Díky krizi hotel Černigov dosud stojí, developer nový projekt rozvažuje

  10:10
Bourání hotelu Černigov a budování komplexu Rieger Plaza v Hradci Králové se odkládá. Na vině je podle všeho covid-19 a hotelová krize. Majitelé teprve rozvažují, co s projektem kombinujícím hotel, kongresové centrum či kanceláře podniknou dál.

Hotel Černigov v Hradci Králové. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Když společnost CPI přesně před šesti lety představovala projekt Rieger Plaza, počítala s tím, že bourání hotelu Černigov začne v polovině roku 2016 a za další dva roky se komplex s až 1 400 novými pracovními místy otevře.

Realita je však taková, že 55 metrů vysoká budova obložená bílým jugoslávským vápencem stále stojí a hotel přijímá objednávky.

Společnost CPI ještě zkraje roku 2020 uvedla, že „v optimistickém scénáři by mohlo k demolici dojít v druhé polovině letošního roku“. Rétorika firmy se však po pandemii a především vládních opatřeních proti šíření onemocnění zásadně proměnila.

„V aktuální chvíli analyzujeme stávající tržní situaci a její dopady ve vztahu k zamýšlenému projektu. Jakmile budeme mít konkrétnější informace či harmonogram dalších kroků, tak je budeme rádi sdílet,“ říká Jakub Velen, mluvčí CPI Property Group.

Neobjasnil, zda společnost projekt odsouvá do pozadí, anebo dokonce uvažuje o jeho prodeji. Podle některých ohlasů se jej však přinejmenším chystá přehodnotit.

Už v březnu nabídl majitel svůj hradecký hotel vládě České republiky coby možnost provizorní nemocnice pro pacienty s koronavirem. Černigov má kapacitu 810 lidí, zázemí pro lékaře mohlo být v několika konferenčních sálech, k tomuto však nikdy nedošlo.

Síť skupiny CPI Hotels musela kvůli výpadku příjmů zredukovat počet zaměstnanců a covid by mohl zasáhnout i do budoucnosti Černigova a celého projektu Rieger Plaza.

Bourání není na pořadu roku

„Hotelový byznys včetně společnosti CPI už půl roku klečí. Hotely se zastabilizovaly, propouštěly a jen větrají a topí. Příjmově jsou však téměř na nule a kompenzace od vlády lze pokládat spíš za holuby na střeše,“ upozorňuje dobře informovaný zdroj redakce, který si přeje zůstat v anonymitě.

„Nemám sice informace, že by se projekt měl prodávat, nebo dokonce likvidovat, ale není na pořadu příštího nejméně jednoho roku to, co mělo nastat již letos, tedy demolice, zisk stavebního povolení a postupná stavba hotelu, poté kongresového centra a nakonec kanceláří,“ popisuje zdroj.

Demoliční výměr pro hotel Černigov potvrdil krajský úřad již před čtyřmi lety. Jestliže by propadl, odpůrci bourání by mohli dostat nové náboje. Snaha prohlásit hotel kulturní památkou před několika lety vyšla naprázdno.

Demoliční výměr platí

Řízení na prohlášení hotelu Černigov za kulturní památku nebylo zahájeno. Nebyly shledány žádné nové skutečnosti pro zahájení správního řízení a žádný nový podnět či návrh nepřišel,“ uvádí ministerstvo kultury.

„Jestliže už objekt má legitimní demoliční výměr, ministerstvo kultury se takovou věc zdráhá prohlásit za kulturní památku, protože ta stavba už je odepsaná a bylo by narušeno legitimní očekávání vlastníka,“ vysvětluje ředitel Národního památkového ústavu (NPÚ) v Josefově Jiří Balský.

Vývoj kolem hotelu Černigov sleduje i Společnost ochránců památek ve východních Čechách. Její předseda Rudolf Khol neskrývá napětí.

„Je to sice jen přání, ale hotel by nakonec mohla zachránit ekonomická krize a nedostatek financí. Černigov by rozhodně měl zůstat stát, přestože si uvědomuji, že spousta lidí tvrdí, že by se měl zbourat. V kontextu tehdejší architektury je to bezpochyby stavba výjimečná. Přece nemůžeme smazat celou vrstvu architektury. Zdaleka ne vše, co vzniklo v té době, bylo nekvalitní, což se netýká jen budov, ale také například soch a plastik,“ konstatuje Khol.

Záruba: Je naděje, že by někdo mohl dostat rozum

Hradecký radní Adam Záruba, který se snažil, aby hotel dostavěný v roce 1975 dostal památkovou ochranu, si nedělá iluze. Podle něj jsou sice jasné indicie, že administrativní prostory v novém komplexu jsou zbytečně velké, ale naděje na záchranu žije jen teoreticky.

„Také podle názorů různých expertů nepůsobí záměr moc dobře ekonomicky. V krizi zájem o kanceláře upadá a zvlášť v případě Hradce Králové se domnívám, že to bude ještě mnohem silnější trend než v Praze,“ říká Záruba.

„V různé fázi přípravy jsou tu další projekty a představa, jak jdou kanceláře na dračku, je pro mě divoká. Zaujalo mne, že v létě se v přízemí objevila nová pivnice. Kdyby se Černigov měl v nejbližší době bourat, asi by se to nestalo, proto bych řekl, že demolice nebude tak žhavá. Dává to určitou naději, že by s postupujícím časem někdo mohl dostat rozum. Pozemek však bude každopádně lákat, i kdyby tam neměly být kanceláře, ale cokoli jiného,“ tvrdí Záruba.

Místo kanceláří byty?

Za patnáctipodlažní hotel postavený v letech 1968 až 1975 a přilehlé pozemky údajně společnost CPI vyplatila kolem čtvrt miliardy korun a nelze se domnívat, že tak vysokou investici obětuje. Podle zdroje redakce je však skoro vyloučené, že by investor celý projekt prodal.

„Nevidím na trhu sílu, která by chtěla kupovat hotel. Ten projekt vypadá opravdu skvěle, ale podle mého názoru bude muset společnost přehodnotit množství kanceláří ve prospěch malometrážních bytů. Prémiové kanceláře sice v Hradci nejsou, ale není jich potřeba 10 tisíc metrů čtverečních, ale jen třeba tři tisíce. Nemám informace, že by nadnárodní korporace mířily do Hradce. Navíc podobně jako jsou nyní v krizi hotely, právě i kancelářské prostory se dostávají do recese s tím, jak se rozvíjí home office,“ domnívá se nejmenovaný odborník.

Navzdory těmto prognózám se v budoucím komplexu stále dají pronajmout kancelářské prostory. V nabídce jsou od 500 až po 12 tisíc metrů čtverečních, za cenu 10 až 12 euro za metr čtvereční a jeden měsíc.