Zatímco v posledních čtyřech letech hejtmanství rozdávalo obcím, místním akčním skupinám, na kulturu nebo do sportu kolem 180 milionů korun ročně, rozpočet na příští rok počítá v dotačních programech jen s částkou 85 milionů.
Dotace jsou tak vedle investic největší položkou, kde kraj kvůli následkům koronavirové epidemie škrtá. Nejde však o nic nečekaného.
Už letos na jaře, když kraj po první vlně koronaviru upravoval letošní rozpočet, byly na zastupitelstvu krajské dotace různým subjektům předmětem vášnivé diskuse.
Zastupitelé je tehdy dokonce odmítli schválit a na financování grantů kývli až na dalším zasedání. Podle vedení hejtmanství je redukce dotací logickým krokem, protože kraj počítá s propadem příjmů zhruba o půl miliardy.
„Když to vezmeme z hladiny roku 2019, jde o 500 milionů korun. Oproti letošnímu roku už je to jen o trochu,“ říká náměstek hejtmana pro ekonomiku Rudolf Cogan (za STAN).
Razantní snížení dotací kritizuje starosta Meziměstí na Náchodsku, bývalý krajský radní pro regionální rozvoj Pavel Hečko (ČSSD). Nynější opoziční zastupitel vidí v argumentaci koronavirem jen záminku, jak peníze z regionu vysát pro vlastní potřeby kraje.
Výpadky postihnou periferie, říká bývalý radní
„Covid, zrušení superhrubé mzdy a prominutí odvodů jsou taková zaklínací slova. Není tím postižen jen kraj, ale i obce. Z hlediska regionálního rozvoje je to špatně,“ komentuje výraznou redukci dotací Hečko.
Má obavy, že výpadek výrazně ovlivní život hlavně na periferiích kraje, jako je Broumovsko, Kopidlensko nebo Královédvorsko.
„Mám z toho docela obavy, protože to jsou peníze i pro destinační společnosti, místní akční skupiny nebo pro organizace, na kterých kraj participuje. Snížily se i prostředky v rámci programových dotací, peníze na kulturní akce, volnočasové a sportovní aktivity. Patří tam i cyklobusy, rozvoje cyklostezek,“ jmenuje Hečko oblasti, kde se příští rok strhne boj o peníze.
Příjmy jsou jako věštění z křišťálové koule
Škrty výrazně zasáhnou také do investic kraje. Právě před jejich redukcí už před volbami důrazně varoval lídr opozičního hnutí ANO byznysmen Jaromír Dědeček. Koalice ho však tehdy odbyla ujištěním, že projekty se jen odsunou.
V praxi to však znamená, že kraj příští rok na vlastní investice ve fondu rozvoje a reprodukce hodlá poslat jen 340 milionů korun, zatímco pro letošek si naplánoval proinvestovat 672 milionů.
„Přitom rok 2021 ještě bude docela dobrý, až rok 2022 očekávám jako kritický. Bude po volbách, prohloubí se krize. Nejistota je však značná už nyní. Vždy se počítalo s tím, že rozpočet může nakonec vyjít trochu jinak, ale letos je to rozlítané opravdu hodně,“ přiznává Rudolf Cogan, který rozpočet navrhl jako vyrovnaný. Ušetřit se má i na provozu kraje.
„Hledáme úspory provozních výdajů, a tak jsme jednotlivé rozpočtové kapitoly nastavili na minimum,“ přiznává hejtman Martin Červíček (ODS).
Návrh rozpočtu, který počítá s příjmy i výdaji ve výši 4,86 miliardy korun, už schválila rada kraje. V pondělí 14. prosince ho mají potvrdit zastupitelé. Ti se 3. prosince sešli na semináři, kde jim Cogan okolnosti vzniku rozpočtu vysvětlil.
„Myslím, že v tuto chvíli je všechno předčasné, protože nikdo nezná, jaké ve finále příjmy budou. Teď je rozpočet vyrovnaný, ale může se propadnout. Příjmová stránka je, jako když se kouknete z okna nebo do věštecké koule,“ uznává nejistotu lídr nejsilnější opoziční strany Dědeček.
Kraj do odhadu příjmů částečně zakomponoval i případný propad výběru daní, který může nastat, pokud Senát a prezident schválí reformu daně z příjmů zaměstnanců. Podle odhadů by Královéhradecký kraj ve variantě schválené Sněmovnou postihl v příštím roce propad příjmů o dalších 700 milionů korun. Rozpočet počítá s nižší sumou, zhruba s 200 miliony.
„Kdyby to vůbec neprošlo, mohli bychom do investic pustit asi 200 milionů navíc,“ říká Cogan.
Kraj lapá po dotacích
Aby hejtmanství mohlo efektivně investovat, chce se kraj zaměřit na projekty, na něž může získat významnou sumu z dotací. Dál proto běží přípravy všech plánovaných investic. Peníze se budou operativně přidělovat tam, kde kraj může ke svým milionům získat další desítky milionů od státu či Evropské unie. Podobnou praxi zažívají už roky hlavně menší obce, které nejsou schopné investovat z vlastního.
„To je nyní priorita. Všechny investice budeme takto připravovat, abychom nezaspali a mohli čerpat peníze z různých programů,“ potvrzuje náměstek hejtmana pro investice Pavel Bulíček (Piráti).
Podle Martina Červíčka je proto pravděpodobné, že některé plánované projekty se odsunou do doby, kdy na ně bude možné získat dotaci. „Ve střednědobém horizontu se zřejmě budeme u klíčových investic muset zaobírat i možností financování z bankovních úvěrů,“ míní.
Kraj se přitom letos na jaře pyšnil, že splatil všechny dluhy po předchozích regionálních vládách. Jenže pak přišel covid-19 a hejtmanství začalo čerpat domluvený úvěr 900 milionů na nemocnici v Náchodě. Další zadlužování podle opozice nemusí být na škodu.
„Zadlužení kraje je nyní nízké a pokud půjde o potřebné projekty, které by se stejně musely udělat, myslím, že zdražení stavebních prací bohatě pokryje dluhovou službu,“ schvaluje záměr Jaromír Dědeček.