„Když srovnám Idu s minerálkami v Malých lázních, tahle voda se mi zdá ostřejší, tedy má víc bublinek. Ale když jsem se ještě jako učedník byl podívat se spolužáky tady v lázních v roce 1959, to nám šly bublinky přímo od pusy,“ vzpomíná Ladislav Orban z Náchoda.

Cvrkot tu s ním pozoruje Zdeňka Taufmanová z Lanškrouna, té však připadá, že dnešní Ida chutná vlastně stejně jako ta dříve stáčená do lahví.

Další pamětnice u prameníku zmiňuje, že kdysi bývalo v Idě tolik plynu, až odlétaly špunty z lahví. „Teď je to skoro jako voda z vodovodu,“ říká cyklistka nabroušeně.

38 fotografií

Z vrtů Idy se čerpá po letité pauze teprve asi půldruhého měsíce. Než se minerálka dostane na původní hodnoty, které ukázal komplexní rozbor z roku 2018 nebo čerpací zkouška v roce 2022, chvíli to trvá. Radnice tak nyní úplně přesné složení vody nezná.

„Mineralizaci sleduje náš balneotechnik a ten již řekl, že se Ida blíží původnímu složení, můžeme ji pustit a podle parametrů jde o minerálku. Tím, že se z vrtů musí soustavně čerpat, stejně jako na Janovi a Běle, parametry se budou ustalovat a pravděpodobně by již mineralizace neměla klesat. Na začátku byly hodnoty mineralizace nízké, ale po měsíci a půl se již blíží původním. Až se složení ustálí, vzorky půjdou na porovnání,“ přibližuje místostarosta Jan Čtvrtečka (SOCDEM, Jan Birke pro Náchod).

Množství bublinek ovlivnila i deštivá zima

Že má voda zatím o něco méně bublinek, jak si všímali návštěvníci, je fakt. I to by se mohlo časem změnit.

„Obsah oxidu uhličitého je nižší než v roce 2018, to dokážeme změřit na místě, je to asi 2,1 až 2,2 gramu na litr, ale při kontinuálním čerpání to bývalo třeba 2,6 gramu. Takový rozdíl to není, ale hodnota je nižší,“ přisvědčuje místostarosta.

„Je to způsobeno tím, že se vrty osm let aktivně nevyužívaly, a i tím, že zima byla srážkově nadprůměrná, čili balastní voda brání průniku oxidu uhličitého a minerálky do vrtu. Jak se ale čerpá, vidíme na tomto celém území parku, že hladina té dešťové vody klesla už o půl metru. Čím víc této dešťové vody se odčerpá, tím víc minerálky do vrtu přiteče, tím se tam tedy dostane i více oxidu uhličitého,“ vysvětluje místostarosta Čtvrtečka.

Na vodu s arzenem jen vzpomínají

V Jakubském prameníku, který dříve i s chátrajícími lázněmi patřil soukromým majitelům a město si jej propůjčovalo, si lidé mohli nabrat Idu naposledy v letech 2011 až 2015, než jej ministerstvo zdravotnictví nařídilo uzavřít. Město totiž opomíjelo, že musí z vody odstraňovat arzen.

Část místních však pořád věří, že právě minerálka s arzenem přispívala k dlouhověkosti.

„Truhlář pan Karel Kašpárek se dožil 107 let, můj tatínek Vlastimil Šubert se dožil 104 let, paní Hejzlarová měla také přes 100 let, ještě další taková paní tu žila. Tady ti lidé celý život pili Idu, která se nijak neupravovala,“ říká bývalý náchodský místostarosta Tomáš Šubert. Kvůli problému s arzenem rezignoval na funkci před osmi lety, připustil tehdy, že nese velký díl odpovědnosti.

Do stavby úpravny vody vedle chátrající kolonády se Náchod pustil loni koncem srpna a zaplatil za ni 11,6 milionu korun s DPH.

Ještě více arzenu než Ida mají nedávno objevené minerálky Jan a Běla. Poté, co pro ně Náchod před necelými pěti lety zprovoznil kolonádu v Malých lázních, karlovarská balneoložka Milada Sárová uvedla, že nové zdroje si zaslouží další balneologické zkoumání, a to i právě z hlediska účinků arzenu. Jen o pár kilometrů od Náchoda v Polsku totiž podobná voda léčí a mívají tam plné lázně pacientů.

Běloveské lázně dříve pomáhaly s nemocemi oběhového systému, od roku 1996 ale nefungují. Městu se však před třemi lety podařilo areál koupit a pokouší se o obnovu takzvaných Velkých lázní.

Uvažují tu o rehabilitační péči, koupelích v minerální vodě, léčbě plynovými injekcemi i o uhličitých koupelích. Upravená Ida by se mohla znovu užívat k pitným kúrám.

Po prameníku Jakub bude následovat obnova historické kolonády z 19. století, jejíž náklady se odhadují na 19 milionů korun a většinu uhradí dotace, v květnu vyberou stavební firmu. Město také čeká, zda získá dotaci na obnovu lázeňského parku, která má vyjít na 80 milionů korun. Další na řadě je historická budova Helena, kde se počítá s ambulantním provozem.