S maturitou si poradíme, ale praxe zoufale chybí, říká ředitel průmyslovky

Distanční výuka není tak efektivní jako prezenční, učitelům chybí okamžitá zpětná vazba a kladou důraz hlavně na klíčové vědomosti studentů. 

„Jsme schopni výuku přeskupit tak, abychom se soustředili na to hlavní z každého předmětu a na praxi. Probrat celou šíři učiva není možné, protože efektivita distanční výuky je nižší. Důraz proto klademe na to, co je klíčové. Odhaduji, že při distanční výuce je možné přímo probrat přibližně 75 procent učiva. Nároky zůstaly stejné, ale pouze v tom podstatném a důležitém,“ říká Petr Vojtěch, který už patnáct let vede Střední průmyslovou a odbornou školu ve Dvoře Králové.

Kadeřnice, kosmetičky a maséři mít praxe nemohou s přestávkami téměř už rok. Je možné tak dlouhou pauzu v praktické výuce dohnat?
Je to jeden z nejpalčivějších problémů. S maturitou jsme schopni si poradit, ale praxe v těchto oborech zoufale chybí. Nejobtížnější bude ji dohnat. Musím říct, že obdivuji kreativitu mých kolegů. Budoucí kadeřnice si doma na telefonu nastaví kameru a pod vedením pedagoga se učí na modelech stříhat a upravovat účesy. Učitelé chemie zase žákům nahrávají a posílají komentovaná videa z laboratoří. Manuální dovednost to samozřejmě nenahradí.

6 fotografií

Co pedagogy při učení na dálku limituje nejvíc?
Když učitel stojí před žáky, má k dispozici celou řadu forem výuky a vysvětluje látku přímo, má také okamžitou zpětnou vazbu. U distanční výuky to takto nefunguje. Komunikace mezi ním a žákem je složitější. Navíc není možné přesně kopírovat objem hodin jako při klasické výuce, žáci se rychleji unaví. Kdyby měli denně sedět u počítače osm hodin, efektivita výuky by se ještě snížila. 

Každá škola si distanční výuku organizuje sama. Nebyla podle vás chyba, že nebyly centrálně nastaveny standardy a jako první se neřešilo technické vybavení žáků?
To je naprostá pravda. Narazili jsme na to nejen při výuce, ale i při klasifikaci. Některé děti nemohou za to, že žijí v obtížných sociálních podmínkách a že třeba mají tři sourozenci jeden počítač dohromady. I s těmito problémy jsme se setkali. Některým studentům škola notebooky zapůjčila.

Nehrozí, že absolventi v době pandemie budou méně kvalitní než ti před nimi?
Nevím, jestli se to dá takhle říci, ale nemyslím si, že mohou zvládnout stejný objem učiva jako jejich předchůdci. Čím déle výuka na dálku potrvá, tím to bude horší.

Jak se tento způsob výuky promítne do návyků žáků? Nemáte obavy, že se do lavic, až to situace dovolí, vrátí úplně jiní studenti? Nebudou mít problém s pozorností, soustředěním nebo se začleněním do kolektivu?
Spíš pozorujeme, že se velmi těší na to, až zase budou moci chodit do školy. To bych si nikdy nemyslel. Chybí jim sociální kontakt. Na střední škole nemáme velké problémy s kázní a nepředpokládám, že by se to mělo nějak dramaticky zhoršit. Riziko, že ztratí návyky, samozřejmě je. Myslím si, že během jednoho roku jsme schopni zpoždění ve výuce dohnat.

Co vám na současné situaci vadí nejvíc?
Že to už trvá tak dlouho a že nikdo neví, kdy to skončí. Určitě bychom přivítali, až se školy zase otevřou, testování žáků i učitelů na covid-19, aby všichni byli v bezpečí. Nejvíc se obávám právě o zdraví pedagogů a studentů.

Ve vaší škole by podle plánů královéhradeckého hejtmanství mělo vzniknout jedno z vakcinačních center. Kde bude a jak ovlivní provoz školy?
Jestli můžeme udělat něco pro to, aby tenhle zlý sen skončil, tak to rádi uděláme. Vakcinační centrum bude v klimatizované aule. Budova je obrovská, samostatnými vchody a východy jsme schopni centrum oddělit od školního provozu, aby se žáci a učitelé nepotkávali s lidmi, kteří půjdou na očkování. Bezpečnost je pro nás klíčová.

Dokážeme dnes vůbec dohlédnout, jak velké škody ve vzdělávání a vývoji mládeže uzavření škol napáchá?
Krátkodobé dopady budou podle mého názoru větší než dlouhodobé. Nevíme, v jaké podobě budou maturity, velmi složité budou přijímačky na střední školy. I když se pedagogové na základních školách snaží dělat vše, co je v jejich silách, třeba matematika se při dálkové výuce učí daleko hůř. Myslím si, že deváťáci to letos budou mít o hodně složitější. Čím déle budou školy zavřené, tím budou rozdíly větší.

Vidíte na současné situaci i něco pozitivního?
Díky distanční výuce udělala spousta pedagogů obrovský pokrok v užívání IT technologií. V hodinách pouze nepřednáší, ale začleňují co nejvíc interaktivních prvků. V tom došlo k velkému rozvoji. Zajímavé také je, že v každé třídě se najdou žáci, kterým tento styl výuky vyhovuje daleko víc a dosahují lepších výsledků, než když chodili do školy. Dokážou si lépe zorganizovat svůj čas.

Střední školy a učiliště v Královéhradeckém kraji mají za sebou velmi turbulentní období, kvůli nedostatku studentů hejtmanství zredukovalo 21 škol do deseti subjektů. Vaší škole se změny vyhnuly. Znamená to, že nemáte problém obsadit obory?
Je to různé. Na obor bezpečnostně právní činnost se hlásí více zájemců, než kolik jich můžeme přijmout. Naproti tomu aplikovaná chemie není stoprocentně naplněná. Přestože tito absolventi mají výborné uplatnění na trhu práce a ve škole máme pro studium chemie moderní zázemí, je to natolik specifický obor, že ho jdou studovat pouze žáci, kteří mají nadšení pro chemii už na základní škole.

Škola má šest maturitních a jeden učební obor. Nedávno přibyl bezpečnostně právní obor, naopak končí hotelnictví. Je současná nabídka na delší dobu ustálená, nebo počítáte s dalšími změnami?
Ve školství se vždy plánuje na delší období. Spíš než nové obory se snažíme vymýšlet originální zaměření těch stávajících, reagovat na měnící se vnější podmínky a vývoj kolem nás. V 90. letech se na škole začal vyučovat obor informační technologie, dnes nabízíme zaměření na kybernetickou bezpečnost. Jsme jednou z mála středních škol v České republice, která takovou specializaci vyučuje. Žáci aplikované chemie si ve třetím ročníku mohou vybrat ze tří typů zaměření: forenzní analýza, výroba a zpracování polymerů a farmaceutický asistent. Myslím si, že na nějakou dobu je stávající nabídka oborů ustálená.

Pro každou školu by mělo být hlavní vizitkou uplatnění absolventů v oboru, který vystudovali. Jak velký přehled o vašich absolventech máte?
Opravdu velkou zpětnou vazbu máme třeba u chemiků. Devadesát procent z nich pokračuje ve studiu na vysoké škole a naprostá většina pracuje v oboru. Značná část absolventů si vyzkouší různé profese a teprve až po letech se vrátí k tomu, co vystudovali. Velké množství našich absolventů oboru cestovní ruch, který je jazykově zaměřený, dnes pracuje a žije v zahraničí. Netvrdím, že všichni dělají manažery v Londýně, ale jsou schopni cestovat, komunikovat v cizím jazyce a uživit se.