Tažení Hradce Králové proti vizuálnímu smogu, tedy nevhodným věcem, na něž se nedá dívat, začalo už před čtyřmi lety. Město jako první v republice přichystalo vyhlášku mířící na provoz sdílených elektrokoloběžek. Těžko soudit, zda se akce vydařila, nebo zda se Hradec připravil o velkou příležitost, pravdou však je, že město koloběžky vyštípalo.
Teď se Hradec Králové pokusí něco dělat s dalším fenoménem, který sice podle mnohých hyzdí ulice, ale tisícovkám zákazníků e-shopů poskytuje komfort. Město se zaměří na výdejní boxy. Nechce je zlikvidovat ani odradit jako třeba koloběžkářské firmy, ale spíš kontrolovat estetiku i praktičnost. Nikdy by se už nemělo stát, aby výdejní box vyrostl v bezprostřední blízkosti historického objektu anebo sochy, jak se na jaře stalo na Slezském Předměstí.
Boxy hyzdí i blokují
Hradec a s ním dalších 17 měst v republice se spojily s architekty, právníky i designéry a společně vypracovaly dokument Strategie pro umisťování výdejních boxů. Nejsou v ní zákazy, ale doporučení, které lze zapracovat do rozhodovacích procesů. Jde o to dát jasná pravidla na městských pozemcích.
„Zanedlouho máme úvodní jednání na odboru hlavního architekta. Věřím, že po prázdninách už budeme vědět víc, jak s boxy nakládat. Nejčastěji se setkáváme s tím, že boxy jsou umístěné tak, že na některých místech dochází k najíždění aut na zeleň, nebo dokonce k blokování dopravy. Zasahují do veřejného prostoru a jeho užívání,“ říká náměstek primátorky pro architekturu a urbanismus Adam Záruba (Změna).
Další pravidla má dát materiál, který připravuje ministerstvo pro místní rozvoj, i když ještě není známo, zda se dokument stane základem pro nový zákon, nebo pro metodiku, podle níž si mohou města tvořit pravidla sama. Hotov bude ještě v létě, avšak už nyní je zřejmé, že mezi zapovězenými místy pro boxy bude okolí hřbitovů, památníků i jiných hodnotných objektů.
Hradec často o boxech neví
Další potíží je, že vedení města se o boxu dozví ve chvíli, kdy už slouží. „Výdejní boxy dnes často nepodléhají žádnému povolování ze strany měst. To vede k jejich instalaci i na místa, která jsou pro chodce či estetiku města nevhodná – u soch, pomníků, v křižovatkách nebo přímo na schodech,“ upozornila designérka Veronika Rút.
Ta pro Hradec Králové připravila Manuál dobré praxe reklamy a je zakladatelkou organizace Naše kultivovaná města, jež bojuje proti vizuálnímu smogu.
„Výdejní boxy nyní rezonují ve veřejném prostoru a Hradec je jedním z prvních 18 měst v republice, která se do společné strategie zapojila, protože cítíme potřebu jejich regulace. Cílem je vytvořit jednotný, profesionální a především právně podložený nástroj, který mohou města napříč republikou používat. Myslím, že není zcela optimální, aby si každé město vymýšlelo svá vlastní pravidla a strategii, které nebudou předvídatelné nejen pro obyvatele, ale především pro provozovatele boxů. Jsem přesvědčený, že mnohem lepší je jednotný přístup,“ uvedl Lukáš Řádek (TOP 09), náměstek primátorky pro rozvoj města.
Agresivní neonové poutače
Boj proti vizuálnímu smogu se v Hradci nesoustředí jen na výdejní boxy, město to chce vzít zgruntu.
Už vloni na jaře po letech představilo svůj nový vizuální styl od studia superlative.works, který se uplatnil nejen na všech propagačních materiálech. Nelze jej minout ani při celoročních oslavách 800. výročí města, k vidění je i na několika stech sdílených bicyklů.
Další na řadě jsou i reklamy a upoutávky na restaurace, obchody či turistické cíle. Stačí jen krátká exkurze po Velkém náměstí: agresivní neonové poutače, decentní černobílé cedule, jednotné nejsou dokonce ani odpadkové koše nebo materiál chodníků.
8. dubna 2025 |
„Vytvořili jsme kultivační strategii s celou řadou oblastí, například pro reklamu, městský mobiliář, zeleň i povrch chodníků. Začínáme reklamou a označením provozoven, aby souznělo s charakterem prostředí i památkovou ochranou. Manuál není legislativní předpis, ale doporučení. Pro městské objekty a jejich nájemce je však závazné. Zároveň připravujeme vypsání menšího dotačního programu, podle něhož by se přispívalo majitelům, aby své provozovny mohli upravit a vybavit podle manuálu,“ řekl Adam Záruba.
Jak zlikvidovat trafiky?
Neřešitelné by nemělo být ani odstranění reklam a billboardů z městských pozemků. Podstatně složitější však bude likvidace mnoha opuštěných trafik. Většinou nejenže nejsou v majetku města, ale některé jsou napevno spojené se zastávkami MHD.
„Jak s tím naložit, to je právní oříšek. Tyto věci by ale z města měly každopádně mizet, je to připomínka podnikání, které už nefunguje. Drtivá většina trafik je opuštěná a některé jsou v tak strašném stavu, že město výrazně hyzdí,“ připomněl Adam Záruba.
