Objev ještě zamotá hlavu projektantům na revitalizaci náměstí, které v létě radnice vybrala. Město a památkáři totiž musí trvat na tom, aby historická dlažba zůstala zachována i po zásadní rekonstrukci, jež by mohla začít v roce 2029.
Kamennou dlažbu pocházející z těžby na Kunětické hoře v říjnu vykopali dělníci, kteří dostali zakázku na dočasnou pobytovou plochu kolem dřevěné vyhlídky Corral, jež žaluje na stav Velkého náměstí.
Nepravidelné úlomky z 16. století doplňují pískovcové kostky. Ty pravděpodobně pocházejí z přelomu 19. a 20. století, kdy se bourala hradecká pevnost.
Co skrývá náměstí?
O původní dlažbě pod asfaltem se vědělo téměř sedmdesát let. Nikdo však netušil, v jakém bude stavu. Asfaltéři si v 50. letech nevědomky počínali jako konzervátoři.
„Objev skutečně nebyl až tak velkým překvapením, tím je však výborný stav nepravidelné původní dlažby, kterou známe z Malého náměstí. Máme velké štěstí, že když na to tehdy vylili asfalt, dlažbu předtím nevykopali, ale jen ji překryli,“ řekl náměstek primátorky pro oblast architektury a památkové péče Adam Záruba (Změna).
„Netušili jsme, že bude tak dobře zachovaná a na takové ploše. Vlastně je až na drobnosti neporušená, takže to změnilo i náš pohled na to, co můžeme očekávat pod zbytkem asfaltu na celé ploše náměstí. Naštěstí asfalt položený v 50. letech k historické dlažbě nepřilnul a díky tomu nedošlo k jejímu vytrhání a znehodnocení,“ doplnil Jan Falta, vedoucí odboru památkové péče.
Objev díky „lešení“
Odkrytá dlažba kolem kašny se už schovala pod měkkou vrstvu písku. Kolem uměleckého „lešení“ Corral vznikne nejspíš jen do příštího podzimu odpočinková zóna s lavičkami. Mezi asfaltem a historickým povrchem vznikl schod, ale město by chtělo aspoň část dlažby nechat odkrytou jako ukázku.
20. října 2025 |
„Pokud vám dosud úplně nedošlo, k čemu slouží věž Corral, stavte se na Velkém náměstí, teď tam můžete na vlastní oči vidět kousek jeho minulosti,“ napsala na Facebooku vedoucí odboru hlavního hradeckého architekta Šárka Dlouhá.
„Pod sejmutým asfaltem jsme totiž objevili původní čedičovou dlažbu ze 16. století doplněnou pískovcovou kostkou. A překvapivě – je tam ucelené dlažby víc, než by kdo čekal! Z věže si můžete docela dobře představit, jak by náměstí vypadalo bez asfaltu – kamenné, městské, s noblesou, jakou kdysi mělo. Historie města je někdy doslova pod nohama. Stačí ji jen chtít vidět,“ uvedla Dlouhá.
Kde dlažba zůstane?
Objev nyní promluví i do projektové dokumentace na obří revitalizaci Velkého náměstí, která má být hotová v roce 2027.
„Předpokládáme, že původní dlažba by mohla být na větší části Velkého Hradce v náměstí, a domnívám se, že s tím bude pracovat i projektová dokumentace na rekonstrukci, aby se tyto cenné prvky obnovily. Opravdu se těším, jak se s tou dlažbou bude dál pracovat,“ řekl Adam Záruba.
Umělecké „lešení“ zůstane déle, debatu o stavu Velkého náměstí rozproudilo |
Památkáři již v architektonické studii stanovili, že veškerá odhalená dlažba se musí znovu použít.
„Jak bude použita, v jakém vzoru, na jakém místě, to bude teprve předmětem další projektové přípravy. Ale rozhodně by se dlažba někde v prostoru rekonstruovaného náměstí měla využít,“ navázal Jan Falta.
Zlomkovou dlažbou bylo v 16. století pravděpodobně vydlážděno celé Velké náměstí. Právě tehdy se ustálila výška povrchu, která se do té doby měnila.
Pískovcová dlažba z přelomu 19. a 20. století vznikla kvůli pohodlnější dopravě, a proto byla položena jen v nejvíce frekventovaných místech. Při průzkumu se přišlo například na to, že pískovcové kostky vedly od schodiště Bono publico až do ulice V Kopečku.
Zatímco komunikace kolem podloubí na severní straně náměstí nejspíš vznikla již po zbourání pevnosti a městských bran, silnice podél Jezuitské koleje na druhé straně pravděpodobně souvisí s rozvojem hradeckého pivovaru ve 20. letech minulého století.
Hradec dluží Kuňce
Velkou roli nejen v dláždění Velkého náměstí měla Kunětická hora. Hradeckým povolil odvážet kámen z jednoho z několika místních lomů Vilém z Pernštejna už v roce 1503, z Kunětické hory se vozil hlavní materiál pro výstavbu opevnění v letech 1766 až 1789.
Sloužil i pro úpravy koryta Labe nebo stavbu silnice z Hradce přes Přelouč až do Kutné Hory. Těžba se zastavila až ve 30. letech minulého století.
„Kunětická hora si nese obrovský šrám neuvěřitelně masivního a megalomanského těžebního zásahu. Kopec nebyl před těžbou takhle vykouslý, původně byl pozvolný na všechny strany. To způsobuje, že čas od času dojde k sesunu větší nebo menší části nesoudržného masivu,“ uvedl Miloš Jiroušek, kastelán z Kunětické hory.
Je tu i dřevěný chodník
Pozoruhodné je, že v historickém centru Hradce došlo k objevu historických povrchů dvakrát po sobě. V létě archeologové v Tomkově ulici vykopali dřevěný chodník ze druhé poloviny 13. století.
Soudní úředník si vyhrál s detaily Hradce, obraz dorazil z New Yorku |
„Podařilo se odkrýt povrch dřevěného chodníku o šířce asi 1,2 metru, k němuž z jižní strany přiléhaly roubené dřevěné stavby. Tyto nálezy se nacházejí mělce pod povrchem, již v hloubce kolem jednoho metru,“ uvedlo Muzeum východních Čech.
Odborníci při opravě inženýrských sítí nalezlo i zlomky keramických červeně malovaných nádob, zvířecí kosti a mnoho odřezků a dílů kůží, které dokládají výrobu obuvi. Chodník zřejmě zanikl na začátku 14. století, snad kvůli požáru.