Na parkovišti před restaurací K-Klub a místním zemědělským družstvem se sloup objevil nenadále ve čtvrtek ráno.
Jeho autoři využili balík slámy, do nějž zapíchli dřevěnou nápodobu dávného morového sloupu. Nahoru na hlavici umístili symbol viru s barevnými výčnělky.
„Plus minus tuším, kdo je autor. Lidé se tu zastavují, auta přibržďují. Myslím, že to v této době působí dobře,“ řekl starosta Velkých Svatoňovic Viktor Marek.
Ten zveřejnil fotografie na facebookovém profilu obce a tvůrcům poděkoval, že sloup nejspíš zamýšleli jako ochranu obce před covidovou epidemií.
Starosta pomohl zprostředkovat kontakt na tvůrce. Jsou to místní tesaři Adam, Bedřich a Jiří, víc o sobě však prozrazovat nechtějí.
„Napadlo nás to zničehonic v pondělí u kávy, než jsme ráno vyrazili s kluky do práce. Když nám ve středu počasí nedovolilo pracovat, vrhli jsme se na to. Ve třech lidech nám to zabralo tři čtyři hodiny. Sloup jsme zamýšleli jako vtip, ale i něco, co by mohlo pomoci Svatoňovicím před covidem,“ vysvětluje jeden z tesařů.
Sloup vyrobili z použitého trámu z krovu, kouli vyřezali z dřevěného špalku. Dílko drželi v tajnosti a v noci ze středy na čtvrtek je umístili v obci. „Chtěli jsme dělat mrtvé brouky, ale starosta asi věděl, odkud vítr vane,“ říká tesař.
„Myslím, že opatření proti koronaviru teď lidé moc nedodržují. Tady je to celkem dobré, každý si vezme roušku do krámu, ale jak je to přesně ve větších městech, nevím. Je to jiné než na jaře, navíc opatření se každý den mění. Virus tady bude pořád,“ soudí tesař.
Netradiční sloup někteří lidé na sociálních sítích ocenili. „Konečně něco, čemu se vedle těch imbecilovin na netu dá říci inteligentní humor a originalita. Gratuluji do Svatoňovic,“ komentoval Miroslav Hruška.
„Pokud to dělal někdo s vírou, že to pomůže, tak je jedno, kdo to dělal. Určitě to dělal s dobrým úmyslem. Kéž by to pomohlo,“ napsal Bobeš Kral.
Jana Řezníčková namítala, že zpodobení alegorie viru na sloupu je zavádějící, morové sloupy se totiž opatřovaly sochou Panny Marie či jiných světců jako ochránců před epidemiemi.
„Správně by měl nějaký svatý či svatá ten koronáč svou nohou drtit nebo kopím probodávat nebo aspoň sestrkovat dolů,“ navrhovala Karolina Kučerová.
S latinskou gramatikou nápisu na sloupu si však autoři hlavu příliš nelámali. Připouštějí, že větu „Odejdi a už se nevracej“ nechali pouze přeložit prostřednictvím česko-latinského překladače.
Podle učitelky latiny, kterou redakce oslovila, latinský nápis EGREDIUNTUR ET NON REVERTUNTUR je problematický v gramatice i významu. Do češtiny by se dal přeložit jako „vystupují/dávají se na pochod (používá se třeba u Caesara, že vojáci vyšli z tábora) a nevracejí se“. Sloveso egredior se zde prý příliš nehodí, vhodnější by bylo třeba relinquo. Rozkaz by přitom zněl takto: Egredere et non revertere! Latinářka by však spíš než imperativ radila použít konjunktiv přací.