnici mezi vstupy do skalních měst a objížďkám.

„Denně tu jezdí auto za autem. Když se zhoršilo počasí, říkala jsem pejskovi na procházce, ať si poslechne, jaký je konečně klid. Jediný rozdíl oproti jiným sezonám je, že tudy nejedou zájezdové autobusy. Až skončí objížďka, zájezdy se vrátí. Když udělají ve skalních městech nějakou změnu, budu ráda,“ míní teplická obyvatelka Stefania Sehnoutková.

Loni v sezoně ochranáři napočítali víc než padesát dnů, kdy parkovací plochy v Adršpachu nedostačovaly. Letos Adršpašští odkláněli dopravu a přeposílali zájemce o parkování do Teplic kromě osmi deštivých dnů téměř celé prázdniny.

Teplická radnice asi po deset nejsilnějších dnů zaplnila veškeré dostupné plochy a odstavovala auta i na velké louce pod komínem. Když je aut příliš, policejní hlídky uzavíraly provoz na silnici od hranice ve Zdoňově až do Adršpachu, aby tudy projel aspoň záchranný systém.

Adršpach rezervační systém teprve promýšlí

Po letech odmítání se teď obec Adršpach pouští do zásadní změny, zkusí množství turistů regulovat rezervačním systémem. O detailech ale zatím nikdo nechce příliš mluvit.

Adršpašsko-teplické skály

Tvoří národní přírodní rezervaci o rozloze 1803 hektarů vyhlášenou už roku 1933, jde o největší celistvé skalní město ve střední Evropě, tvoří ho skalní věže vysoké až sto metrů, soutěsky, rokle i jeskyně v pseudokrasovém reliéfu.

Adršpašské skály
V roce 2019 do nich zavítalo 450 tisíc lidí. Letos v květnu oproti obvyklým sezonám poklesla návštěvnost o 75 procent, v červnu o 65 procent, nekonaly se tehdy zájezdy, návštěvnost o prázdninách byla přibližně stejná jako v loňském roce. Skalní okruh si od Lesů ČR pronajímá obec Adršpach, provozují jej Technické služby, placené parkoviště má kolem 600 míst. Trasa měří 3,5 kilometru, až k Malému vodopádu vede snadno dostupná stezka, dál k Jezírku s pramicemi nebo do Nové partie jsou i obtížnější pasáže.

Teplické skály
V roce 2019 je navštívilo 82 tisíc lidí. Letos provozovatel pocítil výpadky kvůli pandemii hlavně v dubnu a květnu, do konce června se dostal na 25 procent obvyklé celkové roční návštěvnosti, koncem července již na 60 procent, výhledově by si tu přáli dosáhnout 80 procent návštěvnosti posledních let. Skalní okruh vlastní město Teplice nad Metují, které jej pronajímá soukromé firmě Teplické skály, placené parkoviště má asi 200 míst. Okruh měří 5,9 kilometru, cesta vede náročnějším terénem, je tu vyhlídka ze skalního hradu Střmen či chladná soutěska Sibiř.

„Chceme zřídit rezervační systém. Zatím jsme schválili pouze záměr, zastupitelé se tím budou znovu zabývat na podzim. Přejeme si, aby skály nebyly přeplněné a aby se odbouraly dopravní kolapsy,“ říká adršpašská starostka Dana Cahová (Adršpach 2018).

O bližším propojení teď uvažuje i radnice v Teplicích nad Metují, na jejichž parkoviště provozovatel skal z Adršpachu v nejvytíženějších dnech auta přeposílá. Část turistů tak zamíří i do Teplických skal, ale většinou pokračují do Adršpachu.

„Bavíme se o tom. Čekám, že by systém mohl pomoci a že rozloží příjezd návštěvníků do celého dne tak, aby se nehromadili jen ve špičce kolem poledního,“ podotýká teplický starosta Josef Bitnar (Svornost).

Ke vstupence parkoviště

Rezervační systém by měl začít platit už od ledna 2021. Zvýhodní ty, kdo přijedou veřejnou dopravou. Motoristům zajistí ke vstupence i místo na parkovišti. Ceny se však zřejmě změní. Už letos Adršpašské a Teplické skály začaly vybírat shodné vstupné 120 korun pro dospělého v hlavní sezoně a 80 korun od listopadu do března.

Zatím Adršpach uvažuje o denním limitu 2,5 tisíc osob, které by do skal pustil, což je asi polovina množství turistů v nejvytíženějších dnech. V květnu 2019 se v jeden den objevilo ve skalách dokonce 6345 lidí.

Tvůrci rezervačního systému se zkusí vypořádat i s dříve opakovaným argumentem, že v neoplocených skalách s množstvím přístupů bude obtížná kontrola těch, kdo obešli pokladny.

„Počítáme s větším počtem strážců. Vznikne webové rozhraní objednacího systému. Jeho principem je rozložit návštěvnost a tím řešit situaci v dopravě a ve skalách. Klady by měli pocítit jak místní, tak návštěvníci,“ vysvětluje manažerka cestovního ruchu v Adršpašských skalách Kateřina Menšíková.

Podle ní bude nezbytné zacílit kampaň před sezonou zejména do Polska, odkud se rekrutuje nejvíc jednodenních návštěvníků. Poláků je odhadem 70 procent, zbytek jsou domácí. Poláci tak budou muset počítat s tím, že si budou muset předem objednat vstupenky. Zda pojedou vlakem bez starostí o parkování, či autem, bude už jen na nich.

Za parkování se znovu platí. Víc míst nepovolí CHKO

V roce 2018 čelilo bývalé vedení Adršpachu silné kritice, když zcela zrušilo parkovné u skalního města, aby zabránilo kolonám. Experiment se neujal, volné parkoviště lákalo i k divokému kempování.

Současné vedení obce vrátilo loni poplatek a zavedlo i závorový systém k rychlejšímu odbavení na parkovišti. Teď se za celodenní stání platí 150 korun, přes noc se přičítá 100 korun za hodinu. Radnice Adršpachu a Teplic si také vypomáhají při odstavování aut a odklánění dopravy. Policie se totiž už v předešlých letech zpěčovala, že nemůže nahrazovat pořadatelskou službu.

Povolit nová parkoviště v Adršpachu správci Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko dlouhodobě odmítají, protože by to množství lidí v národní přírodní rezervaci ještě zvýšilo a pobyt by si ani neužili.

„Rezervační systém je třeba zavést z mnoha důvodů. Když v jeden okamžik proudí do skal příliš lidí, klesá u návštěvníků jejich zážitek. Děje se tam i více přestupků proti zákonu o ochraně přírody a krajiny, lidé odbíhají mimo značenou stezku na toaletu či kvůli focení. Sešlapávají cenná společenstva rostlin, zvyšuje se eroze, hrubě se poškozuje neživá příroda, například při klouzání či rytí do skal. Stráž v davu nepodchytí vše,“ říká vedoucí Správy CHKO Broumovsko Hana Heinzelová.

Přimlouvá se, aby v budoucnu obě skalní města vystupovala jako jedna destinace s jedním vstupným a se spolupracujícími parkovišti.

Studie navrhla u skal „Lázně Metuje“ bez aut

Že se Adršpach rozhodl ke změnám právě nyní, může souviset i se závěry nedávno schválené územní studie, kterou nechal zpracovat Královéhradecký kraj. Dokument by měl územním plánovačům i obcím na Broumovsku pomoci nejen s řešením dopravy.

Do skal míří hlavně jednodenní návštěvníci, často z Polska. Motoristé jedou těsně k vstupům do skal, zaparkují a po prohlídce míří domů, jinam v regionu se nepodívají.

Autoři studie navrhli, aby se parkoviště vzdálila od vstupů do obou skalních měst a turisté využívali k dopravě z nich lokálku. Studie radí rozptýlit turisty k dalším cílům a zavést zmíněný rezervační systém, ale až s přesnou znalostí pohybu návštěvníků.

Dva roky trvá, než se rezervace „usadí“

Tyto systémy jsou u tuzemských masově navštěvovaných památek zatím spíše výjimkou, používají je správci brněnské vily Tugendhat či pražské Müllerovy vily. Jako inspiraci jmenuje studie třeba Punkevní jeskyně, kde si lidé za 27 let fungování rezervačního systému zvykli vyřizovat 90 procent vstupenek předem.

Rezervační systém se uplatnil i pro vodáky při splouvání sedmnáctikilometrového úseku Teplé Vltavy na Šumavě, kam po dřívějších protestech už 95 procent lidí přijíždí s online registrací. Také areál v Dolních Vítkovicích se kvůli frontám pustil od konce roku 2018 do rezervací prohlídek.

Pokud by však takový systém vznikl, právě Adršpach by to zřetelně pocítil na výpadku příjmů z parkovného, což se místním nijak nelíbí.

„Zkušenost z míst, kde se rezervační systémy zaváděly, je taková, že trvá dva roky, než se to uvede v život. Bývá kritika, ale ve finále všichni oceňují přínos. Podporuji to. Rezervace vstupenek umožní, že když přijdu do skal, budu mít na prohlídku svůj klid. Nelze donekonečna zvyšovat kapacitu skalních okruhů,“ tvrdí královéhradecký krajský radní pro cestovní ruch Pavel Hečko (ČSSD).

Turisté by se mohli přelít i jinam, jenže chybí zázemí

Vývoj v Adršpachu sleduje i šéf státní agentury CzechTourism Jan Herget, který se sešel s manažery cestovního ruchu na Broumovsku, se zástupci obcí i provozovateli skal.

„On line rezervační systém na vstupenky do skalních měst, ale i na parkoviště jednoznačně pomůže. V ideálním případě by se mělo vybudovat záchytné parkoviště uprostřed regionu tak, aby bylo pro turisty snazší navštívit i dosud neobjevené skvosty,“ navrhuje Jan Herget.

Na Broumovsku se však mezi lidmi z cestovního ruchu debatuje i o tom, jak přilákat turisty na více dní a vylepšit i návštěvnické zázemí. Podle Jana Školníka ze Společnosti pro destinační management Broumovska je rezervační systém v Adršpachu krok dobrým směrem, ale bude ho muset předcházet rozsáhlá informační kampaň.

Debatu o parkování v regionu Školník teprve čeká, až si samy obce vyhodnotí jako potřebné, že by se turisté mohli více rozdělit do dalších míst. Se Strategickou radou regionu Broumovsko už také chystají projekt na posílení veřejné dopravy v sezoně.

Úvahy o budoucnosti turismu na Broumovsku se však odvíjejí i od nové zkušenosti s koronavirem, kdy také skály musely na čas zavřít.

„Pandemie ovlivnila destinační management značně. Především proto, že po jarním výpadku návštěvnosti se některé atraktivity, především skalní města, vrátily na loňská rekordní čísla, ale jiné, konkrétně Broumov, zaznamenaly růst. Ukazuje se, že cestovní ruch na území Broumovska má potenciál rozvoje. Také je zřejmé, že infrastruktura, rozsah a kvalita služeb jsou stále jeho bariérou,“ hodnotí Jan Školník. Vyžaduje to i péči o klidový charakter celého území.