Výklenky se nápadně podobají těm, které se našly v bývalých konírnách Valdštejnského paláce v Praze.
Některé niky zůstanou odhalené a stanou se trvalou ozdobou obřadní síně. Její rekonstrukce se i kvůli nedávnému nálezu protáhne do poloviny příštího roku.
Štukovou výzdobu kromě lvích hlav tvoří hladké pásové římsy. Z hlav šelem mohutně vystupuje tlama, ve které však chybí vymodelované zuby. V tlamě jsou železné kruhy pro uvazování koní. Prameny lví hřívy připomínají sluneční paprsky. Výklenky byly zazděné, o jejich existenci neměl nikdo tušení.
Jičín opraví střední část Valdštejnského zámku, muzeum připomene výbuch |
„Jedná se o unikátní nález, který přesahuje hranice střední Evropy. V obřadní síni původně byly konírny. Niky jsou v různém stavu, některé jsou lépe zachovalé,“ uvedla místostarostka Jičína Alena Stillerová (ANO).
Podle restaurátora Vojtěcha Adamce, který s manželkou zpracoval restaurátorský průzkum a záměr, jsou výklenky dokladem prvního velkého průlomu baroka do českých zemí.
Jako garáž pro Ferrari
„Stovky kilometrů odsud nic takového v Evropě nebylo. Ve střední Evropě je to naprosto mimořádné. Albrecht z Valdštejna přivedl italské štukatéry, kteří ve své době představovali absolutní špičku,“ sdělil restaurátor. Podle něj se některé výklenky zachovaly téměř z 90 procent. Autor lvích hlav je neznámý.
Umělecká výzdoba někdejší koňské stáje odpovídá významu a hodnotě, kterou tehdy koně měli. „V té době měli někteří koně vyšší hodnotu než Rolls-Royce, majitelé do nich vkládali obrovské finanční prostředky. Je to, jako kdybyste tam měl garáž pro Ferrari a Lamborghini,“ porovnává Vojtěch Adamec.
Restaurátoři niky zakonzervují a překryjí vyzdívkou, čtyři kompletně zrestaurují za použití dobových technologií a materiálů. Návštěvníci si je tak v obřadní síni budou moci prohlédnout.
Sochař nejspíš znal návrhy Michelangela
Odborníci v souvislosti s jičínským nálezem odkazují na řešení fasády nové kaple na Andělském hradě v Římě, kterou navrhl Michelangelo Buonarroti. Výzdobu v bývalé jičínské konírně podle nich zřejmě vytvořil sochař, jenž byl s postupy slavného italského sochaře a architekta velmi dobře obeznámen.
Jičínské niky se podobají čtyřem výklenkům nalezeným v někdejších konírnách pražského Valdštejnského paláce. Podle expertů tehdejší sochaři použili pro výrobu lvích hlav odlišné formy, nejedná se o kopie. Největší rozdíl je v provedení hřívy, v pražském paláci jsou poměrně krátké prameny stáčeny do ruliček.
„Nejsou dílem jednoho autora, protože lví hlavy mají jinou charakteristiku, ale řemeslníci, kteří dělali práce kolem, pravděpodobně byli stejní,“ domnívá se Vojtěch Adamec.
Snad bude hotovo příští rok v létě
Rekonstrukce obřadní síně za více než 20 milionů korun začala loni v létě. Objev zdobených výklenků ze 17. století a problémy s topnou soustavou stavební práce pozdržely. Původně měly skončit příští rok v únoru, podle vedení města se o několik měsíců protáhnou.
„Byli bychom rádi, kdyby se to povedlo dokončit do poloviny příštího roku,“ naznačila místostarostka. Současně s tím probíhá také rozsáhlá oprava krajského regionálního muzea za 50 milionů, které také sídlí v jičínském zámku. Při rekonstrukci prostor muzea stavbaři letos objevili ve třech místnostech historické malby z přelomu 19. a 20. století.
Při opravě zámku v Jičíně našli historické malby, město je nechá zrestaurovat |
Obřadní síň je dějištěm slavnostních ceremoniálů, vítání občánků a sňatků. Kvůli zastaralému vybavení, vzlínající vlhkosti a nedostatečnému zázemí zájem o pořádání akcí v posledních letech klesal.
Toalety se přesunou do přední části obřadní síně, vzniká bezbariérový přístup a nový vstup do zámeckého parku. „Při jeho budování archeologové našli zbytky základů měšťanských domů, které ustoupily stavbě zámku,“ poznamenala Alena Stillerová.
16. března 2024 |
Sociální zázemí pro hendikepované občany a zázemí pro snoubence nyní v obřadní síni zcela chybí. Poslední velká rekonstrukce síně se uskutečnila na přelomu 60. a 70. let.
Jičínský zámek byl postaven po roce 1608, o dvanáct let později po výbuchu střelného prachu vyhořel. V roce 1633 za Albrechta z Valdštejna ho znovu vybudovali v barokním stylu.
