Citlivá rekonstrukce zachovala původní prvky včetně kleneb a výzdoby na fasádě, budovu doplnily moderní technologie na výrobu elektřiny a tepla.
Rekonstrukce vily postavené židovským podnikatelem Bedřichem Hirschem byla velkou výzvou. Tovární vila vznikla spojením tří starých budov, po letech chátrání byla v téměř havarijním stavu. Po zahájení stavebních prací se ukázalo, že třetina objektu nemá základy.
„Pod všemi nosnými stěnami bylo nutné znovu udělat základy. Během rekonstrukce se také zřítila část klenby. Přestavba na konci 19. století byla trochu na oko. Když se přizdívka odbourala, tak šla klenba k zemi,“ popisuje starosta Hořic Martin Pour (nestraník, Hořičtí patrioti).
Město při rekonstrukci vycházelo i z dobových plánů a fotografií. Přestože stavbaři použili moderní materiály a budovu prošpikovali pokročilými technologiemi, vila si uchovala historický vzhled.
„Podařilo se zachovat celý původní půdorys, obvodové stěny, sklepy, klenby a obnovili jsme vstupní portál,“ vyjmenovává starosta.
Původní jsou také pískovcové krakorce podpírající zastřešenou pavlač, která se proměnila ve spojovací chodbu. U vstupu do budovy z Karlovy ulice jsou zase někdejší sloupy a zrestaurované zdobné prvky fasády včetně erbu. Dobový vzhled domu dodávají dřevěná okna.
Solární panely a čerpadlo
Hirschova vila je díky výtahu kompletně bezbariérová, k bývalé pavlači vede kovové únikové schodiště.
Včetně skladů je uvnitř skoro 90 místností: pokoje s kuchyňskou linkou a sociálním zařízením, společné místnosti, koupelny se stropním závěsným systémem pro přesun imobilních klientů, kanceláře, terapeutické a technické místnosti.
Budova je zateplená, výrobu elektřiny zajišťují solární panely a teplo dodává tepelné čerpadlo. Dešťová voda nekončí v kanalizaci, ale je svedena do podzemních nádrží a zpětně se používá například pro splachování.
Město v listopadu vilu otevřelo veřejnosti, během jediného dne si budovu přišly prohlédnout stovky lidí. Někdejší bytový dům, kde žili sociálně nepřizpůsobiví, někteří skoro ani nepoznali.
„Dřív to byla hrůza, člověk se skoro bál jít kolem. Byl tady rachot, rozbitá okna, občas i rvačky. Teď je to jako nový dům. Kdo se tam nastěhuje, tak bude mít krásné pohodlí. I zvenku to je moc hezké,“ zhodnotila paní Ilona.
Rekonstrukce a vybavení vily vyšly na více než 120 milionů korun. Město však zaplatí jen 15 procent nákladů, získalo totiž dotaci 80 milionů z Národního plánu obnovy a 30 miliony korun přispěl Královéhradecký kraj. Další peníze na dovybavení získal stacionář Klokan z veřejné sbírky.
Odlehčovací služba zvýší kapacitu
Vilu bude mít v dlouhodobém pronájmu, umístí sem denní stacionář a odlehčovací službu pro osoby s mentálním postižením a také denní stacionář pro seniory. Odlehčovací služba má k dispozici dvanáct lůžek, denní stacionář je pro 24 klientů a stacionář pro seniory má místo pro osm lidí.
Součástí Hirschovy vily je snoezelen (multisenzorická) místnost, nácviková kuchyň, fyzioterapie a prostory pro individuální terapie.
„Získáváme opravdu důstojné prostory pro naše klienty, stávající budova v Janderově ulici už kapacitně nevyhovovala. Díky přestěhování zvýšíme kapacitu odlehčovací služby, která je v kraji žádaná a potřebná. Úplně novou službou bude denní stacionář pro seniory,“ uvádí ředitel organizace Petr Jakl.
Denní stacionář je obsazený
Nový stacionář je určen pro seniory starší 55 let s chronickým duševním onemocněním a pro seniory nad 65 let. Odlehčovací služba pomáhá rodičům, kteří nepřetržitě pečují o děti s mentálním postižením a autismem.
„Většina rodičů nám posílá klienty na víkendové nebo týdenní pobyty, aby měli prostor řešit vlastní věci a mohli si odpočinout,“ poznamenává ředitel.
Kapacita denního stacionáře je už dnes plná, odlehčovací služba bude najíždět postupně. „Počítáme, že do roka by měla fungovat na sedmdesát pět procent,“ dodává Petr Jakl. Vysoký zájem předpokládá i o denní stacionář pro seniory.
Hořice opraví za 120 milionů továrnickou vilu, poslouží hendikepovaným |
Klokan má v současnosti 17 zaměstnanců, postupně se chce dostat na 26. Starají se o klienty z Jičínska, Trutnovska, Náchodska i Hradecka.
Město převzalo opravenou Hirschovu vilu na konci října, stacionář se po kolaudaci začne stěhovat a zabydlovat nové prostory. Naplno zde začne fungovat od ledna. Nynější budovu v Janderově ulici Klokan zcela opustí.
Zastupitelé Hořic dali projektu zelenou v roce 2021, o dva roky později začala rekonstrukce. Pro osmitisícové město je to největší investice od roku 2011, kdy skončil projekt Město bez bariér za 161 milionů korun.
„Objevovaly se názory, že nejjednodušší by bylo vilu zbourat. Jsem rád, že se podařilo přesvědčit i některé zastupitele, že stojí za to budovu zachránit a dát jí novou náplň,“ poznamenal starosta Hořic.
Židovské ghetto
Dvoupodlažní vilu v Karlově ulici nechal ve druhé polovině 19. století vybudovat textilní podnikatel a bývalý starosta Hořic Bedřich Hirsch podle návrhu architekta Františka Karažeje. Ten mimo jiné projektoval také hořickou radnici v novorenesančním slohu a městské muzeum.
Rodina Hirschů v Hořicích provozovala 80 let tkalcovnu. Nacházela se mezi vilou a židovskou synagogou.
Vitráže i podlahy. Husitská církev vrací synagoze v Hořicích původní tvář |
V roce 1940 se vila proměnila v židovské ghetto, kam se přemístily všechny zbývající židovské rodiny na Hořicku. O dva roky později byli Židé deportováni do koncentračních táborů v Terezíně a Osvětimi.
Po druhé světové válce byla vila přestavěna na byty, stejně tak po roce 1989, kdy budova přešla do majetku města. Většina nájemníků se vystěhovala v roce 2013, poslední rodina před šesti lety.
„Pokoje byly v dezolátním stavu a vybydlené,“ přiznává starosta Martin Pour.