Už nyní je jisté, že pozůstatky bývalé továrny na kůže Josefa Seyfrieda ze začátku minulého století to nebudou mít lehké. Mají sice silné zastání památkářů po boku s jedním z největších expertů na tovární komíny Martinem Vonkou, na druhou stranu by se jejich záchrana neobešla bez výdajů města.
Stavem malé haly a komína se dopodrobna zabývá čerstvý statický posudek, který má MF DNES k dispozici. Nejdůležitějším zjištěním je, že oba objekty vůbec nejsou v beznadějném stavu, jak se třeba ještě loni domnívalo bývalé vedení města, podle kterého byla demolice nezbytná.
Z expertizy vyplývá, že malá hala je navzdory nájezdům zlodějů kovů a tragickému zabezpečení proti povětrnostním vlivům ve velmi dobré kondici. Výjimkou jsou strop a krov, které jsou v havarijním stavu.
„Malá hala je ze statického hlediska objekt, který bude po opravě nosných konstrukcí bezpečně využitelný pro občanské účely. Rozhodnutí o novém využití závisí zcela na tom, zda a jakou funkci se pro tento objekt podaří najít,“ konstatuje František Futera, autor statické zprávy.
Zevrubná kontrola 33,5 metru vysokého komína prokázala jeho výchylku 23 centimetrů od svislé osy. Horší je neřízené chátrání tělesa komína hlavně v horní části. Existují dvě řešení. Pomohla by vnitřní vyztužená betonová vrstva. To druhé je nepoměrně drastičtější a areál by esteticky utrpěl - stabilitu by komínu zajistilo snížení až o deset metrů.
„Je především třeba zvážit budoucí uplatnění komínového tělesa v rámci nové výstavby, a to po stránce architektonické i po stránce funkční, a takto vzešlé ideji pak přizpůsobit technické řešení komínového tělesa,“ navrhuje Futera.
Pozůstatky koželužny již potenciální uplatnění mají, podle projektové dokumentace by měly být součástí areálu sociálního bydlení s názvem Harmonie III.
Jenže ani hradecká koalice se zatím nedokáže shodnout, zda průmyslové pozůstatky zachovat. „Kdyby se komín koželužny měl snížit až o deset metrů, jeho zachování by podle mě postrádalo smysl. Bude ale ještě záležet na výsledcích jednání s koaličními partnery, kteří vyžadovali zachování a tedy oddálení demolice. To je teprve před námi. Sama za sebe mohu říct, že by se mi líbil celý areál s malou halou, komínem i hodinami s věžičkou. Podle mě skládat drobné finanční prostředky do záchrany komína při jeho snížení není úplně efektivní,“ říká náměstkyně primátora Věra Pourová (ANO).
Opačný názor má zvláště Změna pro Hradec a Zelení. „Posudek dopadl poměrně dobře. Zvlášť v případě malé haly se ukázalo, že zdivo je zdravé a půjde bez problémů opravit. Komín sice nesplňuje současné normy, ale to je celkem očekávatelné. Statický posudek rozhodně neprokázal, že je nutné stavby zbourat, teď s tím tedy můžeme dál pracovat. Budeme dál zpracovávat projekt komplexu Harmonie III a budeme se snažit, aby koželužna byla do návrhu zapracována,“ zdůrazňuje radní Adam Záruba.
S koželužnou zanikne část hradecké historie |
S tímto názorem se ztotožňují i památkáři. „Sice se dalo předpokládat, že statika komína podle současných norem nevyjde, ale demolice je z mého pohledu úplně zbytečná. Z toho mála, co v Kuklenách po koželužně zůstalo, má smysl zachovat komín i malou halu, a to jako paměť místa, symbol průmyslu i jako orientační bod. Především se však jedná o součást kulturního a industriálního dědictví města, kterou je potřeba zachovat,“ upozorňuje Rudolf Khol, předseda Společnosti ochránců památek ve východních Čechách, který by za daných okolností nic nenamítal ani proti snížení komína.
Martin Vonka, který se mapování továrních komínů věnuje na Stavební fakultě ČVUT v Praze, napsal již čtyři publikace o továrních komínech a provozuje web fabriky.cz, nejenže záchranu komína doporučuje, ale minulý týden sepsal zprávu o možném budoucím využití. Konstatuje například, že stavba nemá nadstandardní architektonické kvality, a proto by ubourání nezpůsobilo nenahraditelné škody.
Komín s protézou
Zároveň uznává, že komín by poněkud utrpěl, a tak přichází s odvážným návrhem.
„Ubouraný komín by díky novým proporcím vypadal nezvykle. Proto navrhuji řešení, které sice nemá u nás obdoby, ale například v Nizozemsku je běžné. Ubouranou výšku by šlo nahradit vylehčenou ocelovou konstrukcí. Komín dostane přirozenější proporce, neztratí na autenticitě a co víc – kontrastem starého a nového dostane poutavý vzhled. Mohl by se stát prvním českým komínem s touto konstrukcí, stal by se centrem pozornosti nejen odborné veřejnosti a navíc by navázal i na již povedenou realizaci ve městě, tedy ocelové atrapy hvozdových komínů místního pivovaru,“ upozorňuje na budovu krajského úřadu.
„Navíc by se dala ocelová konstrukce doplnit o noční nasvětlení, čímž by realizace dostala další rozměr,“ dodává Vonka.
„I komínu lze dát nový smysl, například může sloužit jako vyhlídka. Vzhledem k tomu, že ani komín ani hala nejsou památkově chráněné, nejsou zde požadavky na autenticitu. Pro mě je dobrý jakýkoli počin na zachování historie, ale v tomto případě si musí říct vlastník, jak moc je to pro něj perspektivní,“ říká Jan Falta, vedoucí odboru památkové péče na hradeckém magistrátu.