Kostru mořského ještěra vyjmuli na Sahaře do obvazů, k vidění je ve Dvoře

  7:36,  aktualizováno  7:36
Měří devět metrů, váží 150 kilogramů a je stará více než 70 milionů let. Galerie minerálů ve Dvoře Králové nad Labem na Trutnovsku vystavila téměř kompletní kostru pravěkého plesiosaura. Její majitel Luboš Blaha musel otevřít nový sál, jinde pro ni nebylo místo.

Kostru objevili domorodci v Západní Sahaře. Když se o tom Luboš Blaha od marockého kamaráda dověděl, s koupí vzácného paleontologického nálezu neváhal ani minutu.

„Je to velká vzácnost. Zaujalo mě, jak je kostra velká a kompletní. Kdybych neměl galerii, samozřejmě bych ji nekupoval. Jednak jsem chtěl, aby ji mohli vidět návštěvníci, jednak to je investice. Cena kostry půjde pořád nahoru,“ říká majitel Galerie minerálů, jenž za plesiosaura zaplatil 1,5 milionu korun.

Kostra je složena z 268 kostí, rekonstruovat se povedlo 85 procent původního stavu.

„Kostru našli v deseticentimetrové vrstvě sedimentů, většina obratlů a kostí byla polámaných. Nejprve se musely na celou vrstvu dát obvazy a celé to zasádrovat do desek, které pak bylo potřeba podhrabat a otočit. Teprve v dílně jednotlivé kosti z desek opatrně vyjmuli a očistili. Potom je slepili a začali celou kostru skládat,“ vysvětluje dvorský sběratel.

Sestavování a lepení kostí Maročanům zabralo půl roku. Každou kost očíslovali, zabalili do beden vystlaných vatou a nachystali pro cestu do Evropy. Dalšího čtvrt roku si vyžádala příprava transportu a vyřízení administrativy.

Kostru složil podle fotek

Kosti druhohorního mořského plaza dorazily do Dvora Králové ve čtyřech paletových bednách. Luboš Blaha musel plesiosaura z očíslovaných kostí v galerii znovu poskládat, věnoval se tomu čtyři dny. Postupoval podle fotografií sestavené kostry, které pořídil v Africe.

Některé dílky připevnil ke kovovému stojanu stahovacími páskami, jiné jsou položené na konstrukci volně. Prohnutou část stojanu kopírující páteř ještěra nechal na míru svařit ještě v Africe. Podpěry vyrobili zámečníci ve Dvoře Králové nad Labem.

Téměř kompletní kostra pravěkého plesiosaura se našla v sedimentech Západní...

Kostru ještěra majitel galerie postavil do prodejní expozice, která dosud nebyla součástí běžného prohlídkového okruhu. Plesiosaurovi v místnosti dělají společnost i přes metr vysoké ametystové geody z Brazílie. V prosklených vitrínách jsou vystaveny minerály z celého světa.

„Kostru nebylo moc kam jinam dát. Do české expozice, kam by se také vešla, se plesiosaurus nalezený v Africe nehodil,“ poznamenává Luboš Blaha. Mořský predátor s dlouhým krkem, malou plochou hlavou a silnými ploutvemi lovil ryby a hlavonožce.

Krk tvořil polovinu délky těla. Vědci druh odborně popsali začátkem 19. století, první fosilii objevila v roce 1823 britská paleontoložka a sběratelka Mary Anningová. Plesiosauři se stali předobrazem lochnesské příšery, se kterou bývali často ztotožňováni.

Lebka mosasaura i trilobiti

Zajímavých paleontologických nálezů je v galerii specializující se na drahé kameny z celého světa více.

V roce 2023 Luboš Blaha ze dvou set kostí sestavil přes čtyři metry dlouhou kostru mořského plaza mosasaura. Šupinatý ještěr ve své době patřil k nejobávanějším vodním predátorům.

Mezi jeho nejznámější vyobrazení v popkultuře patří film Jurský svět z roku 2015. Prvního mosasaura paleontologové objevili v polovině 18. století poblíž nizozemského Maastrichtu, exponát je dnes v Teylersově muzeu v Haarlemu.

Zkamenělého ještěra sběratel sestavil jako puzzle, pomáhal si videi

Loni v prosinci dvorskou expozici obohatila impozantní lebka mosasaura, s délkou 1,5 metru patří mezi největší nálezy svého druhu.

„Ještěr mohl být dlouhý i víc než patnáct metrů,“ podotýká Blaha. V galerii je dále k vidění třeba zkamenělina starobylého živočicha lilijice nebo až 400 milionů let staré fosilie trilobitů.

Drahých kamenů měl tolik, že si sběratel postavil doma galerii. Je jedinečná

Galerie minerálů se na okraji Dvora Králové otevřela v roce 2021. S plochou téměř dva tisíce metrů čtverečních patří mezi největší soukromé galerie v Evropě, ročně ji navštíví kolem 20 tisíc zájemců. Ve 135 osvětlených vitrínách je přes šest tisíc exponátů ze všech kontinentů.

Většina pochází ze sbírky Luboše Blahy, který drahé kameny sbírá 40 let. V loňském roce galerie otevřela luminiscenční sál, v nevelké místnosti minerály pod ultrafialovým zářením mění barvu. Vyhledávanou letní atrakcí je rýžování zlata a granátů.