Nejhorší jsou kouzelníci, na vše chtějí přijít, říká průvodce z Muzea magie

Muzeum magie založil Jaroslav Zach. K vidění jsou tu rekvizity, s nimiž se dá udělat na sto triků.

„Jarda přišel s nápadem, že postavíme muzeum. Se stavbou začali trampové z Letohradu, my to dodělávali,“ uvádí ředitel Muzea magie Karel Kašpar. Dnes jednaosmdesátiletý kouzelník byl u muzea od začátku. Exponáty dodal zakladatel i členové Českého magického svazu.

„Zveřejnili jsme tenkrát inzerát v našem časopisu, většinu rekvizit nám kouzelníci dali zadarmo, ale ne všechny jsou vystaveny. Sbírku doplňujeme, poslední novinkou jsou tyhle motýlí karty od Ondřeje Pšeničky, se kterými se dají dělat úplné zázraky,“ ukazuje Karel Kašpar.

Skříňka na probodávání hlavy

Expozice připomíná odkaz Ladislava Duška a jeho černý kabinet, vystaveny jsou cestující lahve od moravského kouzelníka Jana Zaorálka alias Mr. Paspartha, rekvizity na množení hodinek a doutníků, skříňka pro probodávání hlavy noži, kouzelnické kostky, péřové květiny, šátečková pistole, kbelík na objevování mincí nebo karetní kord.

15 fotografií

„Diváci si vyberou tři karty, každý jednu, zapamatují si je a vloží zpátky do balíčku. Kouzelník je vyhodí do vzduchu, kordem píchne mezi ně a ty tři karty jsou na kordu,“ popisuje ředitel muzea. V koutě opřená tyč se síťkou nápadně připomíná rybářský podběrák, ve skutečnosti slouží pro objevování hrdliček a jejich chytání ve vzduchu.

Nechybějí obruče, lebky nebo různé druhy kouzelnických hůlek, třeba na objevení šátku, s cestujícím vajíčkem nebo s míčkem i hůlka chytající kartu. „Hůlka kouzelníkovi slouží hlavně na odpoutání pozornosti. Když si ji vezmu do ruky, každý se soustředí na ni, mezitím si můžu druhou rukou něco vzít z kapsy, aniž by si toho někdo všiml,“ vysvětluje Kašpar.

Celý život pracoval jako pekař, kouzelnictví se věnuje šedesát let. V průběhu rozhovoru s redaktorem předvede několik triků. Do válečku na výrobu peněz vloží bílý papírek, zatočí kličkou a z druhé strany vyjede stokoruna. Funguje to i obráceně, strojek ze stokoruny vyrobí zas bílý papír. V plastové vázičce nechá zmizet kuličku nebo redaktorovi do ruky vloží měkký míček a počítá do tří. Po rozevření dlaně tam jsou najednou míčky dva.

Medijní kresby a woodoo

Iluzionista Jan Kellner muzeu věnoval originální bednu na objevování králíků. Pozoruhodný je i jeho životní příběh. V roce 1947 byl vyznamenán za záchranu lidského života. Za druhé světové války totiž na představení v Hustopečích u Brna zachránil před transportem do koncentračního tábora židovského kouzelníka, na kterého v hledišti čekali v civilu němečtí policajti.

„Ze zvědavosti se tam šel podívat. Když slyšel, jak si gestapáci říkají, že se nejdřív podívají na představení a toho Žida seberou až potom, tak to kolegovi řekl, aby se mohl schovat, a šel na pódium místo něj,“ vypráví ředitel.

Na stěnách je rozvěšeno osm desítek plakátů ze sbírky Jaroslava Zacha, nejstarší pocházejí z počátku 20. století. Muzeum vystavuje kopie, originály jsou uloženy v muzejním depozitáři. K vidění jsou plakáty – obyčejné černobílé i velmi zdařilé barevné.

Patří mezi ně plakáty se jménem iluzionisty Jaroslava „Longmarka“ Marka (1910-1987). Rodák z Heřmanova Městce měřil 210 centimetrů, proslavila ho vystoupení s liliputány. Se show procestoval všechny světadíly. V muzeu jsou i jeho skládací doutníky.

Část expozice se věnuje spiritismu, magii a alchymismu, což byla témata, která Jaroslava Zacha zajímala. Návštěvníci si prohlédnou šamanskou masku, woodoo panenku nebo si mohou prolistovat inkvizitorskou příručku Kladivo na čarodějnice.

Zajímavostí jsou medijní kresby, zaznamenávající skrze lidské médium hlasy ze záhrobí. Jeden z obrázků podle Karla Kašpara nápadně připomíná kresbu z nejzáhadnější knihy světa Voynichova rukopisu, který autorka kresby nikdy nemohla vidět.

Maringotka plná čmelíků

Muzeum každoročně otvírá sezonu první květnovou sobotu, otevřené je do září o víkendech. Každou první sobotu v měsíci pořádá vystoupení. Expozici od jara do podzimu vidí tisícovka návštěvníků. Přestože si rekvizity mohou důkladně prohlédnout, uhodnout trik pro ně není jednoduché.

„Nejhorší návštěvníci jsou kouzelníci. Zajímá je, jak to všechno funguje. Taky to kolikrát nevědí, tady na to chtějí přijít,“ poznamenává Karel Kašpar.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Jezdí sem také školy, před časem muzeum navštívily děti z mateřské školy v Hronově.

„Jeli jsme se podívat do záchranné stanice pro hendikepovaná zvířata a chtěli jsme výlet doplnit. Myslím si, že tohle je pro děti ještě větší zážitek než zvířata. Děti je dnes těžké zaujmout, ale tohle je zaujalo neuvěřitelně. Takovouhle pozornost, nadšení a radost jsem u nich už dlouho neviděla,“ říká učitelka Kateřina Zobalová.

Kromě muzea je na zahradě nedaleko říční plovárny maringotka stará 150 let, ve které kouzelníci dříve jezdili od vesnice k vesnici.

„Když jsme ji přivezli, vyskákali na nás čmelíci. Dlouho nic nejedli, tak se do nás pustili. Všichni jsme jeli na infekční oddělení, protože jsme si mysleli, že jsme něco chytili,“ vzpomíná Karel Kašpar.

Co dělat je v areálu i po prozkoumání muzea. Lze si prohlédnout sochy od výtvarnice Markéty Škopkové, také pohanského bůžka se čtyřmi obličeji nebo popravčí kout, šibenici, hranici pro kacíře, sekeru zabodnutou do špalku, katův meč i mučicí kládu.

Za maringotkou je z plechu stlučená léčivá pyramida, vedle zastřešené pergoly, kde se odehrávají kouzelnické show, stojí bludiště. Předlohou pro Jaroslava Zacha, který ho s kolegy postavil, byl přírodní labyrint z přelomu 17. a 18. století ve vídeňském Schönbrunnu.