Do protestu se zapojila asi stovka studentů Krkonošského gymnázia a Střední odborné školy, připojili se také někteří učitelé. V deset hodin vyrazili od školní budovy do ulic, v rukou drželi transparenty s nápisy „Stůjte při nás“ nebo „Dejte nám čas“.
Právě tento slogan nejčastěji skandovali při průchodu vesměs poloprázdnými ulicemi, někteří studenti cinkali klíči.
„Nesouhlasím s tím, že chtějí zrušit osmileté gymnázium. Když se z toho stane čtyřleté, nikdo na něj nepůjde. V Hostinném a okolí není dost dětí, aby školu naplnily,“ prohlásila Amálie Jurková ze sexty. Žáci, které rodiče neuvolnili z vyučování, měli ve škole běžnou výuku.
Stávku a průvod organizoval desetičlenný výbor studentů, někteří žáci se do průvodu vybavili českými státními vlajkami.
„Je to symbol svobody a demokracie, zrušení gymnázia je docela proti tomu. Proto jsme si vzali vlajky, aby bylo vidět, že jsme pro demokracii,“ sdělila Alexandra Gallová, která studuje sociální činnost v druhém ročníku střední odborné školy. „Gymnázium nabízí řadu možností pro chytřejší studenty, které základní škola brzdí. Připraví je jak na střední školu, tak na vysokou a využije jejich potenciál,“ dodala.
Průvod prošel celým městem, zamířil na sídliště i hostinské náměstí. Protest podpořili také někteří pedagogové. Podle učitele tělocviku a informatiky Petra Kesnera, který je zároveň městským zastupitelem, může utlumení osmiletého gymnázia znamenat ohrožení pro celou školu:
„Postupnými kroky by tady nakonec žádná střední škola nemusela být. Osmileté gymnázium tady smysl má, je to šance pro děti z blízkého okolí získat všeobecné vzdělání, složit státní maturitu a dostat se na vysokou školu.“
Ředitel Krkonošského gymnázia a Střední odborné školy Jan Kletvík protest už předem podpořil. Plánuje zásadní změny ve způsobu výuky, která má hostinské gymnázium zatraktivnit. Budoucnost vidí v projektové výuce.
„Minimálně v prvním a druhém ročníku budou mít studenti dva tříhodinové projektové bloky, kdy dojde k propojení učiva z několika předmětů, například matematiky, informatiky a zeměpisu. Tím by se gymnázium odlišilo od dalších v kraji a mohlo by přilákat nové studenty, kteří mají o tento typ výuky zájem,“ popsal.
Projektové vyučování chce ředitel spustit od září, postupně počítá se zavedením dalších inovativních metod. Studenti od třetího ročníku by si například mohli vybrat až 14 hodin volitelných předmětů týdně. Proměna koncepce výuky podle Jana Kletvíka zabere minimálně čtyři roky, víc než deset učitelů se už kvůli tomu školí.
Osmileté gymnázium v čtyřtisícovém Hostinném je raritou. Je zdaleka nejmenším městem, které tento typ střední školy má. Tomu odpovídá naplněnost tříd a počet absolventů. V loňském roce maturovalo pouhých devět studentů, letos do primy nastoupilo 15 žáků, což je pouze polovina kapacity.
Gymnázium |
Rodiče studentů hostinského gymnázia už na začátku týdne rozjeli petici, za první tři dny nasbírala více než dvě stě podpisů. Požaduje prodloužení fungování osmiletého gymnázia alespoň o dva roky, aby dostala prostor nová koncepce výuky, která podle autorů petice přiláká nové zájemce o studium.
Pokud dojde k okamžitému přechodu na čtyřleté studium, může to vést k odchodu stávajících studentů i učitelů a ve výsledku možná i k úplnému zrušení gymnázia ve městě.
Podle člena petičního výboru Jakuba Omrta, který má na škole dceru a syna, má osmileté gymnázium konkurenční výhodu.
„Tato gymnázia si dokážou získat celou třídu studentů ještě předtím, než by musela bojovat o každého žáka v tvrdé konkurenci ostatních středních škol, na které odcházejí často celé skupiny kamarádů,“ myslí si.
Čistě čtyřleté studium by podle něj nebylo životaschopné. „Hostinné je do jisté míry historicky sociálně vyloučenou oblastí, dá se předpokládat, že by gymnázium v konkurenci ostatních středních škol nebylo úspěšné. Už dnes není, a to nemá díky osmiletému oboru velkou konkurenci,“ dodává Jakub Omrt. Jako řešení vidí přechod na alternativní gymnázium s jiným typem výuky.
„V roce 1968 jsem tady maturovala na papírenské škole. Zrušit gymnázium by byla velká škoda, střední škola přiláká mladé lidi a je vždy pro město přínosem,“ myslí si Libuše Zavoralová z Nemojova.
Město Hostinné chce kvůli zvažovanému zrušení osmiletého oboru svolat mimořádné zastupitelstvo. Vedení města studenty podpořilo, má velký zájem na tom, aby střední školství v Hostinném zůstalo.
Informaci vynesl starosta Tetína
Informaci o možných změnách na gymnáziích vynesl krajský opoziční zastupitel, starosta Tetína na Jičínsku a trojka kandidátky STAN v parlamentních volbách Matěj Hlavatý, na něhož se prý obrátili obyvatelé dotčených měst.
Škola, model 2030: konec biflování obrozenců, lišejníků a Husa |
„Byli to učitelé, rodiče i zastupitelé, kteří se to dozvěděli, a byli překvapeni. ANO zřejmě nechtělo, aby se to kdokoliv dozvěděl před volbami. Přijde mi šílené, že někdo ze své vůle takto rozhodne, aniž by to s někým probral. Nejednala o tom rada, výbor pro vzdělávání ani zastupitelstvo kraje. Mělo se to diskutovat i s městy,“ sdělil Hlavatý.
Podle náměstkyně hejtmana pro školství a současné volební jedničky ANO Jany Berkovcové jde zatím jen o myšlenku, která ještě musí projít diskusí. Zatím se o ní hovoří pouze na krajském odboru školství. Ředitele škol oslovila, aby zjistila jejich názor.
„Uvažujeme utlumit osmiletá gymnázia tam, kde je nízký zájem a nízké skóre přijímacích zkoušek. Ale zatím je to ve fázi uvažování. Zrovna tak se díváme i na jiné obory středních škol, jestli nám někde něco nechybí, nebo nepřebývá,“ vysvětlila Berkovcová. Dodala, že diskuse v orgánech kraje teprve přijde.
Ani nenaplní třídy
Zmíněné školy kraj vybral proto, že mají v posledních letech problémy vůbec naplnit třídy osmiletého gymnázia.
Ředitel zemědělské školy a gymnázia v Hořicích Stanislav Neuman potvrdil, že zatím nešlo o pokyn, aby osmiletý obor neotevíral: „Zatím je to diskuse. Aby to mohl být pokyn, musely by to schválit orgány kraje. V Hořicích to však vzbudilo velký ohlas, protože kdykoliv kraj chystal reorganizaci školství, vždy v tom byly Hořice namočené a místní se o gymnázium báli.“
Podle datového portálu kraje se na hořické osmileté gymnázium loni hlásilo jen 30 dětí, přijato bylo 25. V Nové Pace mělo být 33 zájemců a 21 přijatých a v Hostinném 45 uchazečů a 19 přijatých. Letos podle dat státního Cermatu přijalo osmileté gymnázium v Hostinném rovněž 19 studentů. Ředitelé však upozorňují, že statistiky nereflektují další kola přijímacích řízení a především počty dětí, které v září skutečně nastoupí.
Omezme víceletá gymnázia, chodí na ně zbytečně moc dětí, říká Plaga |
„Demografická křivka mluví v náš neprospěch. Letos máme v primě 29 dětí, loni jich bylo jen 16,“ sdělil ředitel Gymnázia a Střední odborné školy pedagogické v Nové Pace Pavel Matějovský.
„Letos jsme měli kapacitu v Hostinném 30 dětí, nastoupilo jich 15,“ řekl dříve Seznam Zprávám ředitel tamního gymnázia Jan Kletvík.
Pak ale dostal zákaz o tématu hovořit s médii a dotazy iDNES.cz odkázal na kraj. „Nemohu pro média komentovat, obraťte se na tiskové oddělení kraje,“ sdělil ředitel Kletvík. Podobné nařízení měli dostat plošně ředitelé středních škol, pro iDNES.cz to potvrdili další z různých částí kraje.
Místo rušené třídy by vznikla nová čtyřletá
Plán kraje nemá podle ředitelů znamenat zrušení víceletých oborů, ale pouze jejich utlumení.
„Dokud tu bude poslední student osmiletého gymnázia, nemohou ho vymazat z rejstříku. Osm let to tam bude zanesené,“ upozornil Neuman. „Protože nedochází k výmazu, pokud by se zlepšila demografická situace, mohl by se obor opět otevřít,“ doplnil Matějovský.
Podle Jany Berkovcové nedojde k rušení tříd, protože školy by měly místo osmiletého oboru otevřít další třídu čtyřletého gymnázia a v Nové Pace pedagogického lycea.
„Potřebujeme rozšířit kapacity pro deváťáky. Počty nebudou ubývat, učitelé nemusí mít strach, že by se propouštělo. Odborníci ve vzdělávání se shodují, že rozšiřování kapacit čtyřletých gymnázií cestou útlumu osmiletých je správný směr,“ upozornila Berkovcová.
Obce mají na rozšiřování škol strategie, ale na řešení jim chybí peníze |
Podle bývalého ředitele Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové, opozičního zastupitele kraje a lídra kandidátky SPOLU Matěje Ondřeje Havla (TOP 09) je záměr sice překvapivý, avšak odpovídá dlouhodobému záměru ministerstva školství: „Strategie 2030+ hovoří o tom, že nabídka všeobecně vzdělávacích oborů by se měla rozšiřovat a že v páté třídě odchází příliš mnoho dětí.“
V kraji je 12 gymnázií, které nabízí osmileté studium. Celkem loni otevřely 422 míst, na které se hlásilo 1 150 dětí. Největší zájem byl o církevní Biskupské gymnázium v Hradci Králové, kam přišlo 330 přihlášek. Horší situace je u středoškolských oborů.
Podle agentury PAQ Research nabízejí střední školy a gymnázia v kraji jen 23 procent míst na všeobecných oborech. Strategie 2030+ přitom uvádí, že nabídka všeobecných oborů by měla dosáhnout až 50 procent.
„Na osmileté obory se berou v podstatě všichni, proto bych raději uvolnila místa pro deváťáky, kteří bojují o každé místo. Ještě ale není jisté, zda změny přijdou příští školní rok, nebo ten další,“ zdůvodnila Jana Berkovcová.
Starosta Tetína však upozornil, že případná redukce osmiletých oborů by zasáhla do malého regionu na hranici okresů. Všechny tři školy jsou od sebe blízko. „Kam se děti od nás mají přihlásit a jak se tam budou dostávat? Dopravní situace pro desetileté děti bude neúnosná. Do Hradce jsou to od nás tři přestupy,“ upozornil Matěj Hlavatý.
