Státní podnik musí reagovat na špatný stav hráze i na množství bahna ve vodním díle, které dlouho sloužilo jako chovný rybník. Se záměrem jezero zrušit přišlo Povodí vloni, avšak podle posledních informací stále zvažuje dvě varianty: jak odstranění hráze, tak její opravu.
Aby místní získali větší páku na vodohospodáře, rozhodli se před Vánoci založit Spolek přátel Ivanského jezera.
„Měli by nás zvát k významnějším jednáním, které se Ivanského jezera týkají, ale zatím nás k žádnému nepozvali. Chceme s nimi dál jednat, abychom znali současný stav. Požadujeme, aby nám vysvětlili, co tam třicet let dělali a proč nechali hráz zchátrat až do situace, kdy ji chtějí zbourat. Jistě budou mít někde záznamy, ale výsledek je, že se hráz údajně posouvá, čemuž my nevěříme,“ říká předseda spolku, rychnovský lékař a městský zastupitel za ODS Karel Jakoubek.
Na hráz nemáme, uděláme mokřady. Nutná přeměna oblíbeného jezera budí vášně![]() |
Vodohospodáři o nutnosti celkové obnovy Ivanského jezera hovořili už před deseti lety. Jenže k významnějším zásahům dosud nedošlo. Jakoubek na nedávném setkání spolku v rychnovském hotelu Panorama sdělil, že Povodí už má na hráz stavební povolení.
Práce i s odbahněním se odhadují na 100 milionů korun. V reakci na vysoké náklady přišli vodohospodáři s alternativním řešením, které odpovídá moderním trendům zadržování vody v krajině.
„Bylo nám řečeno, že na mokřady jsou dotace, na obnovu hráze nikoliv. Ale to přece není důvod, aby oblíbené jezero zrušili. Třeba ještě může vzniknout dotační titul, který by přispěl i na hráz, nebo se mohou sdružit peníze na opravu,“ nevzdává se naděje místostarostka Rychnova nad Kněžnou Jana Drejslová (ODS).
3. srpna 2025 |
Jezero bylo zřízeno v letech 1905 až 1907, aby při povodních zpomalilo příval vody do města. Po úpravě koryta Kněžné v roce 1937 však původní účel pozbyl významu. Z lokality se stalo spíše výletní místo, kde se zájemci v minulosti mohli projet i na lodičkách, a chovný rybník. Obě aktivity už jsou minulostí. Zázemí je zchátralé a rybáři jezero kvůli bahnu opustili.
Rychnovské městské lesy vloni alespoň opravily pěšiny a zábradlí kolem vodní plochy, protože si místní lesníkům hospodařícím v sousedství stěžovali na možné nebezpečí.
„Nemohli jsme to už nechat být a provedli výřez a okleštění v okolí jezera, pořídili nové zábradlí a opravili mostek,“ uvedl dříve ředitel městských lesů Tomáš Zahradník.
Ještě jeden posudek
Povodí Labe si v loňském roce nechalo vypracovat studii na přeměnu lokality. Ta koncem roku dospěla k závěru, že reálné jsou obě varianty – revitalizace území i rekonstrukce hráze. Rozhodnuto však stále není.
„S ohledem na kulturní, rekreační a sociální funkci vodního díla stále zvažujeme obě možnosti. Čekáme na výsledky aktuálního posouzení technicko-bezpečnostního dohledu, které by mělo být k dispozici na konci března tohoto roku. Ivanské jezero je historické vodní dílo poplatné době svého vzniku, nyní je však nutno stabilitu konstrukcí posuzovat podle evropských norem metodou mezních stavů,“ vysvětluje mluvčí Povodí Labe Aleš Prokopec.
Nový posudek má podrobněji zhodnotit stav hráze. Rozhodnutí o dalším postupu se má opírat právě o něj. Pokud se ukáže, že lze hráz zachovat či pouze upravit, mohlo by Povodí přistoupit k přehodnocení technického řešení.
„Ještě před měsícem převládala varianta hráz zbořit, teď už se mluví o obou variantách,“ vyzdvihuje tlak veřejnosti Jakoubek.
Petici za zachování jezera už podepsaly tři tisíce obyvatel a další podpisy přibývají. Povodí Labe informovalo, že na hrázi došlo k závažné degradaci výplňového zdiva, praskliny se ročně posunou až o několik centimetrů. Provozní poruchy se objevují dlouhodobě. Dřívější studie ukázaly, že přezdění, zatěsnění a zajištění injektáží by nestačilo.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Státní podnik si proto nechal zpracovat projekt na výstavbu zcela nové hráze, která by v maximální míře zachovala vzhled původního díla. Současně by se musel odtěžit sediment. Přehrada má objem 30 tisíc kubíků, z toho asi 22 tisíc tvoří bahno. Zatímco při budování meandrů by bahno mohlo posloužit, při obnově jezera by ho musely těžké náklaďáky údolím odvážet. To by si vyžádalo opravu mostku a možná i cesty, které patří Rychnovu.
„Město je ke spolupráci na obnově Ivanského jezera otevřené. O tom, že by opravilo mostek, se mluvilo už v roce 2021,“ připouští Drejslová.




