Restaurování víc než čtrnáct metrů vysoké pískovcové brány potrvá až do roku 2027, Hořice vyjde na pět milionů korun.
Restaurátoři začali na dominantě nového hřbitova pracovat v létě, zaměřili se na horní část portálu, která byla v nejhorším stavu. Nejenže museli sochařské prvky očistit, ale také vyspravit a doplnit chybějící části.
Restaurátor Petr Gláser se svým týmem vycházel z dobových fotografií, pohledů a archivních dokumentů. Opravy ve 20. století v některých případech sochařským a kamenickým prvkům spíš uškodily.
„Restaurátorských zpráv se mnoho nedochovalo. Předpokládáme, že došlo ke třem větším opravám. Ukázalo se, že ne vždy byly zvoleny vhodné metody a prostředky. Zpevňovali to velice nevhodným materiálem, to samé se dá říci o čištění soch. Když se to všechno spojilo dohromady, vznikla problematická místa,“ podotýká Petr Gláser.
Odborníci očistili nánosy usazeného prachu a lišejníky. Některé části hřbitovního portálu, například skulptury sov, byly téměř černé. „Exogenní nečistoty jsou dobře pojené a není jednoduché je odstranit. U sochařských prvků se nám osvědčilo laserové čištění, které tady fungovalo skvěle,“ poznamenává. Větší plochy pulírovali mikropískováním.
Soli trhají kámen
Nejvíc práce restaurátoři měli se solemi, jejich koncentrace byla na řadě míst, třeba v pásu pod římsou, nebývale vysoká. Způsobilo to velké množství síry.
„Soli mají takovou sílu, že dokážou kámen postupně roztrhat. Bohužel nahoře byla speciální zálivka, která měla zaizolovat vrchní pódium. Z velké části se skládala ze síry, bylo jí tam asi padesát kilogramů, a z nějakých důvodů se uvolnila,“ vysvětluje Petr Gláser.
Na narušená místa restaurátoři opakovaně umístili speciální kompresní zábaly, jež sůl z kamene vytáhnou. V některých případech rekonstruovali chybějící části z umělého kamene, vytmelili trhliny, předělali celé spárování a popraskané bronzové kramle, které drží těžké pískovcové bloky, nahradili nerezovou ocelí.
Restaurátorské práce trvaly do konce října, odborníci ještě monument ošetřili hydrofobním postřikem, který ho ochrání před vlhkostí a nečistotami. Příští rok budou pokračovat ve střední části a v roce 2027 přijde na řadu dolní patro brány.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
„Hřbitovní portál je výkladní skříní kamenické práce, ale posledních minimálně třicet let se zde žádné větší opravy nedělaly. Takto komplexním restaurátorským zásahem od doby svého vzniku pravděpodobně neprošel,“ uvádí starosta Hořic Martin Pour (nestraník, Hořičtí patrioti).
Zásahu předcházel detailní průzkum, horní část brány monitoroval dron. „Dva až tři roky jsme vhodný postup diskutovali s památkáři. Čekali jsme, jestli se neobjeví nějaká větší dotace, nakonec jsme usoudili, že portál necháme zrestaurovat z vlastních peněz po etapách, podobně jako v případě koupaliště Dachova. Každá vyjde na asi milion a půl,“ poznamenává Martin Pour.
Novorenesanční portál
Novorenesanční brána na vrchu Gothard je vysoká 14,5 metru, vznikla podle projektu profesorů hořické sochařsko-kamenické školy Bohuslava Moravce a Antonína Cechnera mezi lety 1893 až 1907.
Je společným dílem pedagogů a studentů. Sochu Anděla a církevní emblémy vytvořil Mořic Černil, secesní plastiky Smrt a Vzkříšení po stranách neméně významný sochař Quido Kocián. Nalevo od portálu stojí barokní plastiky sv. Gotharda a Panny Marie Celenské, napravo na nároží je socha sv. Václava.
Portál je vstupní branou na nový hřbitov, kde se pohřbívá od roku 1892. Kromě operní pěvkyně Pavlíny Erbanové nebo příslušníků významné lékařské rodiny Levitů zde odpočívají i sochaři Quido Kocián, Mořic Černil a Josef Wagner.
Vitráže i podlahy. Husitská církev vrací synagoze v Hořicích původní tvář |
Vedle hřbitovního portálu stojí kostel sv. Gotharda z první poloviny 18. století, vznikl na místě původního dřevěného kostelíka z 12. století, který založili pražští premonstráti. Výzdobu interiéru tvoří obraz sv. Gotharda, sochy dvanácti apoštolů a čtyř zemských patronů od sochaře Jana Vávry. Kolem kostela se rozkládá starý hřbitov, kde jsou pochováni významní hořičtí starostové, kněží i důstojníci padlí v bitvě u Sadové v roce 1866.

