Vinohrad na chráněném Zebíně narazil u úřadů, farmář ho založí na poli

  16:30
Plány zemědělce Petra Mráze na vinohrad na sopce Zebín u Jičína vzaly za své. Rozčarování z úředních průtahů ho však neodradilo. Našel si jiné místo, révu zasadí za pár týdnů a první vinobraní chystá na rok 2023.

Zemědělec Petr Mráz plánuje vinici na poli v Radimi (15. 3. 2021). | foto: Martin Veselý, MAFRA

Na vrchu Zebín, jedné z dominant Českého ráje, chová Petr Mráz krávy a kozy, které spásají divoce rostoucí vegetaci přírodní památky. Když dostal nápad založit na jižním svahu vinohrad, začalo plánování a shánění informací.

Do práce se chtěl pustit ještě letos, nutné by bylo vykácet křoviny na ploše půl hektaru. Zbývalo vyjádření životního odboru krajského úřadu. To přišlo, a situaci značně zkomplikovalo.

„Jsem z toho parádně otrávený. Napsali mi, co všechno se v přírodní památce a v jejím ochranném pásmu nesmí. Neřekli mi sice vyloženě, že to nejde, ale pokud chci jejich další vyjádření k věci, musím získat posudek s kulatým razítkem od pověřené autorizované osoby na to, jaký by měl vinohrad vliv na tamní přírodu,“ říká hospodář z Prachova.

„Spojil jsem se tedy s paní, která se tím zabývá. Zjistila, že plán péče na Zebíně schválený loni na deset let s žádným vinohradem nepočítá. A že ani kdybych to razítko získal, není jisté, že by mi to povolili,“ tvrdí Mráz. Pak se dozvěděl, na kolik by ho splnění požadavku přišlo, a plány se mu zdály ztracené.

„Obnášelo by to průzkum trvající od jara do podzimu a celá ta sranda by mě přišla na více než 50 tisíc korun. To je pro mě nemyslitelné. Připadám si jako blbec. Dělají ze mě pitomce proto, že tam chci zadarmo uklidit - s odpuštěním - bordel a udělat vinohrad. Tak tam prostě nebude a džungle zůstane,“ stěžuje si.

„Přírodní památka Zebín má čtyři nebo pět hektarů. Částí bych do ní zasahoval a částí by to bylo v jejím ochranném pásmu, jde o území o třiceti hektarech. Já chtěl půl hektaru, zbytek by zůstal přírodě. Jsem přesvědčen, že to úředníci udělali naprosto správně a že je to v souladu s ochranou životního prostředí, to vůbec nezpochybňuji. Ale celý ten proces včetně nejistého výsledku mi připadá jako v Kocourkově,“ podivuje se Mráz.

Myšlenku ani načaté plány však neopustil. Poohlédl se v okolí Jičína po vhodném jižním svahu. Netrvalo dlouho a našel místo, na kterém nyní zakládá svoji vinařskou budoucnost. Pronajal si pozemek kamaráda poblíž obce Radim několik kilometrů severozápadně od rodného Jičína. A na rozladění záhy zapomněl.

První vinobraní za dva roky

„Už jsem se Zebínem přestal zabývat, pro mě je to vyřešené. Samotná myšlenka vinohradu zůstala, ta je skvělá a jsem jí stále víc nadšen. Když to přeženu, je to vlastně dobře, že to na Zebíně nevyšlo. Zaregistroval jsem si totiž dva hektary vinohradu v Radimi. Jsem domluvený i s vinohradnickou společností a už je také objednána odrůda Solaris,“ říká farmář.

„Do konce dubna budou rostlinky v zemi. První pořádné víno bude v roce 2024, ale vinobraní bude už o rok dříve, to udělám něco burčáku. Půda je připravená. Začali jsme jejím hnojením a zoráním, v dubnu musí být réva v zemi. Na to, aby se sázelo ručně, je to velká plocha, a tak přijede vinař z Mělníka se strojem,“ plánuje Mráz.

S podmínkami pro růst révy si hlavu neláme. Je přesvědčen, že historie pěstování vína v Česku dokazuje, že se rostliny z čeledi révovitých ujmou i v méně příznivých podmínkách. Ale nedalo mu to, aby si nezjistil, jak je na tom jižní svah. A není to špatné.

„Pátral jsem v různých pramenech a zjistil, že ve středověku tady byly vinohrady všude. V mnoha městech a vesnicích jsou dodnes místa nazvaná podle vína a dávných vinic. Sázelo se všude a všude bez problémů rostlo. Třeba se k tomu za deset let jako zkušený vinař budu stavět jinak, ale jsem optimista,“ říká.

„Navíc u Radimi je podloží S04, což je vinařský termín znamenající, že tam je opuka, tedy vápenec. Jde o půdu, která je pro plánovanou odrůdu révy vhodná. S kamarádem, který mi to pronajal, si pomáháme. Už je z toho také nadšený, ač ještě před časem nebyl, teď ho to také zasáhlo. Ve dvou se to lépe táhne. Navíc tady mám k dispozici stroje a technické zázemí včetně cisterny na osm kubíků vody. Všechno, co potřebuju,“ pochvaluje si zemědělec, který vyrostl v paneláku na jičínském sídlišti.

Vztah k přírodě si vytvořil až v dospělosti a hospodaření ho pohltilo. Stejně jako dnes pěstování vína.

Čtyřikrát větší vinohrad

„Všechno špatné je pro něco dobré. Z půl hektaru budou hektary dva a v dubnu bude zasazeno. Na Zebíně bych čekal kdovíjak dlouho. Navíc by mě čekaly měsíce a měsíce intenzívní práce, než bych tam půl hektaru vykutal ze křoví. Teď ji mohu věnovat budování opravdového vinohradu,“ říká Mráz.

„Původně jsem byl otrávený z byrokracie, říkám si, že jsem i ve svých letech asi naivní. Ale není to nějaký pláč, spíše rozčarování a možná trochu smutek. Ale na druhou stranu říkám hurá, vyvinulo se to jinak a všechno se pohnulo dopředu,“ míní.