Rumcajs s Cipískem se dívají, jak Manka tancuje. Rekordní lavička zdobí alej

  11:10
Tančící Manka, Rumcajs a Cipísek zdobí největší tuzemskou vyřezávanou lavičku, která přibyla do Valdštejnovy lipové aleje v Jičíně. Z třistaletého dubu ji vytvořili řezbáři Jan Rampas a Luboš Marks podle návrhu jičínské výtvarnice Štěpánky Novotné. Na doplacení lavičky se nyní skládají dárci.

Strom, který městu daroval rod Schliků, padl loni v jejich zámeckém parku ve Vokšicích.

„O vzniku lavičky Rumcajsovy rodiny jsme se v Jičíně bavili víc než deset let. Nakonec ji odstartoval až darovaný strom. Dva šikovní řezbáři na něm pracovali sedm měsíců,“ upozorňuje autor iniciativy Jan Ent, před jehož hotelem Restart lavička stojí.

Grafických návrhů se chopila výtvarnice Štěpánka Novotná, která vystřídala řadu motivů. Zvažovala zakomponovat nohu pohádkového starosty Humpála, pro jejíž urážku se Rumcajs stal loupežníkem, nebo výjev, jak Rumcajs svou bambitkou žaludovkou střílí divokého kance.

„Nápadů bylo hodně, ale Rumcajs zvířátka nestřílel, protože to byli jeho kamarádi a pomáhali mu. Tak jsme zůstali u návrhu rodiny a pospolitosti, pohody a lásky. Celé jsme to zakomponovali do lesa Řáholce a spojili s Jičínem, odkud Rumcajs pocházel,“ popisuje výtvarnice, která nejprve nakoukala všechny díly slavné pohádky, aby nasbírala motivy pro lavičku.

„Chtěla jsem, aby postavy nebyly nijak umělecky ztvárněné, aby se opravdu držely předlohy výtvarníka Radka Pilaře. Proto i výjev zezadu lavičky je výjevem z pohádky, kdy se otevřou Prachovské skály a za nimi je na pozadí Jičín,“ pokračuje.

Dodržet proporce večerníčkových postav se snažili i řezbáři. Ti začali na stromě pracovat loni v říjnu ještě ve vokšickém parku. Kmen stihli hrubě opracovat a začali utvářet postavu Manky. Když se zhoršilo počasí, přesunuli se do dílny v nedaleké Radimi.

„Velmi jsme se soustředili na figury, které jsou jasně dané. To bylo asi to nejzodpovědnější. Když přijely na návštěvu dcery pana Pilaře, ukázalo se, že jsme to zvládli dobře. Prý je to první Rumcajs, k němuž neměly výhrady. Říkaly, že takhle by měl tatínek radost,“ těší řezbáře Jana Rampase.

Manka jako sedátko pro děti

Pohádkovou rodinu z lesa Řáholce doplňují na lavičce motivy z Jičína a Českého ráje. Na čelní straně je motiv skal, jičínský znak i vyobrazení vrchu Zebín s kapličkou Máří Magdalény. Ta jediná je do lavičky vsazena. Jednou by mohla sloužit pro populární geocaching.

„Na Mance se dá sedět, přímo v sukni. Manka vlastně tancuje a její milovaný Rumcajs s Cipískem se na ni dívají,“ popisuje výtvarnice. Na zadní straně jsou motivy z Prachovských skal, Jičína i okolí.

„Tady vidíme prachovskou Jehlu a prachovskou Čapku, vedle jelena, protože posledního jelena ulovil na Prachovských skalách František Kazda roku 1862 v Bábinci. Je tu Valdštejnská lodžie i Jičín, který vždy chtěl být v Prachově, a tady se nám to podařilo. Máme tu Myší díru, kde se občas zaseknou němečtí turisté a hasiči je musejí vyprošťovat, i Trosky jako hlavní symbol Českého ráje,“ obchází lavičku Jan Ent.

Vypořádali se s hnilobou

Rumcajsův mohutný klobouk byl původně tlustou větví dubu. Aby dřevo nepraskalo a nerozcházelo se, nechali autoři lavičku na několika místech včetně klobouku okovat pláty železa. Pokud by se přece jen někde dřevo s vysycháním otevíralo, vyplní řezbáři praskliny pryskyřicí. Loupežnická lavička má na délku 3,58 metru, na výšku 1,46 a váží 1,5 tuny.

„Uvidíme, co celá řezba časem udělá, jak se bude chovat vzhledem k počasí,“ uvažuje Rampas.

Autoři chtějí lavičku na zimu schovávat do temné místnosti. Už při práci se museli vypořádat s technickými problémy. Kvůli hnilobě museli například ze zadní části odebrat část dřevní hmoty a zdravé dřevo vložit zpět.

„Pracovalo se s chutí a s kuráží, protože jsme v tom viděli jakýsi smysl. Samozřejmě nějaká úskalí přišla, některé věci se musely přizpůsobit dřevu. Posazení figur je ve finále trochu jiné než na návrhu, podle toho, kam nás dřevo pustilo. Některé části kmene byly vyhnilé, takže se musely vypreparovat a podle toho přizpůsobit celou řezbu,“ líčí Jan Rampas.

Přiznává, že oficiální údaj 500 hodin tvorby nezahrnuje plánování či diskuse nad řešeními.

Možná přibude stezka

Součástí lavičky jsou také tři acháty ze Železnice a Doubravic, které věnoval Slavoj Kameník z Lomnice nad Popelkou. Symbolizovat mají pohádkový poklad.

Cena lavičky je okolo 350 tisíc korun, 200 tisíc poskytl Jičín, na dalších 150 tisíc pořádá veřejnou sbírku Nadační fond Jičín – město pohádky. Lavička by měla přejít do majetku města a autoři by se o ni měli ještě pět let starat. Jejich cílem je, aby nezůstala osamocená.

„Chtěli bychom vytvořit pohádkovou stezku kolem Jičína, která by začínala u lavičky Rumcajsovy rodiny, vedla do Libosadu, na Zebín, k Bílému Mlýnu a kolem Čeřovky zpět. Měla by to být trasa vhodná i pro rodiny s kočárky,“ plánuje Jan Ent.

Město původně zvažovalo, že lavičku přesune blíže k centru, ale nyní se zdá, že zůstane před hotelem, kde je v dohledu kamerového systému. Veřejnosti se poprvé představila při Pochodu Českým rájem na konci března, kdy získala i zápis do České knihy rekordů jako největší vyřezávaná lavička v republice.