Speleologové objevili v Kočičích skalách na Ostaši dvě desítky jeskyní

S geologickým kompasem, libelou, olovnicí, pásmem a s laserovým měřičem propátrali jeskyňáři malé Kočičí skály, jen sto metrů níž pod vrcholovou plošinou Ostaše.

Turistům tyto jeskyně zůstávají v naprosté většině skryté, do některých se totiž speleologové dostávali jen s horolezeckým vybavením.

Oproti bohatým krasovým jeskyním, které modeluje voda v rozpustných horninách, pseudokrasové jeskyně jsou skromnější. Vznikají zvětráváním pískovců a svahovými pohyby, jako jsou sesuvy a řícení. I na Broumovsku však některé dosahují úctyhodných rozměrů.

35 fotografií

„Oblast Kočičích skal je poměrně malá a je vůbec první, kterou jsme zpracovali komplexně. Z celkového počtu 185 jeskyní na Broumovsku se jich v Kočičích skalách nachází pouze 21, spíš malých. Nejkratší má 3,6 metru a nejdelší polygon tam dosahuje 62 metrů, což je rozdíl oproti Broumovským stěnám nebo Teplickým skalám, kde tyto prostory dosahují stovek metrů, Teplická jeskyně dokonce skoro dvou kilometrů,“ popisuje Jiří Kopecký starší ze základní organizace České speleologické společnosti v Broumově.

„V Kočičích skalách to jsou menší jeskyně. Materiál jsme zpracovali tak, aby byl ucelený a sloužil nejen speleologické dokumentaci, ale byl využitelný i pro Správu Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko,“ vysvětluje Jiří Kopecký.

Členové spolku se do Kočičích skal vypravovali ve svém volnu a po pěti letech úsilí vydali monografii oblasti, podle tohoto modelu budou postupovat i jinde. Kočičí skály sahají od známé Sluje Českých bratří na jihovýchodě až po Kůlnu na severozápadě.

Našli i kořenové stalagmity

Jeskyně dostaly všemožné názvy, nachází se tu třeba Liščí díra, Studená jeskyně, Poštolka, Kapsa, E. T. či Vidrholec. Každou jeskyňáři proměřili a zakreslili v měřítku 1:50, k tomu zdokumentovali geomorfologii pěti skalních bran a dvou profilů napříč skalním terénem.

Součástí byl i klimatický monitoring, kdy sledovali vývoj denních teplot v celém reliéfu skalního města a také vnitřní teploty a vlhkost v jeskyních.

Pozoruhodný nález pochází z Bivakové jeskyně, kde speleologové narazili na čtyři drobné kořenové stalagmity, které vznikají z kořenů stromů prorůstajících až do jeskyní v místech, na něž trvale skapává voda.

V Kočičích skalách je to ojedinělé, jinak se na Broumovsku objevují kořenové krápníky asi v padesátce jeskyní. V Teplických skalách nejvyšší útvar dosahuje dokonce 70 centimetrů.

Geolog vysvětluje, že skály na Ostaši, v Kočičích skalách i na přilehlé Hejdě se nacházejí uprostřed Polické vrchoviny, kterou tvoří mořské usazeniny svrchní křídy, pískovce až opuky. Původně jednolitá svrchní deska z křemitých kvádrových pískovců se tektonicky a pak i erozí rozdělila na tři kry s nestejnou nadmořskou výškou a nestejným úklonem horninových vrstev.

„Tady jsou vidět skály na horní plošině Ostaše v 700 metrech nad mořem a nedaleko leží Kočičí skály ve výšce 550 až 603 metrů. Dělí je Polický zlom, což je velká tektonická porucha, asi stometrový geologický skok v terénu,“ přibližuje Jiří Kopecký.

Pohyby skal mohou svědčit o zemětřesení

Jeskyňáři se ve studii o Kočičích skalách věnují také geomonitoringu, který se na Ostaši provádí už od 80. let. Tehdy dohodli spolupráci s polskými geology z univerzity ve Vratislavi a v běžně nepřístupných vrcholových partiích Ostaše se podíleli na zřízení malé geodetické sítě. Vznikla i spojovací geodetická síť Ostaš - Hejšovina (Szceliniec).

Pohyby skal v sousedství Hronovsko-poříčského zlomu mohou svědčit o zemětřeseních.

„Malá síť sestává z pěti betonových bodů pro sledování elektrooptickými dálkoměry i pro velmi přesné satelitní zaměřování. Doplňuje je soustava malých geodetických bodů pro měření změn na okrajích skalních stěn Ostaše. Velká spojovací síť pak propojila body v Polické vrchovině, které se nacházejí podél Polického a Bělského zlomu, s terény v polských Stolových horách,“ říká Kopecký.

Výsledky geomonitoringu publikují vratislavští geologové, zatímco broumovští speleologové udržují i přeměřují síť na Ostaši.

Souběžně vznikl ještě monitorovací systém s přístroji TM-71 na Ostaši, Hejdě a v Kočičích skalách, na něm jeskyňáři spolupracují s odborníky z ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR. Data z přístrojů tam zjišťují každý měsíc.

Vše začal státní úkol

Se speleologickým výzkumem na Broumovsku začal v 70. letech přírodovědec Jan Vítek, který v rámci státního výzkumného úkolu zaměřeného na kras a pseudokras Sudetské soustavy a jejich využití a ochranu zpracoval studii a poté i širší publikaci o typických tvarech pseudokrasu v severovýchodních Čechách.

Už tehdy do ní promítl i některé poznatky od místních amatérských hledačů.

Ti se organizovali jako místní skupina krasové turistiky při TJ Slovan Broumov, po roce 1980 si pak založili broumovskou pobočku České speleologické společnosti, která získala od orgánů státní ochrany přírody výjimku pro speleologickou činnost v oblasti Broumovské vrchoviny.

Od té doby se podílejí na systematickém základním výzkumu, který však kvůli přílišné členitosti terénů na Broumovsku není hotov.

Pseudokras dříve haněli jako blbodíry

„Na Ostaši, Hejdě a v Kočičích skalách se nacházejí menší jeskyně se snadnějším přístupem. Otázkou novějších prací bude základní výzkum v oblasti Adršpašsko-teplických skal a Broumovských stěn. Teď také máme třeba velice zajímavé jeskyně na Božanovském Špičáku a v české části Stolových hor,“ uvádí nestor zdejší speleologie pětaosmdesátiletý Jiří Kopecký.

Ten dříve působil na Správě CHKO Broumovsko. Dá se tak podle něj čekat, že na Broumovsku nově evidovaných jeskyní i dalších podzemních prostor přibude.

„Mezi speleology byl pseudokras poměrně dlouho pokládán za okrajovou záležitost oboru. Vyskytuje se v nejrůznějších horninách mimo klasická krasová území a tyto jeskyně se hanlivě nazývaly blbodíry. Dnes už však problematika pseudokrasu také díky aktivitám a výsledkům na Broumovsku dosáhla zasloužené speleologické i krasologické úrovně,“ podotýká geolog.

Broumovští jeskyňáři obvykle vyrážejí do terénu po celý rok v malých skupinkách a většinou i na své náklady. Loni oslavili čtyřicáté výročí činnosti výstavou a letos v říjnu připravili česko-polský speleologický workshop věnovaný Sudetám i krátkou výstavu o bádání v Kočičích skalách.

S jejich dalšími výzkumy počítají ve svých dokumentech i správci CHKO. Vedle mapování terénu jeskyní získávají totiž od speleologů a spolupracujících přírodovědců mimo jiné poznatky o kořenových tvarech, o výskytu drobných savců, pavouků, o půdní fauně či mechorostech. Biologický výzkum v jeskyních už vedl i k objevu vzácných druhů bezobratlých živočichů, kteří jsou pozůstatkem poslední doby ledové.