Stromolezec ošetřil oceněnou jabloň U Lidmanů, už z ní nařezali rouby

  17:26
Jabloň v Machovské Lhotě na Náchodsku, oceněná v loňské anketě Strom roku, se dočkala odborného zásahu. Stromolezec podepřel dutý kmen a prořezal korunu, aby 75letá reneta mohla zdobit hospodskou zahrádku i pro další roky.

Pokroucená jablůňka po léta rostla nepovšimnuta v soukromé zahradě u hostince U Lidmanů, než tu před pár lety hostinští zřídili venkovní posezení.

Právě pestrá společnost kolem oblíbené hospody loni vynesla jabloni renetě blenheimské vítězství v 19. ročníku ankety Strom roku, letos v březnu v evropském hlasování skončila za věkovitými velikány na 7. místě.

Po zdravotní stránce na tom však jabloň není příliš dobře. Kmen je prohnilý, dutý a nakloněný, strom přesto dosud plodí, a tak by se po odborném zásahu mohl dožít možná až stovky. Pomoci by měl právě zásah arboristy.

„Lidé si přejí vzhlížet k velkým památným stromům, které je přesahují, ale jabloň si pozornost zaslouží. Je v tom určitá spravedlnost, že šanci dostane i malý strom,“ oceňuje arborista Václav Štojdl z plzeňské firmy Prostrom Bohemia, která sponzorsky ošetřuje vítěze ankety.

„Lidé si všímají přírody, každý strom má svou historii, také tento hostinec. Jsem vděčný, že dnes mohu být tady u této práce a že jsem mohl osobně poznat pana Lidmana, po jehož narození jabloň vysadili. Pro mě je to cenné, přítomný okamžik má velkou hodnotu,“ hodnotí arborista, jehož zaujala i kopcovitá krajina s roubenkami.

Oproti rozsáhlým zásahům třeba při ošetření celé aleje nebo loňského památného Žižkova dubu u zámku v Náměšti nad Oslavou je podle něj zákrok na malé jabloni jen drobný.

I tak měli stromolezci od dopoledne dost práce. Až ze Starého Plzence si dovezli akátové kmeny poražené před dvěma týdny. Přiřízli je do správného úhlu, usadili do kamenných patek. Teprve pak přišlo na řadu prořezání koruny.

„Ošetřujeme třetinové torzo původní jabloně. Kdysi tu už někdo uřízl jednu z větví, která rostla až nad střechu garáže. Strom neměl sílu takovou ránu zacelit, ale byla to asi jediná šance ho tehdy zachránit, aby se kvůli hnilobě v kmeni nezřítil. My řešíme napřed podpěry, abychom mohli do koruny vylézt. Kmen jsme vyheverovali asi o deset centimetrů výš, on se pak opře do podpěr. Pak v koruně provedeme citlivý řez, zakrátíme vyčnívající větve. Těžiště koruny posuneme blíž k ose kmene, aby se poškozenému kmeni odlehčilo,“ vysvětluje Václav Štojdl.

Zimní jablka se hodí do štrúdlu

Bývalý hostinský Jaroslav Lidman, který hospodu po svých rodičích restituoval, se také přišel podívat. Když se narodil v roce 1945, jeho tatínek na památku vysadil jabloň v malém sadu vedle budovy. Strom však časem sešel, kmen se odlomil, ale ujala se jedna větev.

„Jabloň si to zaslouží, léta se o ni nikdo nestaral. Rostly tu i další jabloně, ale byly staré a musely se porazit. Maminka pak měla místo nich zahrádku a pěstovala tam zeleninu a kytičky. Nikdy by mě nenapadlo, že by to jabloň dotáhla takhle daleko,“ usmívá se Jaroslav Lidman a líčí, jak mu bývalí obyvatelé hostince volali před časem z Mnichova, že zahlédli jabloň v bavorské televizi.

Strom je podle arboristy na dobrém místě. Co za života ztratil, si vynahrazuje kořenovým systémem na volné ploše, kde mu nic nepřekáží. „Proto je koruna stromu tak vitální, celá se znovu zazelená, přestože kmen je velmi poškozený. Je to úžasné,“ říká stromolezec.

Současný majitel hostince Petr Šturm podepřel jabloň teprve na podzim, když se strom ocitl ve finále republikové ankety.

„Měla jsem z toho těžké spaní, bála jsem se, aby jabloň ve špatném počasí nebo pod tíhou sněhu nespadla,“ vypráví Mirka Soldánová z místní akční skupiny (MAS) Stolové hory, která jabloň do ankety přihlásila a také půl roku strávila kampaní na sociálních sítích. „Upekla jsem také asi 180 štrúdlů,“ podotýká.

Právě jablka odrůdy reneta blenheimská se na pečení dobře hodí, po sklizni se musí nechat odležet a ke spotřebě jsou až v zimě.

Jabloň bude pokračovat díky roubům

Jakmile se na zemi ocitly první ořezané větve, příznivci stromu si nůžkami nastříhali příští rouby. Kurátorka náchodské galerie Martina Frydrychová se například rozhodla naučit roubovat tak, jak to dělal její dědeček kdysi v Polici nad Metují.

Zájemci o rouby ze Stromu roku se mohou ozvat lidem z MAS v příštích dnech.

„Je dobře, že strom ještě nenapučel, teď je poslední možnost vzít rouby z posledních přírůstků a přeroubovat je na nové stromky,“ říká další z pracovníků MAS Pavel Rejchrt, který s manželkou v Horní Radechové koupil roubenku se zpustlým sadem a sází tam nové dřeviny. Poslední rok se vzdělává v ovocnářství a pomáhá i s péčí o mladé ovocné stromy pro obec.

Hostinec v Machovské Lhotě je v provozu na stejném místě už od druhé poloviny 19. století. Přitahoval ochotníky, myslivce, karetní hráče, trampy či turisty. Leží totiž v malebném koutě na česko-polské hranici pod Borem a Hejšovinou, kde je i polský národní park Stolové hory s pískovcovými skalními městy.

V posledním roce dopadla na hostinec koronavirová omezení, stolní společnosti či Lhotské zpívánky se tu teď nescházejí. Svatby, bály i výroční schůze spolků se nekonaly. Funguje jen výdejní okénko od pátku do neděle, v jarním počasí tu už o posledním víkendu vládl čilý cvrkot. 

V Machovské Lhotě se díky anketě Strom roku budou sázet i nové stromy, což byla cena pro všechny finalisty z celé republiky. V loňském zpoplatněném hlasování se totiž vybralo na 180 tisíc korun, které nadace Partnerství přerozdělí zpět místním komunitám v podobě grantu na výsadbu nebo ošetření. Nadace již v anketě za dvacet let trvání nasbírala přes 2,7 milionu pro nové stromy.

Anketu Strom roku pořádá nadace Partnerství. Zájemci mohou posílat své tipy do 20. ročníku na www.stromroku.cz až do konce dubna.